Indonéská spojka
Byznys postavil na tom, že pomáhá cizincům rozjet podnikání v jihovýchodní Asii. A daří se to.
Ještě jako student vyrazil Michal Wasserbauer na tříměsíční stáž do Jakarty. Pracoval ve státní organizaci, která podporuje export indonéských výrobků do zahraničí. Když se pak vrátil do Česka, zjistil, že mu chybí exotika. „Hodně se tehdy mluvilo o tom, že jihovýchodní Asie má velkou ekonomickou budoucnost. Chtěl jsem být u toho a zkusit, jaké to je podnikat na velkém trhu,“říká.
Navíc se tam zamiloval. Wasserbauer a jeho (budoucí) manželka
Nurmia Dwi Agustina tehdy založili firmu Cekindo, chtěli pomáhat firmám se vstupem do Indonésie. „Když jsme před deseti lety začínali, potkával jsem o generaci starší české podnikatele, kteří plánovali expandovat do jihovýchodní Asie. Vyprávěli o 90. letech v Česku a přišlo mi, že je to hodně podobné tehdejší situaci v Indonésii. Země zažívá velký investiční boom,“popisuje Wasserbauer.
Nejprve se zaměřili pouze na české firmy. Jenže brzy přišli na to, že to nebude stačit. „Původně jsme si představovali, že budeme půl roku trávit v Česku a půl roku v Indonésii. Brzo se ale ukázalo, že takhle se z místa nepohneme, že prvotní plán musíme celý přepracovat,“ uvádí Wasserbauer, který nedávno oslavil 37. narozeniny. Zjistil, že s českou firmou si nevystačí a že bude lepší založit firmu přímo v Indonésii a přestěhovat se tam.
Zaměřil se i na zájemce odjinud, oslovil globální trh. A také rozšířil spektrum služeb, které s přímým vstupem na trh souvisejí. „Nebylo to bezbolestné, protože nás kvůli tomu opustil jeden ze společníků, který se chtěl nadále soustředit jen na české firmy a nechtěl se přestěhovat do Indonésie,“dodává podnikatel.
Chtějí mezi pět největších
Zpětně tohoto rozhodnutí však nelituje. „Ukázalo se to později, když na indonéský trh vstoupila agentura CzechTrade, se kterou bychom si nejspíše konkurovali, pokud bychom náš plán nezměnili. Dnes se velmi dobře doplňujeme,“vysvětluje Wasserbauer. Jeho Cekindo tak vedle Čechů pomáhá třeba investorům ze Singapuru, Hongkongu, USA či Austrálie.
Většinu z nich láká obří indonéský trh i perspektivy jeho růstu. Funguje to prý podobně, jako když se česká firma rozhodne expandovat v rámci Evropské unie, většinou také potřebuje konzultantskou firmu. V Indonésii mají singapurské firmy oproti evropským výhodu, protože znají tamní trh, kulturní zvyklosti jsou bližší. Ale nemusejí se dobře orientovat v legislativě, která je vůči zahraničním investicím poměrně přísná a často se mění.
Cekindo přímo firmy ke vstupu do země neláká. Jsou už rozhodnuté, že tam chtějí, jen hledají partnera, který jim to usnadní. Wasserbauer pomohl s několika záležitostmi i Home Creditu, i když velké firmy obvykle mají dost lidí, aby si vše zařizovaly samy. Mezi klienty jsou také zdravotnické firmy či technologické společnosti, například žďárská firma DEL s projektem na robotizaci a automatizaci v jedné z tamních automobilek.
Potenciál je i v energetice, životním prostředí, bezpečnostním, obranném a leteckém průmyslu či ve finančních technologiích. Indonésie, která má zhruba 275 milionů obyvatel a je čtvrtou nejlidnatější zemí světa, má ambice zařadit se mezi pět největších světových ekonomik. Příležitosti, které to skýtá, si uvědomují i na oficiálních místech – v červnu tam zamířil s podnikatelskou misí ministr životního prostředí Richard Brabec.
Indonésané mají rádi cizince
Před třemi lety stál Wasserbauer před rozhodnutím co dál. Cekindo rostlo, ale na trhu poradenských služeb v Indonésii začínalo být těsno, snižovala se marže. Firma proto postupně rozšiřovala objem služeb a k tomu je potřeba propracovaný systém. „Mohli jsme ho vypracovat sami, nebo se s někým spojit,“říká podnikatel. Nakonec si vybral druhou možnost.
Firma je od konce roku 2018 součástí singapurské skupiny InCorp, která má v sedmi jihoasijských zemích celkem 15 tisíc klientů. „Spojení nám pomůže v dalším růstu. Jejich klienti z dalších zemí jsou podobní jako ti naši, dříve či později budou chtít vstoupit do Indonésie,“tvrdí Wasserbauer.
Cekindo ale dál vystupuje pod vlastní značkou. Letos na podzim se má do InCorpu včlenit i vietnamská pobočka Cekinda, kterou Wasserbauer rozjel před dvěma lety společně s Tomášem Svobodou a Vojtěchem Zehnálkem, kteří mají na starosti její provoz.
Z byznysu vycouvat nechce. „Nestavěli jsme firmu, abychom ji za pár let prodali a začali dělat úplně něco jiného,“říká podnikatel, který má podíl v InCorpu. Majoritu ve skupině letos v květnu získala americká společnost soukromého kapitálu TA Associates.
Kapitálově vstoupil také třeba do projektu Joshua District, luxusního resortu, který na Bali z vyřazených lodních kontejnerů stavějí Češi Lukáš Černý a Petr Vančura. „To je příklad, kdy vztah firma–klient může přerůst v něco většího. Oni nám nejdříve pomáhali rekonstruovat kanceláře na Bali, pak se na nás obrátili s prosbou o konzultaci kvůli projektu Joshua District a nakonec jsem do něj kapitálově vstoupil,“vysvětluje Wasserbauer.
Co ho nejvíc překvapilo? „To, že Indonésané mají pozitivní vztah k cizincům. Je jednodušší získat kontakty, každý se s vámi rád pozná. Ani když jsem začínal, nebyl problém se potkat, možná šlo i o určitou zvědavost z jejich strany. Ale je třeba si dávat pozor, spousta prvních jednání vyzní pozitivně, ale to neznamená, že všechno, co se dohodlo, se i stane,“dodává. Nezastírá, že s pochopením indonéského přístupu mu hodně pomohla manželka. Ale je prý dobré mít ve vedení i Čechy.