Výstava provede historií branné výchovy
Pochody v pláštěnkách a plynových maskách už dnešní děti znají jen z vyprávění starších ročníků. Připomenout historii branné výchovy jako školního předmětu se nyní rozhodlo Národní pedagogické muzeum a knihovna J. A. Komenského (NPMK) svou novou výstavou Škola a válka, Branná výchova v české škole, která potrvá až do konce června 2022. „V souvislosti s tím, jak se v posledních dvou letech dostala celá společnost do nezvyklé situace, jsme se rozhodli připravit výstavu o branné výchově. Lidé už otázku branné výchovy považovali de facto za uzavřenou, ale ukázalo se, že nemusí přijít jaderná válka, ale postačí virus a lidé teď sice nenosí plynové masky, ale zato nosí roušky a ochranné obleky,“popisuje důvody pro vznik výstavy její kurátor Jan Šimek.
Výstava mapuje především historii branné výchovy ve školách. S jejími prvky se ale děti ve velkém setkávaly i mimo ni, například prostřednictvím různých kurzů, při oslavách výročí podle branného kalendáře nebo v Pionýru.
MALÁ STRANA Nejen ideologie
Výstava je rozdělena tematicky i chronologicky. „Když brannou výchovu oprostíte od militaristických a ideologických aspektů, tak zůstanou užitečné a praktické dovednosti,“zdůrazňuje Šimek. Jednotlivé části výstavy se mimo jiné právě na tyto dovednosti zaměřují, ať už jde o orientaci v terénu, nebo první pomoc. Návštěvníci si zde vyzkoušejí například práci s mapou a buzolou nebo nácvik oživování v rámci připravených interaktivních prvků.
Expozice popisuje vývoj branné výchovy od dob Rakouska-Uherska až po dnešní dobu, kdy se s ní lze setkat například v obcích v okolí jaderných elektráren. „Předmět začal být aktuální zejména se vstupem monarchie do 1. světové války,“vysvětluje Šimek. Zdůrazňuje, že ideologie do určité míry vždy s brannou výchovou souvisela, a to nejen v době komunistického režimu, ale i dlouho před ním. „Ti, kdo koncepty branné výchovy vytvářeli, dobře věděli, že nejdůležitější je, aby ti školáci nebo studenti věděli, za co bojovat a proč bojovat. Za první republiky se odkazovalo zejména na husitskou tradici, se kterou pracovali již sokolové, a pak zejména na tradici legionářskou,“dodává Šimek.
Kino i bunkr
Brannou výchovu bylo v minulém režimu možné nalézt na všech školních stupních, od mateřské až po vysokou školu. Pro potřeby výuky vzniklo také velké množství filmů, kterých má NMPK rozsáhlou sbírku. Vybraných osm mají návštěvníci muzea možnost zhlédnout v rámci expozice. Součástí výstavy je také protiatomový kryt, který muzeum zřídilo ve svých sklepních prostorech. „Využili jsme náš sklep k tomu, abychom přiblížili návštěvníkům, jak to vlastně v takovém protiatomovém krytu vypadalo. Kryt byl samozřejmě vybaven ventilačním přístrojem pro přívod čistého vzduchu nebo místy k sezení. Součástí našeho krytu je i kompletní série fotografií, jak se v roce 1974 seznamovaly děti z mateřské školy v Příbrami s tamějším krytem,“popisuje Šimek. „Při přípravě výstavy mě překvapilo, jak málo materiálů ze socialistického období Škola a propaganda se zachovalo. V Národním muzeu nebylo například vůbec nic a všechny fotky a obrázky máme díky spolupráci s oblastním archivem tady v Praze a pocházejí většinou ze školních kronik,“dodává.
Jedno z nejstarších muzeí
NPMK je jedním z nejstarších muzeí v Česku, od roku 1996 sídlí pod Pražským hradem v domě U Zlatého slunce a v domě U Zlatého šífu ve Valdštenské ulici. „Národní pedagogické muzeum J. A. Komenského vzniklo v roce 1892 díky snaze českých učitelů zachovávat například knihy, sbírky, učební pomůcky, školní obrazy nebo učebnice, aby se tak dochovaly doklady o vývoji českého školství. Vytvořili také vzácnou pedagogickou knihovnu
Andula obsahující i vzácné staré tisky,“popisuje ředitelka NPMK Markéta Pánková. V současné době je muzeum koordinátorem Národních oslav J. A. Komenského, což je tříletý mezinárodní projekt připomínající Komenského 430. výročí narození a 350. výročí úmrtí.