Proti všem! Když diváci vstupují do děje
Ač jí přálo jen pár lidí v aréně, Plíšková zvládla tuhou bitvu.
Ačkoliv jako snad všichni v tenisové branži uvítala Karolína Plíšková návrat diváků na US Open, ve čtvrtek před půlnocí jim na ozářeném centrkurtu vesele oznámila do mikrofonu: „Je těžké hrát proti vám. Dostat tu dvě Američanky po sobě není žádná výhra. Doufám, že teď nechytnu další!“
O chvilku dřív se zaskvěla ve strhující partii s domácí hvězdičkou Amandou Anisimovovou, kterou v třaskavé kulise přetlačila 7:5, 6:7, 7:6 a postoupila do třetího kola newyorského grandslamu.
Tisíce přihlížejících pozdě večer odmítaly opustit Ashe Stadium, poněvadž se v poutavé přestřelce schylovalo k senzaci.
Nasazená čtyřka však otočila závěrečný tie break, odvrátila mečbol a zkrotila dvacetiletou naději, která poté na Twitter napsala:„Děkuju Newyorčané! Byli jste nezapomenutelné obecenstvo. Tolik jsem chtěla vyhrát pro taťku.“
Konstantin Anisimov zemřel na infarkt v srpnu 2019. Dcera Amanda mohla předevčírem oprášit jeho památku.
Dobří hráči to zvládnou
Publikum jásalo, povzbuzovalo ji a hnalo za vítězstvím, což zkušená Plíšková vnímala, leč nenechala se tím vykolejit.
„Nikdy mi to nevadí.“
„Lidi tady dokážou Američanky vybláznit, takže si strašně věří a dostanou se skoro do transu, jak jsme dneska viděli na soupeřce.“
„Netvrdím, že je mi fandění proti mně příjemné, ale velký vliv na výsledek nemá. Musím se soustředit sama na sebe.“
„Myslím, že dobří hráči by podobné situace měli zvládnout. Podívejte se na Djokoviče. Proti němu byli v prvním kole na centru snad úplně všichni.“
Ano, srbský fenomén se při utkání s dánským mládencem Runem dokonale obrnil proti ostré nepřízni diváků a postoupil.
Plíšková nebo její krajanka Petra Kvitová se s nepřátelskou kulisou často potýkaly ve Fed Cupu. Svorně zmiňují, že jí čelily při bitvách s legendární Venus Williamsovou na Ashe Stadium. I když...
„Byla jsem outsider a někteří fanoušci podporovali mě, protože chtěli vidět překvápko,“vzpomíná Plíšková na rok 2016.
„Část lidí v zápase s Venus přála mně, což mě docela mile překvapilo,“vybavuje si Kvitová čtvrtfinále 2017.
Obě se taky snadno shodnou, že sport s prázdnými tribunami ztrácí kouzlo. Potlesk či skandování jim v krušných okamžicích dodává ubývající energii.
„Už jako malé se mi líbilo, když jsem v žácích hrála za tým Fulneku a nastoupila do rozhodujícího debla za stavu 4:4,“líčí Kvitová. „Všichni se sešli u kurtu a fandili společně.“
Co volala jedna paní
Když v její mysli klíčí malověrnost, i prostý výkřik ji vyburcuje. A někdy třeba též trochu rozesměje, což se přihodilo v úterý na newyorském Grandstandu při mači se Slovinkou Hercogovou.
„Šla jsem servírovat a jedna paní v angličtině do ticha volala, že jsem nejlepší,“popisuje jedenatřicetiletá levačka. „Překvapila mě a potěšila. Hned jsem dala eso.“
Jaká vzpruha po bezútěšných měsících bloumání po kurtech v různých koutech světa, na něž pandemie koronaviru zamezila vstup veřejnosti.
„Jsem ráda, že se do tenisu vrátila tahle interakce. Jak jsem tu ženu uslyšela, podívala jsem se na ni a usmála se, což ona zachytila. To byla kouzelná chvilka,“rozplývá se Kvitová.
Při Fed Cupu nebo na olympiádě v Riu ji burácení krajanů přinutilo vyždímat ze sebe poslední zbytky sil. Líbí se jí též ukázněné, jak sama říká, akurátní chování Britů v jejím milovaném Wimbledonu.
Naopak horší než příznivci soupeřky jsou pro ni neurvalci, kteří kupříkladu hulákají mezi prvním a druhým podáním, což se na Flushing Meadows občas stává.
V letošním pavouku jí zatím setkání s Američankou nehrozí. Podobně je na tom Plíšková po triumfech nad McNallyovou a Anisimovovou.
Byť právě jí střety s domácími hráčkami na US Open asi vážně nevadí. Vždyť v nich má bilanci 8–2.