Snazší návrat matek do práce Č

Anketa MF DNES: Návrhy politických stran, jak ženám usnadnit návrat do práce

ešky tráví na mateřské dovolené v porovnání s jinými evropskými státy jedno z nejdelších období. Čím déle ale žena doma s dítětem stráví, tím více se prohlubuje její znevýhodnění při návratu na pracovní trh. Nerovné podmínky se promítají také i na jejich platech.

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí činí rozdíl mezi průměrným platem ženy a průměrným platem muže 7 500 korun měsíčně. Z důvodu této nerovnosti mají tedy ženy zhruba o 90 tisíc korun ročně méně. Česká republika se tak ve srovnání s dalšími zeměmi Evropské unie pohybuje na třetím nejhorším místě, před Estonskem a Německem.

Ze zákona má být přitom všem zaměstnancům a zaměstnankyním placena stejná mzda za stejnou práci a stejné hodnoty. Přesto je v příjmech žen a mužů v Česku rozdíl, a to v průměru 21 procent, což je druhá nejhorší hodnota v Evropské unii.

„Rodičovství, zejména mateřství, se tak stává na trhu práce handicapem. Ačkoliv je obecně míra zaměstnanosti žen v České republice vysoká – od roku 1993 se pohybuje mezi 60 a 70 procenty – zaměstnanost žen s malými dětmi je naopak velmi nízká. Zaměstnanost matek s dětmi do 15 let dosáhla v roce 2015 pouhých 57 procent, což je téměř nejméně z celé Evropské unie,“upozorňuje socioložka Alena Křížková v publikaci Rozdíly v odměňování žen a mužů v ČR.

MF DNES proto oslovila politická uskupení, která mají potenciál dostat se v říjnu do Sněmovny, s dotazem, zda by měl stát vytvářet podmínky pro snadnější návrat žen do zaměstnání a jaké.

Je třeba zdůraznit, že zkracovat dobu, po kterou mohou ženy po narození dítěte příspěvky čerpat, žádná strana nebo hnutí nechce. V Česku ženy nejprve čerpají mateřskou po dobu 28 týdnů. Poté mají nárok na rodičovský příspěvek ve výši 300 tisíc korun. Za jak dlouho jej vyberou, záleží na nich. Nejdéle však mohou být na rodičovské dovolené čtyři roky. Spousta Češek s dítětem si takhle dlouho doma s dítětem zůstat přeje.

„Je pro nás důležité, aby se žena sama mohla rozhodnout, zda chce trávit čas s malým dítětem doma, nebo zda se chce vrátit do zaměstnání a jakou formou,“říká Jana Pastuchová z hnutí ANO.

Posílat maminky do práce už po 14 týdnech jako ve Švýcarsku tedy nikdo neplánuje. Všechny strany se ale shodnou, že v Česku pro ženy chybějí alternativy, které by jim rychlejší návrat do pracovního procesu umožnily.

Jako jeden z nejdůležitějších bodů všichni zmiňují podporu částečných úvazků. „Příliš firem je dnes nenabízí, protože jsou drahé kvůli vysokým odvodům na zdravotním pojištění. Dva poloviční úvazky tak zaměstnavatele stojí víc než jeden plný, proto prosadíme snížení odvodů za částečné úvazky,“slibuje Markéta Pekarová Adamová z koalice Spolu.

Místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Lucie Šafránková (SPD) navrhuje pro část rodičů zavést třicetihodinový pracovní týden za plnou mzdu. Zbylých 10 hodin týdně do plného úvazku by zaměstnavatelům doplácel stát. „Toto opatření by se týkalo jednak rodičů samoživitelů a dále toho z rodičů, kdo se vrací do zaměstnání po takzvané rodičovské dovolené,“nastiňuje Šafránková.

Hnutí Roberta Šlachty vidí řešení ve větším investování do jeslí a školek. Zvýšením peněz, které by do nich stát vkládal, by se podle Šlachty zvedla jejich dostupnost. Specialitou Přísahy je návrh na prodloužení provozní doby mateřských škol a školních družin a vytvoření školek v nemocnicích, které by byly otevřené dokonce 24 hodin denně. „Tím zvýšíme počet zdravotníků a zlepšíme jejich pracovní podmínky,“věří Šlachta.

Nebezpečné stereotypy

Podle socioložky Aleny Křížkové je podpora ze strany státu při návratu z rodičovské slabá. Největší překážkou, která ženám ztěžuje rychlejší návrat do práce, je podle ní to, že chybí dostatek zařízení pro děti, která by umožnila si zvolit, kdy se chce člověk z rodičovské vracet.

Z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí z let 2018 a 2019 vyplynulo, že v Česku tehdy chybělo zhruba 20 000 míst ve školkách, jeslích či dětských skupinách. „Míst pro děti mladší tří let stále není dost,“potvrdila nyní v anketě MF DNES Kateřina Valachová z ČSSD. „Sdílená pracovní místa, flexibilita pracovních úvazků, home office i krácené úvazky již existují, je třeba, aby je zaměstnavatelé více využívali,“dodala.

K pružnějšímu začlenění matek do zaměstnání nepřispívá ani to, že v české společnosti stále přetrvává názor, že péče o dítě je výhradně činností žen.

„Chybí motivace otců využívat významnou měrou rodičovskou, aby se rozvolnil stereotyp, že je toto problém výhradně žen. Je to problém celých rodin, protože například rozdíly mezd mají dopad na celé rodinné rozpočty, nejen na ženy,“upozorňuje Křížková, která vede oddělení Gender & sociologie v Sociologickém ústavu Akademie věd ČR.

Čerství otcové budou od příštího roku alespoň moci čerpat otcovskou dovolenou až dva týdny. Na konci srpna příslušnou novelu poslanců ČSSD podepsal prezident Miloš Zeman. Nyní si otcové mohou po narození potomka vybrat sedm dní, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj pak dostávají 70 procent základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské.

Podpořit lepší rozdělení péče mezi oba rodiče by chtělo i hnutí ANO. „Protože pokud dojde k lepšímu rozdělení péče mezi partnery, ženy nebudou při návratu do práce tolik znevýhodněné. Proto podporujeme, aby rodičovská mohla být rozdělena mezi partnery dle jejich dohody, například 50:50,“uvedla poslankyně Pastuchová z ANO.

Koalice Spolu a Trikolóra, Svobodní, Soukromníci by pak ještě chtěli, aby rodičovský příspěvek mohli dostávat i prarodiče. Piráti a STAN by zase chtěli zakotvit do zákona sousedské hlídání. „Rádi bychom zavedli obdobu takzvaných Tagesmutter, tedy službu vycházející z principu sousedského hlídání uplatňovanou v řadě evropských zemí,“vysvětluje první místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová.

Tagesmutter fungují třeba v sousedním Rakousku. Většinou jde o ženy, které se starají o nanejvýš čtyři děti ve skupině a rodičům nabízejí

Nejvyšší rozdíl mezi platy mužů a žen je u vysokoškolaček, a to 29 procent.

větší flexibilitu v časech hlídání než školky.

Větší šance mužů

Podle údajů ministerstva práce a sociálních věcí berou nyní Češky za stejnou práci u stejného zaměstnavatele v průměru o 10 procent méně než muži. Nejvyšší rozdíl mezi platy mužů a žen je u vysokoškolaček, a to 29 procent, což podle ministerstva činí měsíčně zhruba 15 tisíc korun.

Rozdíly ve výdělcích se pak promítají i do důchodů: ženy je mají zhruba o 18 procent nižší než muži.

Z průzkumu veřejného mínění, který si ministerstvo před časem nechalo udělat, přitom vyplynulo, že 58 procent žen si myslí, že nemají šanci získat za stejně odvedenou práci stejnou mzdu jako muži. A téměř polovina respondentů – mužů i žen – mínila, že v oboru, kde pracují, mají muži větší šance na povýšení nebo vyšší plat.