Komentář: Auta, která nelze vyrobit

Automobilky se bály, že auta se spalovacími motory zničí Zelené dohody pro Evropu, ale možná se dočkají ještě dřív. Připravovaná emisní norma pro auta, pojmenovaná Euro 7, je může odstavit už mnohem dřív.

Thomas Schäfer je na místě šéfa Škody Auto vidět víc, než si před rokem při nástupu do Mladé Boleslavi myslel. Koncem srpna musel ohlásit konec Fabie Combi. Nově se zařadil mezi nahněvané šéfy automobilek, kteří už přestali diplomaticky mlčet nad stále přísnějšími regulemi.

Opřel se do připravované evropské emisní normy Euro 7. O její podobě se zatím diskutuje, reálně však hrozí, že bude schválena její extrémní varianta, která by znamenala konec aut se spalovacími motory dřív, než na kdy ho určila Evropská komise klimatickým plánem Fit for 50 v rámci Zelené dohody pro Evropu.

„Pokud přijde Euro 7 tak, jak se o něm mluví, bude to znamenat, že fabia zdraží nejméně o šest tisíc eur (asi sto padesát tisíc korun),“řekl Schäfer pro britský magazín Auto Express. A připomněl, že takové zdražení je citelnější pro kupce fabie než kodiaqu za milion a půl. To znamená konec aut, která se dnes prodávají pod dvacet tisíc eur.

Automobilky už dlouho poukazují na to, že nelze vyrábět rentabilně malé vozy. Legislativa pro ně vyžaduje stejné emisní a bezpečnostní systémy jako pro velká auta, u nichž se ovšem zvýšení ceny neprojeví tak drasticky. Fabia začíná aktuálně na 330 tisících. Pokud by měla zdražit o 150 tisíc, dostane se na dohled půl milionu korun, kde nyní startuje s cenami octavia.

Z trhu tak už téměř vymizela konvenční miniauta a začíná se mluvit i o tom, že ekonomický smysl nebudou automobilkám dávat ani auta třídy Fabie, což vlastně Schäfer potvrdil. „Není jasné, jak to bude s možností prodeje vozů se spalovacími motory s ohledem na připravovaný emisní standard Euro 7. Vše nasvědčuje tomu, že malá a lehká auta jej, ač produkují nejméně emisí CO2, nebudou schopná splnit. Přitom Euro 7 by mělo začít platit už od roku 2025,“píše magazín Autoweek.

Vyděšené očekávání

Euro 7 je aktuálně nejdiskutovanější téma ve většině automobilek. Ty jen odevzdaně a zděšeně čekají, co evropští zákonodárci vymyslí a schválí. Do procesu tvorby norem přece nemají odborníci na daný obor co mluvit, že? Tyto předpisy vyžadují vysokou úroveň technických znalostí zasazenou do souvislostí. Je proto třeba reflektovat realitu a technické možnosti, které nejlépe popíšou odborníci – a ti jsou samozřejmě v automobilkách, nikoli v ekoaktivistických skupinách nebo politických klubech.

Bohužel, opravdoví odborníci, kteří jsou schopni problematiku v její komplexnosti vysvětlit, mají většinou v Bruselu dveře zavřené, protože pracují pro autoprůmysl, ekoaktivisté mají naopak dveře otevřené.

Je to víc než symbolické, ekologické organizace Greenpeace a vlivná Deutsche Umwelthilfe začaly v uplynulých dnech vyhrožovat německým automobilkám žalobami kvůli jejich vlivu na změnu klimatu. Ve své výzvě požadují, aby do roku 2030 přestaly vyrábět vozidla se spalovacími motory.

Hlavní starostí automobilek tak dnes není boj o zákazníka s konkurencí a snaha nabídnout to nejlepší, ale kličkování mezi regulacemi a stále přísnějšími předpisy.

I zcela povrchní pozorovatel světa aut ví, že vyvinutí nového vozu trvá několik roků a stojí miliardy. Obvykle se vyvíjí pět let. A teď automobilky nevědí, podle jakých regulí mají vozy pro rok 2025 stavět. Může se stát, že vše, na čem se teď pracuje, bude na vyhození. Jen za vývoj kombiverze nové fabie, kterou nakonec Škoda vyrábět nebude, aktuálně odepsala miliardu.

Přijde vám to neuvěřitelné? Podobně zběsilá situace nastává v posledních verzích ekonorem pravidelně. Jejich tvůrci si nedají říct a chtějí prosadit, že vozy budou muset svými spalovacími motory dělat zázraky. Fyzika jde stranou.

Co nás čeká, pokud návrh projde v aktuálně známé podobě? Absolutní nutností pro splnění emisních limitů bude automatická převodovka a elektrifikace, pravděpodobně minimálně plug-in hybridní (s baterií dobíjenou ze zásuvky). Už to naznačuje zdražení i těch nejobyčejnějších aut, vychází to na těch 150 tisíc u fabie.

Jenže to je začátek. Cílem normy má být donutit automobilky postavit auto tak, aby na silnici za jakýchkoliv podmínek vypouštělo stejné emise jako v laboratoři. Vozy by musely dodržovat předepsané limity, rozuměj spotřebu, stále na stejné úrovni, nehledě na okolnosti. Při teplotách od minus deseti do plus čtyřiceti stupňů, ale rovněž v nadmořské výšce tisíc nebo dva tisíce metrů, po celou dobu životnosti automobilu v délce 15 let a se střešním boxem, nosičem jízdních kol či s přívěsným vozíkem.

Připodobnit se to dá takto: automobilky vlastně pro laboratorní test trénují vytrvalostního rekordmana. A teď zpátky do reality, do provozu: rekordní výkon toho trénovaného atleta, té nadopované hory svalů, musí zopakovat podsaditý padesátník s pupíkem a kocovinou při dobíhání tramvaje.

Emise bude povinné měřit s nulovou tolerancí, jenže na to neexistují pořádné měřicí přístroje. Vývojáři dnes stavějí motory, které v centrech měst vzduch bez nadsázky čistí. A tvrdí, že spáchat sebevraždu v uzavřené garáži s puštěným motorem je nemožné.

A největší šílenost na závěr: ovládání a chování auta bude absolutně řízené od výfuku, jenž bude drahý, až se z toho protočí panenky. Bude to totiž chemická superlaboratoř. A díky němu vás auto nemusí poslouchat. Chcete přidat a předjet. Jenže auto se nejprve zeptá čidel výfuku, jestli to je možné. Taky se těšíte na předjíždění na okresce?

A ještě jedna specialita, o které se uvažuje: auta by mohla dostat speciální špiclovací krabičku, která bude online hlásit úřadům, když na to moc šlápnete a vaše auto zakouří víc, než je povolené. Když jsme tuto budoucnost předestřeli čtenářům iDNES.cz a zeptali jsme se, zda nejsme moc pesimističtí, těch, co mají obavu, že bude ještě hůř, bylo dvacetkrát víc než optimistů.

Cílem normy má být postavit auto tak, aby na silnici vypouštělo stejné emise jako v laboratoři.