Posílit právo bránit svůj život a dům
Politické strany o zákonu, který rozšíří možnost bránit se doma se zbraní v ruce
Použít proti vetřelci ve svém domě zbraň bez hrozby trestního postihu. Nový zákon, který posílí právo na sebeobranu, chce projednat většina politických stran. Vyplývá to z velké ankety MF DNES.
Uzákonění principu „můj dům, můj hrad“jednoznačně podporují SPD a Přísaha.
„Jistě by stálo za úvahu posílit možnost sebeobrany občana doma nebo na pracovišti,“řekl MF DNES také člen bezpečnostního výboru Sněmovny Jiří Mašek (ANO).
Diskuse, zda by měla být posílena práva chránit sebe a svůj majetek se zbraní v ruce, znovu začala poté, co letos v březnu majitel bývalého drážního domku ve Vochově na Plzeňsku Jan B. zastřelil muže, který se k němu vloupal. Zloděj, čerstvě propuštěný vrah a narkoman, totiž proti němu stál se sekyrou v ruce.
Navzdory tomu, že se muž výstřelem bránil, dodnes neví, zda bude jeho čin jako obrana nakonec i vnímán. „Případ je stále ve stadiu policejního prověřování, což znamená, že klient nebyl z žádného trestného činu obviněn, ale současně policie zatím věc ani neodložila,“řekl MF DNES advokát Tomáš Gawron. Pokud nebude prokázána nutná obrana, hrozí Janu B. za těžké ublížení na zdraví s následkem smrti až šestnáct let vězení. A to navzdory tomu, že k jeho přepadení došlo v noci v jeho vlastním domě.
MF DNES proto zajímalo, jak se politici chtějí po volbách s principem „můj dům, můj hrad“vypořádat. V současné době totiž platí, že člověk se může bránit jen za podmínek definovaných zákonem.
„První říká, že v daný moment musí existovat bezprostřední ohrožení práva garantovaného zákonem – typicky života, zdraví, majetku, ale i jakékoliv jiného, třeba právě domovní svobody,“uvedl právník a instruktor sebeobrany Pavel Houdek. Druhá podmínka je, aby obrana nebyla očividně nepřiměřená. „Tedy že například někoho úmyslně nepřipravím o život proto, že mi způsobil nicotnou škodu na majetku,“dodal Houdek.
Diskusi nad touto problematikou se nebrání ani koalice Spolu. „Tato filozofie je mi osobně velmi blízká. Zároveň jsem ale opatrná neuváženě oblast nutné obrany upravovat,“uvedla za koalici Spolu Jana Černochová (ODS) s tím, že současné znění trestního zákoníku zjednodušeně hovoří o tom, že obrana není trestná, pokud někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok.
I další pravicová strana si dokáže představit zákon poskytující napadeným ještě více práv.
„Oběť v ohrožení života nemůže přemýšlet nad tím, zda bude soudně popotahována za to, že chrání sebe nebo své děti,“napsala MF DNES předsedkyně hnutí Trikolóra Svobodní Soukromníci Zuzana Majerová Zahradníková.
Stejný postoj nepřekvapí ani u Přísahy, kterou založili expolicisté a lidé, kteří se kolem zbraní pohybují. „Agresor, který uprostřed noci násilím vnikne do cizího domu či bytu, není náhodný kolemjdoucí, který se přišel zeptat na cestu na nádraží,“doplnil Jiří Hynek z Přísahy.
Šlachtova strana mimochodem stejně jako SPD Tomia Okamury jednoznačně podporuje uzákonění principu „můj dům, můj hrad“.
Princip „můj dům, můj hrad“, který lídři často citují, v praxi znamená, že uvnitř bytu či domu může člověk proti vetřelci zbraň použít celkem bez omezení, tedy pokud je i protivník ozbrojen.
„Kdyby tomu bylo na Slovensku či v Itálii, kde je princip můj dům, můj hrad uzákoněn, incident by byl již dávno uzavřen ve prospěch toho, kdo se bránil,“vrací se Hynek k případu z Vochova, který MF DNES popisuje i na této straně.
Střelba na bezdomovce
Naproti tomu existují i lídři, kterým současná úprava přijde dostatečná.
Do této skupiny bezpochyby patří místopředseda sněmovního ústavně právního výboru Jan Chvojka z ČSSD. „Zbraň je dnes možné použít v odůvodněných případech a přiměřeně situaci. Tomu odpovídá praxe rozhodování soudů. Ty při posuzování přiměřenosti berou v úvahu i fakt, že člověk, který se brání, jedná na rozdíl od pachatele neplánovaně, ve stresu a v úleku. Rozvolnit tyto principy třeba po vzoru USA, kde v některých státech může vlastník pozemku údajně zastřelit kohokoliv, kdo se na něm nachází bez jeho souhlasu, nepovažuji za vhodné pro české poměry,“napsal Chvojka. A řečnicky k tomu doplnil. „Má mít vlastník zahrady právo zastřelit bezdomovce, kterého na ní objeví? V žádném případě,“uvedl Chvojka.
Ve vztahu k doktríně „domu a hradu“se mají na pozoru i Piráti a STAN, podle nichž by se mohla vymstít. „Bude poskytovat držitelům zbraní falešný a nebezpečný pocit, že mohou použít svou zbraň k obraně dle libosti a bude docházet k překročení mezí nutné obrany a krajní nouze,“upozornil expert koalice za Piráty Lukáš Kolářík.
Příští Sněmovna se nicméně bude problematikou nejspíš muset zabývat. „Pro podporu tohoto návrhu jsme koncem roku 2018 zahájili petici Můj dům, můj hrad, jejímž cílem je podpora prosazení tohoto návrhu,“řekl MF DNES předseda Národní asociace obrany občanských svobod a práv Tomáš Vaněk. Do současné doby petici podle něj podepsaly tisíce lidí a další podpisy stále přicházejí. „V době covidové
řešila ale Sněmovna jiné priority, z tohoto důvodu jsem se rozhodli vyčkat na Sněmovnu zvolenou v letošních volbách,“doplnil Vaněk.
Podle právničky Veroniky Šemberové ale není kam spěchat. „Osobně si nemyslím, že jsou výraznější legislativní zásahy v této oblasti nutné. Aktuální právní úprava zajišťuje, že máme právo bránit sebe a svůj majetek před útokem, ať už se zbraní, nebo bez,“uvedla Šemberová. Právní zástupce Jana B. z Vochova by však naopak byl pro přijetí principu „můj dům, můj hrad“. „Bylo by to nejen velmi prospěšné, ale z právního hlediska velmi potřebné,“konstatoval k tomu advokát Tomáš Gawron.
Má mít vlastník zahrady právo zastřelit bezdomovce, kterého tam objeví? V žádném případě.