Porazí azbuku na Ukrajině latinka?
Latinka přiblíží zemi Západu, míní stoupenci
KYJEV V době, kdy se o jazyk vede na Ukrajině lítý boj, vyvolal nemálo bouřlivou diskusi nedávný výrok tajemníka ukrajinské Rady pro národní bezpečnost a obranu Oleksije Danilova – ten navrhuje strčit azbuku do šuplíku a používat latinku.
„Myslím si, že jde o jednu z fundamentálních záležitostí, měli bychom se azbuky zbavit a přejít na latinku,“řekl v rozhovoru se serverem Rádio Svobodná Evropa s tím, že země by podle něj měla být navíc dvojjazyčná. Jako druhý hlavní jazyk nenavrhuje žádný z těch, kterými mluví tamní menšiny, nýbrž angličtinu. Tu prý považuje za „řeč civilizované komunikace“, kterou by měli mluvit všichni Ukrajinci počínaje dětmi ve školkách.
Výrok valné nadšení nesklidil a sám Danilov následně částečně ukázal proč. Když svůj návrh obhajoval na sociálních sítích, část příspěvku na Facebooku napsal ukrajinsky ale latinskou. A jak se vzápětí ukázalo, případný přechod na latinku by mohl mnohým v psaném projevu zavařit. V jediné větě totiž stačil i Danilov udělat hned tři chyby.
Ačkoliv podle zmocněnce pro ochranu státního jazyka Tarase Kremina Kyjev žádné změny nechystá, iniciativa se v zemi čas od času vrací na stůl. Například před třemi lety navrhoval tehdejší ministr zahraničí Pavlo Klimkin, aby se latinka používala na Ukrajině paralelně s azbukou.
Už tehdy ale parlamentní výbor pro vzdělání a výzkum diskusi utnul s tím, že Ukrajina má mnohem palčivější problémy než zavádění latinky. Přechod na jinou abecedu by byl navíc nejen zdlouhavý a pracný, ale i nákladný. Jazykovědci zároveň trvají na tom, že právě azbuka nejlépe odráží strukturu ukrajinštiny. Zatímco pro některé zvuky jí stačí jedna litera, latinka by k jejich záznamu potřebovala až tři nebo dokonce čtyři.
Odborníci už před třemi lety namítali, že záměr stěží přiblíží Ukrajinu více Západu, jak doufají jeho stoupenci. Na druhou stranu by mohl být i kontraproduktivní a v už tak vyhrocené debatě by mohl posílit rusifikaci země. Podle ukrajinského historika Volodymyra Vjatrovyče je totiž používání azbuky pro mnohé, zejména starší lidi, výrazně jednodušší. Podle šéfky Národní komise pro standardy státního jazyka Orysji Demské je navíc azbuka nedílnou součástí ukrajinské psané kultury a její záměnou za latinku by velká část kulturního dědictví mohla být ztracena.
Diskuse vyvolala rozporuplné reakce i mezi Ukrajinci, kteří se k návrhu stavějí spíše negativně, a to právě kvůli složitostem případných přepisů. Část jich také upozorňuje na fakt, že s ukrajinskou gramatikou mají mnozí problém i bez latinky, a to i kvůli sovětskému období, kdy v zemi převládala ruština. Silný tlak na užívání ukrajinštiny nejen ve státních institucích je důsledkem hlavně stávajících politických bouří, ruské anexe Krymu a války na východě země. Vedle ruštiny a dalších menšinových jazyků navíc nezanedbatelná část Ukrajinců používá takzvaný suržyk, směs ukrajinštiny a ruštiny, v níž převažuje ukrajinská výslovnost, ale ve slovní zásobě má naopak navrch ruština.
Vzor Kazachstán
Inspirací by se pro Kyjev do budoucna mohl stát pokus v Kazachstánu, kde má latinka plně nahradit azbuku už od roku 2031. Tu mají používat v oficiálních dokumentech i v kazašských školách.
Finální podoba nové abecedy zatím schválena nebyla. Kazaši nicméně nezvolili fonetický přepis, ale používat mají mezinárodně přijatá diakritická znaménka, jako jsou dvě tečky, čárky i háčky.
Kazachstán odůvodnil přechod k latince zaváděním moderních technologií. Lingvisté navíc argumentují tím, že latinka obnoví přirozené znění kazaštiny, které azbuka za vlády Sovětů potlačila. Ačkoliv někteří experti i tady vidí za krokem politiku a snahu vymanit se z ruského vlivu, z historického hlediska je pro Kazachstán latinka skutečně přirozenější. To ovšem neplatí pro Ukrajinu.