Adaptace na klimatickou změnu je v Praze nutná
Najdete nás i na Facebooku facebook.com/PrahaDnes V předvolebním seriálu odpovídá lídryně pražských Pirátů Olga Richterová
Problémy metropole podle Pirátů nevyřeší ani legislativa. „Praze výrazně uškodí vládou na sílu protlačená novela stavebního zákona. Ta nahrává developerům na úkor potřeb a zájmů obyvatel hlavního města,“tvrdí pražská lídryně Pirátů Olga Richterová.
PRAHA Jaké pražské téma považujete za nejvíce palčivé a chtěla byste se mu jako poslankyně zvolená za hlavní město věnovat?
Nejpalčivější problém Prahy je rozhodně bytová krize, kterou zpackaný stavební zákon ANO pouze prohloubí. Hned další v řadě je dostupnost služeb pro občany. Chybí místa pro malé děti ve školkách i různé druhy sociálních a sociálně-zdravotních služeb pro osoby se zdravotním postižením či pro seniory, která se za působení současného vedení magistrátu výrazně zlepšila, je ale třeba mnohem výraznější spolupráce ze strany vlády a ministerstev. Je zde také potřeba zajištění skvělého vzdělávání, které kvůli nezvládnuté pandemii ze strany vlády utrpělo těžkou ránu. V neposlední řadě je klíčová také adaptace metropole na klimatickou změnu, protože bez takových kroků se v Praze za pár let nebude dát v létě žít.
Není toho málo...
Musíme zajistit pravomoci a finanční prostředky samosprávám, aby mohly aktivně řešit krátkodobé ubytování, jako je Airbnb. Přejeme si individuální podporu bydlení, rozvoj míst pro děti či terénní a ambulantní sítě služeb, ale třeba i možnost snáze sázet stromy. Praha jako centrum rozvoje a vzdělanosti si musí také udržet kvalitní učitele. Dnes už víme, že konkurovat světu můžeme pouze pomocí vzdělání s důrazem na výzkum a inovace.
Jaký zákon by mohl Praze nejvíce pomoci? A která legislativa metropoli škodí?
Praze výrazně uškodí vládou na sílu protlačená novela stavebního zákona. Způsob, jakým zrušil stavební uzávěry na brownfieldech, nahrává developerům na úkor potřeb a zájmů obyvatel hlavního města. Praha ztrácí kontrolu nad tím, co se na těchto velkých územích bude stavět. Jednoznačnou prioritou po volbách je tedy změna stavebního zákona.
Jak závažný je podle vás v metropoli problém Airbnb? Vrátí se podle vás turistika na předcovidovou úroveň?
Pokud Airbnb nebudeme řešit, tak se časem nepochybně vrátí zájem o krátkodobé pronájmy na předcovidou úroveň. Původní myšlenka mi přijde vlastně skvělá – zažít reálnou domácnost v jiném městě. Současná podoba Airbnb však nemá s touto myšlenkou mnoho společného. Tenhle byznys se navíc pohybuje v šedé zóně. Naše právo zná termín nájemní bydlení, ale krátkodobé pronájmy nijak nereguluje. A z toho Airbnb těží. Přitom jde o normální poskytování ubytovacích služeb, tedy podnikání. To také potvrdil čerstvý rozsudek Městského soudu v Praze. Byt se vlastně stává jakýmsi virtuálním hotelovým pokojem, na který se ale nevztahují žádná omezení. Není nutné mít vlastní popelnici nebo platit daň z podnikání, jako musí hoteliéři. A tuhle neférovost chceme řešit.
Jak to vidíte s angažmá státu ve velkých pražských dopravních projektech? Český premiér přislíbil financování dostavby vnitřního Městského okruhu...
Finanční účast státu rozhodně podporujeme, protože Praha je v rámci Evropy i Česka absolutní výjimkou v tom, že jí stát nepomáhá s financováním
Nejpalčivější problém Prahy? infrastrukturních staveb, které svým významem přesahují hlavní město. Přitom při stavbě brněnského okruhu stát stavbu částečně financoval, podílel se také v Plzni. Praha jen ze svých zdrojů nedokáže financovat všechny připravované projekty jako vnitřní okruh, metro D nebo rozvoj kulturní infrastruktury – konkrétně mám na mysli například koncertní sál filharmonie. Dlouhodobě říkáme, že si v Letňanech nepřejeme úřednické ghetto, ale novou moderní čtvrť s rezidenčním bydlením, občanskou vybaveností a dobrou dopravní dostupností. Praha přistoupí ke směně pozemků pouze v případě, že premiér dodrží všechny své sliby. Proto po něm požaduje garance, například formou garančního zákona, že sliby na zajištění financování dopravních staveb a rozvoj Letňan v moderní čtvrť krátkých vzdáleností opravdu dodrží.
Do jaké míry je tématem současných voleb covid? Obáváte se další vlny nákazy?
S příchodem podzimu začínají čísla nakažených bohužel opět narůstat a epidemie zrychluje, takže to jistě znovu bude volebním tématem. Piráti a Starostové i nezávislí experti tak znovu apelují na vládu, aby nepodcenila přípravy. V uplynulých měsících jsme jí předložili řadu návrhů, jak riziko podzimní vlny pandemie zmírnit či motivovat lidi k očkování, stejně tak jsme předložili plán pro bezpečný návrat žáků do škol. I po mých apelech pokračuje bezplatné testování na covid alespoň během září. I když to provázel již typický chaos a oznámené rušení.
Dalo by se podle vás říci, že pandemie koronaviru nejvíce poznamenala oblast vzdělávání?
Nezvládnutí pandemie ze strany vlády těžce dopadlo na řadu lidí, živnostníků i firem a samozřejmě zasáhlo i naše školství. V Evropě patříme mezi země, kde byly školy nejdéle uzavřeny. I když se školy snažily během covidu udělat maximum, distanční výuka se neobešla bez problémů. Plno dětí se nemohlo zapojit do online výuky, postupně ztratily motivaci se učit. Odborníci poukazují na to, že k dohnání výpadku pravděpodobně nebude stačit ani celý další školní rok. Mnozí budou mít v novém školním roce co dohánět a ne všechny děti současné tempo zvládnou. I proto jsme nedávno představili možnost využití programů, v rámci nichž starší žáci a studenti pomáhají dětem s doplněním zameškaného učiva. Zapojit by se mohly i neziskové organizace. Tyto programy se již osvědčily například v Ostravě.
Některé problémy ale byly ve školství už před covidem. Zoufalí rodiče kupují od komerčních subjektů adresy trvalého bydliště, aby v Praze mohli například umístit své děti na základní školu podle svých představ…
Je pochopitelné a správné, že jako rodiče chceme pro své děti to nejlepší vzdělání, ale současná podoba zápisové turistiky je dlouhodobě neudržitelná a pro rodiče i děti náročná. Usilujeme proto o výstavbu nových škol co nejblíže bydlišti dětí, protože naším cílem je, aby nejlepší školou pro dítě byla ta nejbližší. Zároveň z rozpočtu každý rok zasíláme až miliardu korun na odměny učitelů tak, aby lidé nepřestávali učit kvůli tomu, že se v Praze z platů pedagogů těžko žije. Naším hlavním cílem je dále posilovat kvalitu výuky. Mezi školami v ČR můžeme dlouhodobě pozorovat velké rozdíly. Z národní úrovně chceme posílit cílenou podporu školám v jejich rozvoji a podpořit přenos dobré praxe mezi školami.