Investiční šmejdi, díl první

Mám pro vás trojdílný seriál o investičních šmejdech. O „obchodnících“, kteří zneužívají neznalosti, ale i naivity klientů. Názvy firem anonymizuji. I jména jejich klientů, kterých je mi líto. V zájmu osvěty a následné diskuse popíši případ co nejvěrněji. Částky sedí.

Díl první: Napsala nám jedna dáma. Na počátku obchodování vložila 300 tisíc korun do nějakého „lithiového fondu“ve světě. Prodělala, a tak se pustila do agresivnějšího „obchodování“s kontrakty CFD (contract for difference, tj. finanční deriváty, které umožňují investorům těžit z nárůstu nebo poklesu cen). „Investovala“celkem 730 tisíc korun. O vše přišla. Případ jsme ověřili, prozkoumali. K dispozici byly i telefonické nahrávky – obchodník se sídlem na Kypru a s obchodním zastoupením v Česku versus ona.

V průběhu „obchodování“se na ní vystřídalo několik poradců. Radili jí, jak správně „obchodovat“ve stylu vlka z Wall Street. Když prodělávala, k vkládání dalších peněz ji motivovali příslibem „vyobchodování ztracených peněz zpět“. Přestože obchodování, natož tomuto „obchodování“, vůbec nerozuměla, vyplnila žádost o získání statutu profesionálního zákazníka.

CFD jsou vysoce spekulativní a rizikové produkty, které obecně nejsou vhodné pro investování – kdo do nich jde, měl by rozumět obchodování, znát rizika. Ale hlavně by neměl v žádném případě spekulovat s investičním šmejdem, u kterého ani nevíte, zda ty obchody jsou fakt reálné. Ze záznamů telefonické komunikace vyplývá, že byl při „obchodování“používán Team Viewer k přístupu do počítače klienta. Klientka tedy umožnila „poradcům“„obchodování“na svém účtu.

Kdo je vinen za tyto ztracené „investice“?

A/ ČNB by měla klienty před těmito šmejdy ochránit.

B/ Je to hloupost klienta, takže jeho problém.

Vydržte ještě dva díly. Na konci seriálu provedu vyhodnocení a na otázku odpovím.