Nevrťte se při operaci, prosím
MF DNES přihlížela unikátní a šetrné operaci srdeční chlopně seniora v pražské nemocnici
Operační sál je připraven. Dominuje mu velká obrazovka, kde se před lékaři zobrazuje celý výkon v těle. Díky rentgenu vidí, kde se přesně v tepenném systému pacienta pohybují. Je poledne.
Drobného seniora nečeká tradiční rozříznutí hrudníku, mimotělní oběh ani celková anestezie. Druhý den po zákroku bude „vystrčen“z postele, aby začal chodit. Zachrání ho totiž katetrizační náhrada aortální chlopně – miniinvazivní metoda operace srdce TAVI, kdy operatér do těla vstupuje z malého řezu v třísle přes stehenní tepnu.
Pacientovi se zle dýchalo a poslední měsíc už nemohl doma dělat prakticky nic. Jen čekal na operaci.
Kardiologové zjistili, že srdce jedenaosmdesátníka z Čelákovic namáhá špatné proudění krve z levé srdeční komory do aorty. Má zúženou aortální chlopeň. Pro pacienta neudržitelný stav. Operační tým Všeobecné fakultní nemocnice mu proto implantuje novou chlopeň unikátní metodou – šetrně a rychle.
„Pan Kraus nebude v plné anestezii, ale v hluboké analgosedaci (lehké uspání). Během operace bude pospávat, ale vnímat, může s námi mluvit a především dýchat bez přístroje. Ovšem nebude si nic pamatovat. To je pro starší a více nemocné pacienty šetrnější,“míní intervenční kardiolog David Zemánek, první operatér. Podstatné je, aby pacient ležel při zákroku v klidu. Tento šetrnější výkon dává pacientům s aortální stenózou (zúžením chlopně) další léta života. Bez něj je odhadovaná doba přežití dva až pět let. Jsou na tom hůře než mnozí s nádorem. Zákrok absolvovali třeba Karel Schwarzenberg nebo Mick Jagger.
„Že mně dají tu lehčí variantu, byla úleva. Já čekal rozpáraný hrudník, hrozná představa,“přiznal Jan Kraus před operací. „Věřím doktorům, že se mi po tomhle zlepší dýchání a budu zas bez funění chodit na zahradu. Se sdrátovaným hrudníkem by všechno trvalo dýl a bolelo,“dodal Kraus V jeho případě by klasická operace nebyla možná.
Přesnost je základ
Muž leží natřen dezinfekční tinkturou a je pod kontrolou anesteziologa. Operatéři provádějí vstupní vpich v jeho pravém třísle.
Vpich se kvůli přesnosti dělá pod ultrazvukovou kontrolou. Začala velká malá operace. U zmíněného třísla doktoři předpřipravili dva stehy, jimi vstup do těla na konci výkonu
Malá velká operace
zavřou. Nyní dělají pomocí katetrů (tenkých ohebných hadiček) průchod k aortální chlopni. „De facto vytváříme cestu. Později katetr vytáhneme a nahradíme v průměru silnějším, až šestimilimetrovým, protože skrz něj se musí protáhnout nová chlopeň,“podotýká Zemánek. Následně operatéři protahují tenký vodič přes původní zúženou chlopeň, hned pak jej mění za tuhý drát. Je vlastně „kolejnicí“pro vstup chlopně nové. Příprava trvá třicet minut. Pacient sebou náhle cuká a mluví. „Nevrťte se, pane Krausi,“zní z úst anesteziologa, který přidává léky na zklidnění. Chrápání značí, že pacient usnul. Monitor hlásí: tep i tlak v pořádku.
Unikát nevhodný pro všechny
Pacient klidně dýchá. Cesta k zavedení nové chlopně je připravena. Náhradu zatím připravuje v rohu sálu vyškolený specialista. Proplachuje ji fyziologickým roztokem a leduje podle pokynů výrobce. Jde o šest centimetrů vysoký stent – nitinolovou korunku –, v němž je nová chlopeň z prasečího osrdečníku.
Stent (drží a dopravuje chlopeň v těle) vystřídá stávající neprůchozí chlopeň. K němu patří i umělohmotný katetr, do jehož pouzdra se náhrada vloží a poté vpraví na určené místo v těle. Úprava, při níž nitinol měkne, trvala pět minut. „Můžeme vést stent k postiženému místu skrz katetry,“hlásí Zemánek. Sál tichne, operatéři soustředěně na monitoru sledují usazení chlopně. Stop! Začínají na dálku vysouvat a uvolňovat stent s chlopní ze špice držáku. Chlopeň, zatím stále připoutaná ke katetru, se postupně roztahuje a rozvírá. „Sedí,“říká druhý operatér Jaroslav Hlubocký.
Konec. Operace byla rychlá, bez komplikací. Je čtvrt na dvě. Pan Kraus zůstane v nemocnici asi tři dny, pak může domů. Jde o progresivní metodu, ale ne vhodnou pro všechny pacienty. „Prodlouží a zlepší život starším, u nichž by otevření hrudníku, celková anestezie a mimotělní oběh byly rizikové,“tvrdí kardiolog Zemánek.
Pro ně je často i jedinou cestou. „Lidé, kteří potřebují novou chlopeň a jsou mladší než 70 let a jinak zdraví, by měli i dnes absolvovat chirurgickou operaci a dostat v některých případech náhradu mechanickou. Vydrží víc a delší dobu než její biologické kolegyně,“přibližuje Zemánek. První katetrová implantace aortální chlopně se ve světě uskutečnila roku 2002. Třetina z těch, kdo tento výkon podstupují, by dříve už nemohla být operována. Zúžení aortální chlopně je nejčastější srdeční vadou v ČR, postihuje 5 % mužů a žen nad 65 let.