Záležet bude na malých. Kdo uspěje?

Volby jsou tu, za týden a den vypuknou. Jak dopadnou, je ve hvězdách. Při vší úctě k průzkumům, moc se podle nich orientovat nedá. Vezměte si třeba, že ještě zhruba půl roku před volbami v roce 2013 tvrdily, že ANO získá asi 2 až 3 % hlasů. Ve volbách jich pak hnutí Andreje Babiše bralo skoro 19 % a skončilo druhé za ČSSD, jež získala těsně přes 20 % – navzdory predikcím, že to bude minimálně 25.

Nebo před čtyřmi roky: hnutí ANO se pohybovalo kolem 25 %, nakonec vyhrálo se ziskem bezmála 30. Piráti měli tehdy podle průzkumů ještě v září a říjnu okolo 6 %, nakonec brali 11. Hnutí STAN se tehdy po rozchodu s TOP 09 a neúspěšných námluvách s lidovci pohybovalo až dokonce pod pětiprocentní hranicí nutnou pro vstup do Sněmovny. Nakonec mohli slavit téměř 6 %.

Naopak topku, u níž většina agentur nepochybovala, že pětiprocentní hranici přeleze, zachraňoval na poslední chvíli mimořádnými preferenčními hlasy v Praze Dominik Feri. U ČSSD se počítalo se ziskem okolo 15 %. Už to by bylo pokládáno za tragický výsledek. Nakonec se strana musela spokojit se 7 %. Jen o trochu lépe na tom byli komunisté, ačkoli jim dle předvolebních průzkumů vycházely výsledky kolem 12 %.

Jistého tedy není nic. Byť nyní podle většiny agentur zabývajících se veřejnými průzkumy dominuje hnutí ANO následované koalicí SPOLU a Piráty, vše může být jinak. Respektive mohou být z hlediska rozhodnutí o tom, kdo bude sestavovat příští českou vládu, klíčové malé strany.

V drtivé většině průzkumů totiž zatím nevychází, že by Pirátům se Starosty a koalici SPOLU mohl výsledek stačit na více než padesátiprocentní hranici, tedy na 101 či jen o několik málo víc poslaneckých mandátů. A už vůbec s něčím takovým pochopitelně nemůže ani v nejbujnějších snech počítat Andrej Babiš pro svoje hnutí ANO.

On i dvě opoziční koalice tedy budou (kromě vůle prezidenta Miloše Zemana) závislí na tom, kolik a které další strany se do Sněmovny dostanou. Nejen proto, že kvůli přerozdělování hlasů budou menší subjekty odebírat i část hlasů těm větším.

Co se spoléhání na menší strany a hnutí týče, jsou paradoxně v nevýhodnější pozici představitelé koalic SPOLU a Pirstan. Většina menších stran a subjektů, jež by mohly v dolní komoře parlamentu po sečtení výsledků zasednout, má totiž mnohem blíž k Babišovu hnutí než k nim.

Jak bylo řečeno, odhadovat výsledky na základě průzkumů je vždy ošidné. Pojďme to přesto zkusit. Bez záruky, může to klidně dopadnout jinak. Tak jak si kdo stojí?

SPD – Není malá v pravém slova smyslu, průzkumy ji prozatím ukazují pod dvanáct procent. Všechny strany Tomia Okamury byly v průzkumech před každými volbami vždycky výrazně „podstřelené“, k tomu mají okamurovci podařenou kampaň. Může to být i výrazně víc.

ČSSD – Většina lidí už vidí socialisty „na prkně“. Může to tak být, ale nemusí. Před rokem byla strana v totožném srabu a v krajských volbách se přes 5 procent dostala hned v osmi krajích včetně dvou velkých – Moravskoslezského a Jihomoravského. Kdyby to dokázala napodobit, bude to stačit. Vždyť třeba TOP 09 před čtyřmi roky uspěla jen ve čtyřech regionech – a má díky tomu sedm poslanců.

KSČM – Podobný příběh jako socialisté. V krajských volbách sice uspěli jen ve čtyřech regionech, v celostátních jim to ale vždy šlo lépe. Mohou to přes pět procent dotáhnout setrvačností.

Přísaha – Velká neznámá. Nicméně Robert Šlachta nezahálel, se svojí povedenou kampaní několikrát objel zemi, ohlasy v místech měl poměrně dobré. Může překvapit.

Trikolóra – Tady už nejspíš nepomůže nic.