Nakopněte ji. Vysoko a daleko
Kariéra je jako plastelína. Dá se vést vertikálně i horizontálně. Můžeme ji libovolně natahovat, nebo ji splácnout. Vždy ale může svůj tvar zase změnit.
Předpověď, že po pandemii přibude nezaměstnaných, nevyšla. Firmy teď shánějí každého alespoň trochu schopného zaměstnance. Chtějí kupovat, vyrábět, prodávat. Hledají dělníky, obchodníky, lidi do administrativy i manažery, kteří tuto situaci ustojí. Je příležitost vyjednávat o platech, podmínkách… a také promýšlet svoji kariéru.
Není to jen otázka pro čerstvé absolventy. Svoji pracovní dráhu můžeme pošťouchnout zcela jiným směrem i uprostřed produktivního věku. Příběhů, kdy se z učitelky stala ajťačka nebo z ekonoma truhlář, není kolem nás zase tak málo. Ale na každý takový příběh připadají desítky dalších váhavců, kteří si zkrátka na změnu práce netroufnou. Stávající zaměstnání je už tolik nemotivuje, ale jít do neznáma?
„Důležité je nezůstat stát na místě, odhodlat se k prvnímu kroku, i když to třeba zatím jen zkouším a nejsem si jist, čím přesně se chci živit. Není podstatné, kdy člověk dojde k rozhodnutí, co vlastně přesně chce v životě dělat. Ale jakmile se odhodlá a začne se věnovat danému oboru nebo profesi, otevřou se mu další nové možnosti,“je přesvědčený Jan Klusoň z platformy Welcome to the Jungle.
Jak strčit nohu do dveří úplně jiného oboru?
Odborníci doporučují zkoušet různé kurzy, stáže nebo online přednášky o tématech, která člověka zajímají. „Určitě pomáhá nejdříve zjistit, co by vás bavilo. Ne nutně na vše je pak potřeba kurz. Často se dají zužitkovat koníčky, pokud v nich byl člověk dobrý. Bavilo vás po večerech psát a máte kreativní mysl? Můžete začít jako copywriter i bez kurzu. Bavilo vás focení a jste v tom dobrý? Tak můžete být fotografem,“vysvětluje Klusoň.
Změna nemusí otřást hned celým vaším dosavadním životem. Mnohdy stačí zajít na personální oddělení firmy, ve které pracujete, a zjistit, jaké jiné možnosti práce nabízí takzvaně v domě. „Pokud mám pocit stagnace a pracuji ve společnosti, která má více možností pracovního uplatnění, je nejlepší promluvit s někým z HR. Firmy si svých zaměstnanců většinou váží a snaží se jim raději nabídnout východisko než o ně přijít,“říká Vojtěch Kostiha, mluvčí Metrostavu.
Expertem na věčné časy
Když se řekne kariéra, většina lidí si představí strmý postup vzhůru. Jenomže ono se dá postupovat také vodorovně a přitom být stejně úspěšný. Svoji životní dráhu můžeme vést jak horizontálním, tak vertikálním směrem.
„Horizontální kariéru si můžeme jednoduše představit tak, že jdeme stále ve stejné ‚rovině‘. Nemáme zájem nikoho řídit a stoupat po pomyslném kariérním žebříčku. Tato kariéra je vhodná pro takzvané experty, kteří nemají ambice někam růst, ale chtějí se zdokonalovat v nějaké konkrétní činnosti. Jako odborníka si můžeme představit špičkového chirurga, například experta na operaci šedého zákalu,“říká Dagmar Matějková, HR konzultantka a majitelka poradenské společnosti Matricaria Chamomilla.
Jeden z příkladů nabízí Pavlína Janíková z technologické společnosti Ness Czech. „Možnosti kariérního růstu jsou pro naše zaměstnance prakticky neomezené. Pokud se například členka HR týmu rozhodne vzdělat se v oblasti IT, může se přihlásit na školení Základy SQL a pak ve svém rozvoji dále pokračovat a přejít na IT pozici,“říká viceprezidentka pro HR a marketing.
Vodorovnou pracovní pouť lze naplnit jak v malé firmě, tak v korporátu. Záleží, ve které životní etapě zrovna jste. „Pro horizontální kariéru bych doporučil začít v malé firmě nebo začínajícím startupu – člověk sedí na vícero židlích najednou a má díky tomu širší přehled. Později je pro něj snazší pracovat v roli manažera, protože má široký záběr znalostí,“míní Jan Klusoň.
Když vás ani po letech kariéra směrem nahoru nezláká, je čas změnit zaměstnavatele. „Pokud člověk nemá ambice vést lidi, tak na tom není nic špatně a může se stát uznávaným odborníkem na danou problematiku. Tímto směrem je lepší vykročit v nějaké korporaci, kde je více lidí, a každý se tak může specializovat do hloubky na svoji problematiku. Zároveň na začátku většinou díky nastaveným procesům dostane hlubší a kvalitnější školení,“poznamenává Klusoň.
Cesta ke hvězdám (a zase zpět)
Vertikální kariéra je naopak ta, když máme ambice, a měli bychom k tomu mít i schopnosti a dovednosti, stoupat vzhůru. „Kupříkladu jsem specialista ve financích a chci se stát finančním ředitelem, chci se starat o tým, řídit a rozhodovat. Dneska se tomu říká: chci se stát lídrem,“vysvětluje Dagmar Matějková. Takové kariéře se nejlépe daří v korporátní oblasti. Obvykle takto nastavení lidé častěji střídají zaměstnavatele, protože pro ně není tak důležitý obor činnosti jako dovednosti v řízení a strategii.
„Moje rada pro kariérní postup je jednoduchá – aktivně se zajímat o to, jak věci kolem mě fungují, a nebát se ptát. Vědět vždy alespoň o trochu víc, než je nutné, jít malinko za hranice toho, co se ode mě očekává, a získávat nové kompetence, i za cenu určitého diskomfortu,“nabádá Iveta Chválová, ředitelka podnikových služeb SAP Services.
Nicméně není dobré přepálit začátek, vše má svůj vývoj. „I takový člověk musí někde začít, postupně a trpělivě se bude vypracovávat, učit se, inspirovat se od ostatních. Rychlokvašky v byznysu velmi rychle vyletí do oblak, ale stejně tak rychle padají dolů,“říká Matějková.
Ne každé zaškobrtnutí je ale nutné hodnotit „palcem dolů“. V pořádku mohou být i takzvané kariérní downgrades. To znamená, že kariéra sice jede po vertikále, ale směrem dolů.
„Někdy je to samozřejmě nechtěná volba, například sesadili mě z pozice šéfa, ale u mnoha lidí to je volba vědomá – často ovlivněná aktuální životní situací. Zdravotním stavem nebo rodinou, kdy už například nechcete mít tolik přesčasů a raději se věnujete dětem, nebo máte vedle práce svůj vlastní projekt, ve kterém se realizujete, nabízí možnosti koučka Petra Drahoňovská z Czechitas.