Nejdříve pojistěte dům, až pak domácí kino
K čemu je pojištěná kuchyňská linka či vybavení, když přijdete o střechu nad hlavou, říká člen představenstva pojišťovny Kooperativa Martin Laur.
Miliardové škody a mnohdy nenávratně ztracená obydlí, osobní automobily či zahradní vybavení. To je jen část bilance ničivých pohrom na jižní Moravě z léta letošního roku. Podle člena představenstva pojišťovny Kooperativa Martina Laura by škody na majetku bývaly pokryly pojistky. Ty však ve 30 procentech případů zcela chyběly. Lidé též podceňují výši smluvené pojistné částky.
Tragické události na Moravě poukázaly na zvyšující se rizika přírodních katastrof. Kolik domů poškozených tornádem bylo nepojištěno?
Podle našich propočtů nebylo v oblasti dotčené tornádem pojištěno asi 30 procent rodinných domů. Přitom by mělo platit ‚můj dům, můj hrad‘, mělo by jít o nejzákladnější pojištění. Lidé bohužel mnohdy věnují pozornost jiným druhům pojištění. Často upřednostňují pojištění domácnosti víc než nemovitosti. Přitom k čemu vám bude pojištěná kuchyňská linka a domácí kino, když přijdete o střechu nad hlavou? Snad nám to tornádo a jiné živelné katastrofy jako povodně v Německu ukázaly, že při takové události je nejdůležitější co nejdříve opět bydlet.
Ne každý si ale plné pojištění může dovolit.
Tomu rozumím, řekněme, že k pojištění domácnosti či jinému pojištění se lze postupem času dobrat. Nejdůležitější je mít pojištěnou nemovitost na částku odpovídající její stavební hodnotě. Tady lidé velmi často šetří na nesprávném místě.
Aby ušetřili na pojistce, dobrovolně si sníží hodnotu nemovitosti?
Většinou mají dopředu představu, jaké pojistné by chtěli platit. Začnou spekulovat o tom, zdali nemovitost pojistit na celou pojistnou částku, nebo pojistku snížit a ušetřit. Pokud má někdo v uvozovkách hluboko do kapsy, tyto diskuse přicházejí.
Pokrývají však pojistky veškeré živelné katastrofy?
Ty moderní v každém případě ano včetně třeba právě tornáda. Pokud má však někdo pojištění uzavřené před dvaceti lety, nemusí dnes již být dostačující. Na druhou stranu pojištění na povodně či krupobití měly pojistky vždy. U novějších pojistných jevů, jako třeba přepětí v elektrické síti, je lepší si smlouvy překontrolovat.
Máte už bilanci, kolik letošní vichřice, tornádo a povodně na pojistném plnění stály?
Jestli mohu mluvit za Kooperativu, evidujeme asi 10 000 událostí v hodnotě kolem 1,1 miliardy korun. Na celém trhu to bude přes 5 miliard. Počet vyřízených a kompletně zlikvidovaných škod je kolem 70 procent. Ze zbývajících 30 procent se část povede vyřídit do konce roku. Potom existují nejsložitější škody, u kterých jsou potřeba technické výpočty, plus skutečnost, že klienti požadují čistě zálohu a my budeme doplácet, až začnou stavět. Vzhledem k nedostatku řemeslníků jsou některé opravy bohužel pouze provizorní a bude se čekat na jaro a příští léto.
Jak vlastně probíhá proces vyplácení pojistného plnění?
Když si jako modelový příklad vezmeme vichřici, tak v takovém případě jsme schopni již druhý den vyplácet první zálohy. Klient nahlásí škodu po telefonu, přes internet nebo osobně na přepážce, případně na kontaktních místech. Po zaevidování pojistné události může likvidátor obratem posílat zálohu. Děláme vše pro to, aby byla na účtech do druhého dne a činila nejlépe 50 procent odhadované škody. Pak se rozběhne proces šetření, což znamená, že na místo přijde technik, nemovitost nafotí a prohlédne, zadokumentuje a dopočítá. Většina škod je vyřízena do pěti až sedmi dnů. Pak zbývají škody, kde je potřeba delší komunikace s klientem – jde o určení škody, výběr stavební firmy a délku dodání finálních faktur.
Počítají vaše pojištění i s klimatickou změnou?
Počítají, protože kryjí veškerá rizika, která klimatické změny přinášejí. Klíčové je, aby pojistné částky byly dostatečně vysoké, aby se domy daly řádně opravit. Z léta vidíme, že může přijít tak silný vítr, že na nemovitosti nastane takzvaná totální škoda. To je věc, kterou jsme před tornádem často neviděli, ani u povodní v roce 2002. Podle posledních studií budou takové pohromy nastávat až devětkrát častěji.
To jsou však nová data. Počítají s nimi i starší pojistky?
Ne všechny, problém je spíš v tom, že pokud klient něco rekonstruuje či přistavuje, měl by to pojišťovně oznámit, aby se to do pojištění propsalo. Typicky nebývají dopojištěny solární panely či pergoly.
Hádají se potom s vámi klienti?
Někdy. Největší problém je v tom, že lidé mají dobrou představu o tržní hodnotě své nemovitosti, ale dost menší o stavební hodnotě – tedy o ceně, za kterou je možno ji znovu postavit. Dnešní situace, kdy raketově rostou ceny stavebních materiálů a potýkáme se s nedostatkem řemeslníků, to jen zhoršuje.
Jde to vůbec dopočítat? Ceny některých stavebních materiálů vzrostly od začátku roku o více než 200 procent. Jak potom dnes dům pojistit?
Máme na to kalkulační pomůcku, která s běžnou inflací cen počítá. Letošní nárůst je však extrémní, a proto doporučujeme počítat s určitou vůlí. Dále se musí počítat i s projekčními či demoličními pracemi. Tyto položky se často velmi podceňují. Všeobecně se proto doporučuje mít 10 až 20 procent rezervu pro takové situace.
Pořád jsme ale v tržním prostředí a umím si představit, že se zákazník při dobrém vyjednávání dostane na lepší rezervu i cenu pojistného.
Určitě je dobré si podmínky pojišťoven porovnat. Základ je ale mít představu o tom, jaké náklady byste měli, kdyby vám dům shořel nebo ho odnesl vítr. A také je dobré využít nabídku indexace pojištění. To je automatický růst pojistné částky a limitů pojištění. Bez ní v případě nějaké fatální události nemusí peníze od pojišťovny stačit. Správné nastavení pojištění rovněž pomůže ohlídat pojišťovací poradce, který vás v určitých intervalech kontaktuje, zda se nezamyslet nad aktualizací pojistné smlouvy. Interval je individuální, ale doporučujeme zhruba každé tři roky parametry smlouvy prověřit a aktualizovat.
Nemáte nějaký konkrétní příklad?
Uvedu konkrétní událost z jižní Moravy. Tornádo poškodilo řadový rodinný domek. Vzhledem k rozsáhlým škodám nařídil statik kompletní demolici objektu. Pojistná smlouva byla uzavřena v roce 1997 na pojistnou částku 800 000 korun a její výše nebyla od té doby nijak aktualizována. Částka neodpovídá hodnotě rodinného domu, která byla v době vzniku škody 3 200 000 korun. Náklady na demolici a znovupořízení domku tak čtyřnásobně převýší objem vyplaceného pojistného plnění.
I u menších škod je problém? Celková pojistná částka by určitě na menší škody stačila.
Nízké pojistné částky, které neodpovídají skutečné hodnotě majetku, mohou způsobit problém i při řešení menších škod. V těchto případech má pojišťovna právo snížit pojistné plnění ve stejném poměru, v jakém je pojistná částka ke skutečné hodnotě nemovitosti. Tedy jde-li o tzv. podpojištění v řádu 50 procent (například budova v hodnotě 5 milionů korun je pojištěna pouze na 2,5 milionu korun), vyplatí pojišťovna i při menší škodě pouze poloviční pojistné plnění.
A co prevence?
To je kromě pojistky alfa a omega věci. U živelních pohrom je zcela zásadní včasné varování. O to se pojišťovny snaží. U letošního tornáda jsme byli v 16 hodin odpoledne schopni vydat varování. Samozřejmě, že jsme nedokázali určit, kde přesně udeří. Při běžné vichřici či krupobití lze takto alespoň základně zajistit majetek – schovat auto do garáže, uklidit zahradní nábytek nebo zajistit trampolínu.
Co revize pojistek z vaší strany? Povodně v Praze v roce 2002 vás určitě přiměly změnit parametry u objektů v Karlíně.
U povodní se jedná o trochu specifickou situaci. U těch v roce 2002 byly stanoveny takzvané povodňové mapy. Pojistit nemovitost v takové oblasti zpravidla lze na požár, vichřici nebo krupobití. Na povodeň nebo záplavu už je pojistit nelze. Tam skutečně došlo k revizi smluv tak, že buď byly vypovězeny, případně toto riziko pojištěno není nebo jen za zvýšenou sazbu.