Čínská diplomacie rukojmích budí obavy
Záhadné propuštění vlivné manažerky Huawei stále nebylo vysvětleno
Vleklý spor USA, Číny a Kanady, které si vzájemně zadržovaly vězně, se zdá být vyřešen, zůstala však po něm trpká pachuť a do budoucna především obavy z toho, že Čína už odhodila veškeré zábrany.
Svým postupem dala najevo, že jakékoli účelové jednání jí není cizí. Celému světu ukázala, jak bude postupovat, když si někde dovolí zadržet Číňana, ať už je vinen či nevinen. Recipročně zajme občany onoho „drzého“státu, a to pod jakoukoliv záminkou.
Ve světě se pro to ujal termín „diplomacie rukojmích“.
Nyní si ve zkratce shrňme, co se vlastně stalo: V prosinci 2018 zadržela kanadská policie mocnou finanční ředitelku telekomunikačního gigantu Huawei Meng Wan-čou. Stalo se tak na základě amerického zatykače, v USA ji totiž obvinili, že se snažila obcházet americké sankce proti Íránu. O devět dnů později v Číně zatkli dva kanadské občany, bývalého diplomata Michaela Korviga a podnikatele Michaela Spavora na základě vágního obvinění z aktivit podrývajících čínskou státní bezpečnost. Ottawa už tehdy tvrdila, že jde o pomstu za zadržení čínské prominentky. Pak Čína přitvrdila, když Spavor dostal letos v srpnu jedenáctiletý trest za špionáž.
Choulostivou ságu ještě podbarvila gradující roztržka v čínsko-amerických vztazích. Předminulý týden pak zdánlivě neřešitelný spor nabral stále poněkud záhadné obrátky. Zadržovaná vrcholná manažerka čínské obří firmy se s americkým ministerstvem spravedlnosti dohodla na odložení svého obvinění s tím, že bude muset výměnou uznat, že se v některých věcech dopustila protiprávního jednání. Vzápětí odletěla do Číny, kde ji přivítali jako hrdinku. Ještě týž den byli po více než tisíci dnech v čínských kriminálech propuštěni i oba Kanaďané, v podstatě rukojmí na základě vykonstruovaných obvinění. Spolu s nimi opustili Čínu i dva mladí američtí sourozenci, kteří byli kvůli případu jejich otce na tři roky v Číně zadrženi.
„Nenápadná“náhoda pozorovatele šokovala. Čína totiž nikdy nepřiznala, že obě záležitosti, tedy případy „obou Michaelů“a Meng Wan-čou, spolu účelově souvisí. Mnozí proto očekávali, že s propuštěním Kanaďanů počká zhruba rok, aby to celé nepůsobilo tak okatě. Peking ovšem zřejmě naopak chtěl, aby svět bral celou kauzu jako výstrahu: Tohle se stane každému, kdo si na nás dovolí.
„Když se nad tím zamyslíte, Peking vlastně přiznal, že se jednalo o diplomacii rukojmích,“komentoval to Guy Saint-Jacques, který dříve působil jako kanadský velvyslanec v Číně. „Nedělají si s tím žádnou hlavu. Buďte opatrní, pokud půjdete do nás, my se vydáme za vašimi občany, vzkazují,“dodal.
Proč Američané ustoupili?
Těžko se dohadovat, proč se Američané rozhodli ke vstřícnému gestu vůči Číně právě teď a proč netrvali na soudním projednání kauzy Meng Wan-čou, když po celou dobu tvrdili, že mají důkazy o jejím protiprávním jednání. Spekuluje se o tom, že Joe Biden, který je doma pod palbou kvůli zpackanému odchodu z Afghánistánu, možná chtěl poněkud odlehčit napjaté mlčení s Čínou. Ať tak či onak, tajemstvím stále obestřená záležitost budí důvodné podezření, že americká justice podlehla politickému tlaku, a tudíž že Spojené státy sklaply podpatky před čínskou neústupností.
Celá delikátní „výměna“byla zdánlivě skvěle zorganizovaná. Proč zdánlivě? Nešlo totiž o nějakou výměnu špionů, kdesi v tichosti, o níž se veřejnost dozví nejspíš až za mnoho let. Tohle proběhlo za denního světla, všem na očích, a to proto, že to tak pekingští stratégové chtěli. Jen tak totiž mohlo dojít ke zhodnocení jejich diplomacie rukojmích.
Jak už bylo naznačeno, bez ztráty kytičky nevyšly z celé záležitosti ani Spojené státy. Jak napsal Jim Banks, kongresman z Indiany, ministru spravedlnosti Merrickovi Garlandovi: „Spojené státy svým postupem (kolem Meng Wan-čou) vysílají jakýmkoli potenciálním zločincům vzkaz, že vymáhání našich sankčních zákonů nemyslíme až tak vážně. Toto je splněný sen Íránu, Hamásu, Ruska, Severní Koreje a dalších subjektů, jež byly potrestány našimi sankcemi.“