Mládí vzad. Sněmovna zestárla o 479 let

Nejčastější věk poslance je nyní 52 let. Takových poslanců bylo zvoleno patnáct. V minulé Sněmovně „vládli“čtyřicátníci. Nejstarším poslancem je nyní Bohuslav Svoboda, který oslavil 77 let.

Nová vládní koalice sice ještě sestavená není, o zvolené Sněmovně se však už dá říct, že znatelně zestárla. Od věku se samozřejmě odvíjí, jaká asi témata bude řešit.

Zatímco poslanci zvolení při volbách 2017 měli dohromady 9 488 let, letos je to 9 967, tedy téměř o pět století více. Nová Sněmovna tak bude od přelomu milénia druhou nejstarší.

A navíc jenom o kousek. Zatím nejstarší byli poslanci zvolení v roce 2013. Současné zvolené zástupce ale překonali o pouhých třináct let. Naopak nejmladší byla Sněmovna po volbách v roce 2002.

Tehdy činil průměrný věk poslance 46,7 roku. Po letošních volbách to bude 49,8 let a po volbách v roce 2017 byl průměrný věk poslance 47,4 roku. I když se průměry nepřehoupnou přes padesát, rozhodně to neznamená, že by nová Sněmovna patřila čtyřicátníkům. Ti skutečně vládli dolní komoře po posledních volbách. Teď ale budou muset předat žezlo padesátníkům, kteří naprosto dominují.

Každý třetí je padesátník

Padesátníci drží 77 mandátů, tedy 38,5 procenta ze všech sněmovních křesel. Nutno dodat, že ve srovnání s celkovou populací tohle

číslo působí dost nevyváženě, vzhledem k tomu, že lidí mezi 50 a 59 lety je v Česku zhruba 12,5 procenta. Sněmovní čtyřicátníci jsou se šedesáti křesly na druhém místě.

„Sněmovna má tendenci se zrcadlit, tedy spíše obsluhovat věkové skupiny, ke kterým má blízko,“říká politolog Jan Kubáček. Odhaduje, že se tak bude spíše zabývat tématy

blízkými třeba rodinám s dospívajícími dětmi a seniorům. Menší důraz by naopak mohl být kladen na to, co trápí mladé rodiny nebo prvovoliče.

Věkové složení by se pak nemuselo projevit jenom na volbě témat, ale i na celkovém stylu. „Obecně nová Sněmovna bude uměřenější, bude mít tendenci více vyvažovat

a jít směrem ke kompromisu,“myslí si Kubáček. Dá se předpokládat, že bude celkově konzervativnější.

Mezi hlavní témata by pak mohlo patřit třeba zdravotnictví nebo sociální legislativa.

Nejvíc ostrouhali třicátníci. Zatímco v roce 2017 jich do Sněmovny nastoupilo 45, letos do bude pouhých 29 lidí. Přišli tak o 16 mandátů. Dvacátníci

ztratili čtyři hlasy. Naopak padesátníci získali navíc 24 hlasů. Jediná další věková skupina, která si polepšila, jsou sedmdesátníci. Jejich počet vzrostl ze tří na pět.

Nejvíc nevyvážená je situace u dvacátníků. Ti sice z celkové populace tvoří 10,6 procenta obyvatel, ale ve Sněmovně budou mít tři hlasy, což je pouhých 1,5 procenta všech mandátů. Ve Sněmovně zvolené v roce 2017 měli přitom o dvě procenta křesel více.

Mezi nově zvolenými subjekty je pak s 53,6 lety průměrně nejstarší SPD, naopak nejmladší je koalice Pirátů a STAN s průměrným věkem 46,3 roku. Vůbec nejmladší nově zvolený poslanec patří do ANO. Ondřeji Babkovi je 27 let. Naopak nejstarším poslancem je ve svých 77 letech Bohuslav Svoboda z ODS.

I tady je vidět oproti „staré“Sněmovně značný rozdíl. Nejmladším zvoleným poslancům v roce 2017 bylo 21 let a byli dva – František Kopřiva (Piráti) a Dominik Feri (TOP 09). Mladší by být ani nemohli. Nejstarším byl naopak v 79 letech zvolený Karel Schwarzenberg (TOP 09).

Silný ročník

„Jsem silnej ročník sedmdesát, tak začni počítat,“zpívá kapela Chinaski ve svém hitu, který získal v roce 2003 cenu Anděl.

Podtrženo, sečteno, v prostředí současné Sněmovny by si píseň mohli poslanci skoro zvolit za hymnu. Nejvíce nově zvolených poslanců dosáhlo věku 52 let, to znamená, že se narodili v roce 1969 nebo na podzim roku 1968. Takhle silná parta čítá mezi současnými poslanci patnáct lidí a jsou mezi nimi zvučná jména.

Celkem osm z nich obhájilo svůj mandát a nejsou to rozhodně žádní nováčci. Patří mezi ně například sněmovní stálice Marek Benda (ODS). Ten zasedá v poslanecké lavici od roku 1990 s dvouletou přestávkou, nebo jeho stranický kolega a bývalý ministr spravedlnosti Pavel Blažek. Mandát obhájil třeba také Radim Fiala (SPD).

Další výrazní dvaapadesátiletí politici naopak budou ze Sněmovny muset pryč, protože jejich strany propadly. Post neobhájil například komunista Zdeněk Ondráček nebo sociální demokrat a starosta Náchoda Jan Birke.