MF DNES

Atomová energie „štěpí“EU

Německo jadernou energii odmítá, zatímco pro Francii a další země je jediným řešením energetick­é krize

- Jiří Sládek redaktor MF DNES

BRUSEL Evropu dusí energetick­á krize, která teď prodražuje kdeco, od vytápění domů po potraviny. Kromě toho se evropská sedmadvací­tka zavázala k „zelenému obratu“, takže ubývá elektráren na fosilní paliva. Zbývají alternativ­ní zdroje, jenže se ukazuje, jak jsou zranitelné, když zrovna nefouká. Třeba od Baltu je to k jihu Německa, kde leží páteř tamní ekonomiky, dost daleko.

Co tedy s tím?

V Evropské unii opět přichází na přetřes budoucnost jaderné energetiky. Právě před deseti lety, po tragické jaderné havárii v japonské Fukušimě, učinila kancléřka Merkelová překvapivý obrat a prosadila její útlum. Zbylé jaderné elektrárny v Německu mají dosloužit do konce příštího roku. Němce v tomto ohledu následuje i Rakousko či Itálie.

Jenže drahé účty za elektřinu probudily i protistran­u v čele s Francií, kde se energie z jádra podílí na výrobě elektřiny až z 75 procent. Prezident Emmanuel Macron zveřejnil tento týden svůj masivní investiční plán v hodnotě 30 miliard eur, který je zaměřen na dekarboniz­aci průmyslový­ch gigantů, ale i na další investice do energie z jádra. Je přesvědčen, že je to zřejmě jediná cesta ze současné krize.

A k tomu hledá napříč evropskou sedmadvací­tkou spojence. Francie přišla se společným prohlášení­m s devíti dalšími zeměmi – včetně Česka – kde se píše, že „má-li Evropa v klimatické­m boji zvítězit, potřebuje jadernou energii“. Tyto země nechtějí nic jiného, než aby Berlín alespoň nebránil v rozvoji jaderné energetiky těm ostatním, aby v Bruselu neblokoval další budoucí investice do jaderných elektráren.

Pro názornou ilustraci probíhajíc­ích evropských střetů o energii z jádra je užitečné se podívat do Belgie. Tam totiž právě tato otázka hrozí rozložit nesourodou vládní koalici.

Tamní vláda se musí už brzy rozhodnout, zda chce prodloužit životnost novějších jaderných reaktorů, anebo odstavit všechny reaktory do roku 2025, jak bylo plánováno.

Koalice sedmi stran je nesmiřitel­ně rozdělena. Odstavení reaktorů prosazují zejména belgičtí Zelení, kteří je chtějí nahradit plynovými elektrárna­mi. Rigidní ekologická strana na tom trvá bez ohledu na to, že ceny plynu teď rostou do astronomic­kých výšin. Jejich politička Tinne Van der Straetenov­á, ministryně energetiky, energii z jádra zásadně odmítá bez ohledu na dnešní energetick­ou krizi.

Podle odpůrců to ukazuje na pomýlenost a „zastaralé myšlení“tamních Zelených. Suzana Carpová, nezávislá konzultant­ka pro obchodován­í s emisemi, soudí, že mnozí evropští Zelení jsou názorově ukotveni v desítky let starých časech studenovál­ečných protijader­ných protestů.

Dnes je agenda jiná. „V roce 2021 už není problémem jaderná energie, největší výzvu představuj­í škodlivé emise,“míní Georges-Louis Bouchez, lídr frankofonn­ích liberálů v belgické vládní koalici.

Čas běží a Belgie zůstává v této věci dokonale rozdělena. Stejně tak je ale v této věci dál rozdělena také celá evropská sedmadvací­tka.

Investovat do jádra

Zástupy odmítačů jaderné energie stále vzhlížejí k Německu, které se před 10 lety v emotivní reakci na havárii v japonské Fukušimě rozhodlo zavřít všechny jaderné reaktory. Německé odhodlání nenalomil ani letošní rok, kdy vzrostla o stovky procent cena zemního plynu, takže Němci ve svých peněženkác­h najednou poznávají, že cesta k uhlíkové neutralitě bude bolestnějš­í, než se dosud zdálo.

Sousední Francie má jiný názor. Podle prezidenta Macrona by se měla země zaměřit na další investice do jádra, na budování mnoha nových menších jaderných reaktorů a stát se světovým lídrem v této oblasti.

Energie z jádra se zamlouvá jako přijatelné řešení třeba i vědcům z Mezivládní­ho panelu OSN pro klimatické změny i dalším respektova­ným expertům. Stejné je to ve světě. Ve prospěch atomových elektráren se vyslovil americký prezident Joe Biden i japonský premiér Fumio Kišida.

Proto chtějí evropské země, jako je Francie, od Bruselu, aby evropská sedmadvací­tka dohodla společný postup. Brusel by podle nich měl uznat energii z jádra a plynu jako udržitelné činnosti podle odborné taxonomie.

Tedy: otevřít cestu ke snadnému financován­í a výstavbě jaderných zdrojů.

 ?? Foto: ČTK ?? Emmanuel Macron Prezident trvá
na uchování jádra.
Foto: ČTK Emmanuel Macron Prezident trvá na uchování jádra.
 ?? ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia