Polská média: Miliardy od EU jsou v sázce
Osud desítek miliard eur ve fondech Evropské unie určených pro Polsko je na vážkách a po konfliktu s Českem čeká nyní Polsko i válka s Nizozemskem, píší polská média v narážce na spor Varšavy s Prahou o důl Turów.
Děje se tak poté, co nizozemský premiér Mark Rutte upozornil, že na summitu EU příští týden vyzve, aby po verdiktu, kterým polský ústavní soud zpochybnil nadřazenost práva EU, Varšava nedostala žádné peníze z mimořádného fondu obnovy. Ještě před summitem hodlá polský premiér hájit kroky polské justice před europoslanci, kteří po zastavení zasílání unijních financí Polsku volají již delší dobu.
„Polexit (obdoba britského vystoupení z EU – brexitu) je fake news,“prohlásil premiér Mateusz Morawiecki
VARŠAVA
již ve čtvrtek před polskými poslanci, když ujišťoval, že vláda nepomýšlí na odchod Polska z Unie. Podobná tvrzení opozice jsou podle něj lživá. V dějinách EU podle ministerského předsedy nastal klíčový okamžik, zkouška demokracie, která ukáže, jak daleko zajde uzurpace moci, kterou si přisvojily některé instituce EU.
Jeho vystoupení přerušovaly nesouhlasné reakce z opozičních lavic. „Jste banda patologických lhářů,“prohlásil na adresu vládního tábora opoziční předák Borys Budka. Obvinil Morawieckého, že svou čest zaprodal „skutečnému vládci“, tedy šéfovi vládní strany Právo a spravedlnost Jaroslawu Kaczynskému. Předseda opozičních lidovců Władysław Kosiniak-Kamysz uvedl, že počínání vlády „má za cíl vyvést Polsko z EU, což je zrada odkazu svatého otce Jana Pavla“, citoval z bouřlivé debaty deník Gazeta Wyborcza.
„Hysterie rozpoutaná okolo polexitu je i na polské poměry výjimečně surrealistická,“usoudil v komentáři list Rzeczpospolita. Polsko pode deníku do EU vstoupilo, protože se mu to vyplatilo, což platí i dnes. A každý, kdo netrpí poruchou vnímání reality, podle komentátora ví, že žádný polexit nebude, jakkoli polská vláda a Evropská komise míří k čelní srážce.
Stejný list k Rutteho slovům ohledně zablokování 36 miliard eur z fondu obnovy pro Polsko poznamenává, že nizozemského premiéra k tomuto postupu zavázal nizozemský parlament. To znamená, že protahující se schvalování polského plánu obnovy se dostane na politickou úroveň, čemuž se Brusel dosud snažil vyhnout. A podle neoficiálních informací i mnoho členských států nemá na eskalaci sporu s Polskem zájem. „Doufáme, že se komise dohodne s Polskem. Samozřejmě, pokud se to nepovede, budeme muset přijmout tvrdé rozhodnutí,“řekl listu nejmenovaný diplomat velkého členského státu EU.
Rzeczpospolita upozornila, že samo Nizozemsko nemůže zablokovat čerpání Polska z fondu obnovy. K tomu by byl zapotřebí souhlas přinejmenším třinácti členských států nebo souhlas států reprezentujících více než 35 procent populace EU. Na obstrukci by se tedy musely podílet nejlidnatější země, ale zatím nic nenaznačuje, že Německo, Francie, Španělsko či Itálie by o to stály. (ČTK)
Soud v italské Neapoli poslal na rok do vězení kapitána obchodní lodi, který v roce 2018 předal libyjské pobřežní stráži stovku migrantů zachráněných nedaleko afrických břehů. Středeční verdikt je první svého druhu v Itálii. Vítají ho zejména lidskoprávní organizace, které dlouhodobě kritizují vracení migrantů do Libye, kde jim podle nich v detenčních centrech hrozí nelidské zacházení.
Loď Asso Ventotto, jejíž kapitán Giuseppe Sotgiu byl ve středu v Neapoli odsouzen, fungovala jako pomocné plavidlo ropné plošiny ve Středozemním moři nedaleko Tripolisu. Koncem července 2018 kapitán lodi zaznamenal volání od libyjské pobřežní stráže, aby pomohl
NEAPOL
migrantům na vratkém člunu nedaleko plošiny. Kapitán s posádkou stovku běženců zachránil a posléze je předal libyjské pobřežní stráži.
Podle kapitánova obhájce migranti neprotestovali proti tomu, že byli předáni Libyjcům, kteří je pak převezli do Tripolisu. Obžaloba nicméně tvrdí, že posádka italské lodi nezjistila stav běženců (pět žen bylo těhotných) a nezeptala se jich, zda chtějí žádat o azyl. Kapitán Sotgiu tak dostal rok vězení za „opuštění nezletilých a zranitelných“.
Už v roce 2012 prohrál italský stát spor u Evropského soudu pro lidská práva ve Štrasburku kvůli tomu, že jeho pobřežní stráž v roce 2009 předala libyjským úřadům migranty zadržené na moři. (ČTK)