Zelení chtějí zarazit ruský Nord Stream
Odpálili granát pod jednáním o německé vládě
Rozhovory o nové německé vládě sotva začaly a Zelení už svým potenciálním partnerům v budoucí koalici předložili výbušný požadavek: přehodnotit projekt Nord Stream 2 a čerstvě dokončený plynovod alespoň prozatím neuvádět do provozu, mimo jiné kvůli možnému vydírání ze strany Ruska.
Sporných bodů, na nichž se sociální demokraté (SPD), Zelení a liberální demokraté (FDP) jednající o nové vládě musejí shodnout, je řada, ať už jde o klimatickou politiku, nebo třeba výši daní. Otázka o budoucnosti a využití plynovodu je z nich ale dosud největší.
Dlouhodobé výhrady vůči Nord Stream 2 má také FDP, i když ne natolik výrazné jako Zelení. Naopak sociální demokraté se v předchozí koaliční vládě s konzervativní unií CDU/CSU na výstavbě a dokončení 1 200 kilometrů dlouhého potrubí na dně Baltského moře přímo podíleli a jeho spuštění podporují.
Skutečnost, že plynovod dodávající do Německa ruský plyn je pro Zelené nepřijatelný, je známá dlouho. Na jedné straně jej považují za „vážnou ránu pro ochranu klimatu“, na druhé jej pak odmítají jako „podporu Putina a jeho zkorumpovaných struktur“. Po volbách ale Zelení ještě přitvrdili.
„Tento plynovod, obzvlášť za současné cenové situace na trhu s energiemi, nepřispívá k energetické bezpečnosti Německa ani Evropy. Nord Stream 2 je od začátku namířen nejen proti Ukrajině, ale také proti společné evropské politice dodávek energií. Proto je podle mě špatné, abychom se touto cestou dostali do dalšího závislého postavení, které může vést k další krizové situaci, v jaké se nacházíme teď,“uvedla spolupředsedkyně Zelených a kandidátka strany na kancléřku Annalena Baerbocková. Německo podle ní ohledně cen energií „nemá hrát s ruským prezidentem Vladimirem Putinem poker“.
Aby Rusko nemohlo využít plynovod k „vydírání“a umělému navyšování cen energií, dodavatelem plynu nesmí být podle ní stejná firma jako provozovatel plynovodu. Těmi je nyní konsorcium Nord Stream 2 AG, který vlastní ruský státní koncern Gazprom.
Přivřít oči, nebo ne?
Požadavek nezávislosti dodavatele a provozovatele ve společném prohlášení podporují také SPD a FDP.
Důležitou otázkou ale je, jak důsledně tento požadavek jednotlivé strany budou chtít prosazovat.
Případem se již zabývá spolkový regulační úřad pro infrastrukturu v Bonnu, spadající pod ministerstvo hospodářství a energetiky. Konsorcium Nord Stream 2 AG začátkem září k jeho posouzení podalo žádost o certifikaci coby nezávislého dodavatele a regulační úřad nyní musí posoudit, zda tomu tak skutečně je. Na rozhodnutí má čas do začátku ledna příštího roku, ruský Gazprom by ale s dodávkami nejraději začal co nejdřív.
A potenciální koaliční strany se nyní musejí shodnout, jak k otázce dodávek ruského plynu budou přistupovat: jde o záležitost, z níž potenciálně může vzejít geopolitický konflikt, nebo jde jen o čistě byrokratické rozhodnutí? Zatímco Zelení a do určité míry také FDP zastupují první možnost, sociální demokraté se přiklánějí k té druhé.
Všichni si jsou nicméně dobře vědomi toho, že spolupráce tří stran se značně odlišnými programy a prioritami je od samého začátku velmi křehká, a zatím vše komentují spíše v rámci otevřených prohlášení než definitivních ultimát.
Stavba podmořského plynovodu Nord Stream 2 začala v červnu 2015, dokončena byla letos v září.
Vedle ruského Gazpromu se na jeho stavbě podílely německé společnosti Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouská OMV, francouzská Engie a britsko-nizozemská Royal Dutch Shell.
Prozatím je naplněn technickým plynem a probíhají poslední technické zkoušky. Plynovod, který má využívat také Česko, má ročně dodat 55 miliard krychlových metrů plynu pro 26 milionů domácností. Již v začátku jeho výstavby severoa východoevropské státy varovaly Evropskou komisi před další destabilizací Ukrajiny. Proti rozšíření plynovodu měly výhrady také Spojené státy.