Otužilci jsou odolnější proti virům
Otužování je nejlepší prevence proti těžkému průběhu nemoci covid-19. Lidé mají větší šanci, že neskončí v nemocnici, říká kardiolog Miloš Táborský.
Vledové vodě se koupe již od dětství a zbavil se tak i zdravotních problémů. Otužování totiž posiluje nejen imunitu. Kardiolog Miloš Táborský však varuje, že bez dostatečné přípravy si tím člověk může i dost uškodit. „Nestačí jen skočit do ledové vody,“říká.
Kdy jste se k otužování dostal?
S otužováním jsem začal v dětství a zůstalo mi dodnes. Když mi bylo deset let, jezdili jsme s rodiči k Baltskému moři, které je velmi studené.
Proč tak brzy? Kvůli zdraví?
Od dětství jsem měl opakované virózy, infekční problémy a časté záněty dutin. S otužováním to prakticky vymizelo. Ani jsem se nemusel nechat očkovat proti chřipce, protože díky otužování už nemám s virózou problémy. Přirozená obranyschopnost organismu se mi určitě zlepšila.
Máte vlastní otužovací rituály?
Propaguji kombinaci vzduch a voda. Každé ráno začínám studenou sprchou, která mě probere a nastartuje můj den. Několikrát týdně kvůli tomu vstávám ve čtyři hodiny ráno, abych včas stihnul všechny plánované operace a pacienty. Rád se také chodím koupat do přírody, většinou od března do listopadu. Téměř každou noc také spím při otevřeném okně.
Jen otužování přece k dobrému zdraví nestačí.
Otužování není pouze nějaká izolovaná činnost. Člověk, který sdílí tuto filozofii, by měl také zdravě jíst, mít dostatek spánku, nekouřit a nepít alkohol. Kromě otužování také chodím rád běhat se psem, a to v jakémkoliv počasí.
Jak přesně otužování tělu prospívá?
Na tělo působí třemi způsoby. První je kardiovaskulární, vede ke zpomalení srdečního tepu, snížení spotřeby kyslíku svalů a organismu a snížení krevního tlaku. To poté působí na zklidnění těla a lepší relaxaci. Druhý je imunitní, kdy otužování stimuluje protilátkovou imunitu. Buňky, které produkují protilátky, jsou podněcovány k většímu výkonu. Proto jsou otužilci odolnější proti virovým onemocněním. Třetí úrovní je nervový systém. Otužování snižuje aktivitu nervstva, které má na starosti reakce organismu na nepříjemné podněty, tedy rychlé bušení srdce, nadměrné pocení nebo zarudnutí tváří. Reakce na stresové a nepříjemné situace se poté člověku zlepšují a nevyvedou ho tolik z míry. Otužování má ale také vliv na zlepšení kvality spánku.
Může být otužování prevencí proti covidu-19?
Ano. Řekl bych, že otužování je nejlepší prevencí těžkého průběhu nemoci covid-19. Lidé, kteří posilují imunitu otužováním, mají výrazně nižší šanci být hospitalizováni nebo umřít. Rozhodně ale nejde říct, že když se teď hned člověk začne otužovat, tak že se nemusí očkovat. Nejlepším řešením proti covidu-19 je samozřejmě očkování a kolektivní imunita.
Při slově otužování se mi většinou vybaví plavci v ledové řece.
Otužovat se dá mnohými způsoby. Nejznámějším je otužování vodou. Člověk se však nestane otužilým ze dne na den, když skočí do ledové vody. Předchází tomu řada příprav a je potřeba zvolit přiměřenou metodu k tělesnému věku a fyzickému i duševnímu zdraví.
Jak se tedy správně připravit?
Začínající otužilec by měl určitě začít sprchováním. Je to nejjednodušší metoda otužování vodou a dá se velmi dobře regulovat. Doporučil bych sprchování s postupně ochlazující se teplotou vody a prodlužováním intervalu sprchy. Není to ale vhodné ve večerních hodinách, jelikož to nabudí organismus a může to způsobit problém s usínáním. Pokud by chtěl člověk začít přímo vstupem do vody v přírodě, je vhodné to udělat už na podzim, kdy není voda ještě tak ledová.
Co když je i studená sprcha pro člověka příliš náročná?
Lidé, kteří se na ni necítí, mohou pro začátek svoji běžnou sprchu jen zakončit studenou vodou. I taková maličkost je pro tělo prospěšná.
A když se chci otužovat v přírodě, to si mám prostě vybrat rybník a vlézt tam?
Doporučuji, aby si lidé našli na otužování parťáka. Nejen z bezpečnostních důvodů, kdyby se náhodou něco stalo, týmová síla je také velmi motivující. Do vody je potřeba vstupovat pozvolna a nepřerušovaně. Rozhodně do ní nedoporučuji skákat. Pro zkušené otužilce platí pravidlo, že podle toho, kolik má stupňů voda, tolik minut v ní může maximálně vydržet. Pro začátečníka je více než dostačující polovina toho času.
Jak by měl člověk během otužování správně dýchat?
Právě kvůli dýchání je potřeba na otužování tělo správně připravit. Člověk by ho měl mít nacvičené už z předešlých studených sprch a měl by se vyvarovat rychlého povrchového dýchání. Je potřeba dýchat zhluboka a v klidu.
Může se při otužování namáčet i hlava?
Ta by se namáčet neměla. Naopak je dobré, když se při otužování nosí čepice z funkční textilie. Hlava je velká plocha a namočením by mohlo dojít k velkým tepelným ztrátám těla.
Znamená to také to, že by se člověk měl po otužování správně zahřát?
Když člověk vyleze z vody, je nutné se převléct do suchého oblečení, nejlépe z funkční textilie. Důležité je se dostatečně prohřát, ideálně krátkým cvičením nebo lehkým během. Určitě nedoporučuji teplou sprchu nebo alkohol. To by mohlo vyvolat zdravotní komplikace.
Jak často se musíte otužovat, abyste poznal nějaké výsledky?
Ideální interval otužování je dvakrát nebo třikrát týdně. Rozhodně to není každodenní záležitost. Musíme dát organismu možnost k regeneraci. Doplňkem k otužování ale mohou být zmiňované studené sprchy. Nebo otužování vzduchem.
Co tím myslíte?
Já na zimu vždy doporučuji vrstvený textil. Postupným odkládáním vrstev se člověk může dobře otužovat vzduchem například během procházky. Větší otužilec může v zimě, kdy je kolem nuly, jít jen v krátkých kalhotách a tričku s dlouhým rukávem a může mu být příjemně. Základem otužování vzduchem je spaní při otevřeném okně.
Spaní při otevřeném okně?
Důležité je se do postele teple obléct a mít vzdušnou peřinu. Ale také se ujistit, že se člověk neprobudí v extrémních minusových stupních.
Komu byste otužování nedoporučil?
Pacientům, kteří mají nějakou kombinaci závažnějších onemocnění. Například cukrovku, onkologické onemocnění, plicní onemocnění nebo někomu, kdo má otevřené rány či křečové žíly. Pokud si člověk není svým zdravotním stavem jistý, je vhodné se poradit s lékařem. U lidí staršího věku bych konzultaci zdravotního stavu s praktikem před otužováním určitě doporučoval.
Co kardiaci, kteří se léčí?
Pro kardiaky, kteří jsou dobře zaléčení a dlouhodobě mají stabilní krevní tlak nebo normální hodnoty cholesterolu, je to určitě správná cesta. Nevhodné to je pro pacienty, kteří mají pokročilé fáze srdečních nebo i jiných onemocnění. Obecně platí, že čím těžší a pokročilejší fázi onemocnění člověk prodělává, tím méně je pro něj otužování vhodné.
Je nějaká věková hranice, od které by se lidé už otužovat neměli?
Horní věková hranice neexistuje. Vše je dáno zdravotním a mentálním stavem člověka. Důležitou roli hraje také biologický věk, který se liší od kalendářního. Lidé, kteří se pravidelně celý život otužují, mají prokazatelně biologický věk až o deset let nižší a jsou zdravější.
Co děti?
Od školního věku je otužování pro zdravé dítě bezpečné. S doprovodem rodičů. Proces přípravy na otužování tu však musí být delší a jemnější. Zdravotní výhody to má i pro ně. Otužování bych osobně nedoporučoval předškolákům nebo dětem s chronickým onemocněním.
Má otužování ještě jiná rizika?
Většina rizik je spojená s nedostatečnou přípravou nebo velkým hrdinstvím. Při otužování nejde o intenzitu a o to, že chci být hned nejlepší a vydržet ve vodě nejdéle. Jde o přípravu a pravidelnost. Pokud člověk vystaví tělo šoku ledové vody, může dojít k zúžení cév nebo k výraznému a rychlému poklesu krevního tlaku. Pak se může krátkodobě dostat do bezvědomí, a dokonce se i utopit. Může se také objevit srdeční arytmie nebo dojít k dechové zástavě.
Takže to není tak jednoduché, jak to vypadá? Z otužování se přitom se stal trend, který rády podporují i celebrity.
Jak jsem říkal, je potřeba do toho vstupovat s rozumem, pozvolna a s pravidelností. Určitě jsem sám zaregistroval, že kdejaké pseudocelebrity se nechaly natáčet, jak skáčou do ledové vody, a poté to publikovaly na sociálních sítích. Lidé získávají dojem, že když skočí v lednu někam do řeky, hned budou zdraví a otužilí. V tom tkví nebezpečí, protože otužování není tak jednoduchá záležitost.
Co říkáte na populární metodu otužování podle Wima Hofa, která propojuje dýchání, vystavení se chladu a meditaci ?
Nejsem příznivcem otužování a dýchání podle Wima Hofa. Z medicínského hlediska to považuji za nebezpečné, protože jeho metody jsou pouze pro velmi zdravé jedince. Pokud se do toho člověk pustí bez přemýšlení jen podle návodu z internetu, hrozí vážné zdravotní komplikace. Z kardiologického pohledu je v tomto případě pro zdánlivě zdravého člověka nebezpečné nepoznané zúžení jedné ze srdečních tepen. Jakmile začne provádět tyto intenzivní metody a ještě bez přípravy, může dojít k závažným problémům. Dokonce až k srdeční zástavě.
Takže popularita otužování svým způsobem trochu škodí?
Řada lidí si z otužování udělala živnost. Na internetu prodávají kurzy otužování, kde někde do kádě s vodou dají průmyslově vyrobený led, a nutí lidi se v ní máčet za peníze. Potom jim slibují na oplátku zdraví. Tak to ale být nemá.
A co říkáte na kryokomory?
Osobně tuto filozofii nesdílím. Nemyslím si, že jsou špatné, ale spíše je vnímám jako komerční záležitost. Jejich použití je jen pro úplně zdravé jedince. Pro lidský organismus je to totiž ještě náročnější. Celosvětově se už od kryokomor ale upouští. U nás to ale ještě z devadesátých let minulého století přetrvává.