Betlémská hvězda? Potkaly se planety
Je to symbol Vánoc. Neobejde se bez ní žádný betlém, bývá motivem perníčků, nosí ji koledníci na Tři krále, je oblíbenou dekorací v domácnosti. Betlémská hvězda je přitom velkým omylem, který provází Vánoce.
„Viděli jsme na východě jeho hvězdu a přišli jsme se mu poklonit,“říkají v Matoušově evangeliu tři králové, kteří se tak s pomocí „hvězdy nového židovského krále“dostavili do Betléma uctít narozeného Ježíška. Ve skutečnosti se ale neklaněli hvězdě ani kometě, ale dvěma planetám blízko u sebe. Jupiter a Saturn na noční obloze vytvořily jeden jasný bod.
„Navíc ke konjunkci Jupiteru se Saturnem došlo v Rybách, pro Židy významném souhvězdí. Dnes se tedy k tomuto úkazu přikláníme jako k nejpravděpodobnějšímu vysvětlení hvězdy betlémské,“říká Pavel Suchan, místopředseda České astronomické společnosti. Hvězdou jev tehdy nazvali proto, že oba pojmy v terminologii splývaly. Planety byly pro lidi bludné hvězdy. Nazývaly se „hvězdy ocasaté“.
Nebyli to však současní astronomové, kdo nalezl vysvětlení Betlémské hvězdy. Konjunkci Jupitera se Saturnem pozoroval poprvé německý astronom Johannes Kepler, když kolem roku 1600 pobýval v Praze na dvoře Rudolfa II. Habsburského. „Propočítal jejich konjunkce zpětně. Podle něj šlo o trojnásobnou konjunkci Jupiteru se Saturnem, a to v roce 7 před naším letopočtem. Tehdy nastaly hned tři konjunkce v jediném roce,“vysvětluje Suchan. S jistou mírou nadsázky tak lze říci, že Ježíš Kristus se narodil o sedm roků dříve než v roce 1, odkdy se počítá náš současný gregoriánský kalendář.
Poslední velmi těsná konjunkce obou planet se odehrála vloni před Vánocemi. K další konjunkci Jupiteru se Saturnem dojde roku 2040. Ta trojitá – tedy stejná, co dovedla mudrce z východu do Betléma – v prvních třech tisíciletích našeho letopočtu už nenastane.
Další drobnou lží, v níž žijeme, je zobrazení Betlémské hvězdy znázorněné jako kometa. Astronomové pátrali, odkdy se tak objevuje na betlémech. A došli až do roku 1304, kdy ji tak namaloval italský malíř Giotto di Bondone. „Inspiroval ho návrat Halleyovy komety v roce 1301, kterou sám pozoroval, tehdy se ale tak ještě nejmenovala. To je důvod, proč máme nad našimi betlémy kometu, a ne hvězdu,“dodává astronom Pavel Suchan. (tom)