Úkol dvacítky: vzepřít se osudu a překvapit

Hokejová juniorská reprezentace čeká na medaili od roku 2005. Ani letos nepatří mezi favority, může se ale opřít o kvalitní obranu

Oslavili spolu Štědrý večer, popřáli si hezké svátky, a aby utužili partu, zazpívali si. Jenže bude juniorským hokejistům do zpěvu i po mistrovství světa?

Do turnaje vstoupili v Edmontonu v noci na dnešek proti hlavnímu favoritovi celého šampionátu, proti domácí Kanadě.

Té mají junioři co vracet, právě ona posledně zastavila jejich cestu ve čtvrtfinále. Češi se nezmohli ani na gól a prohráli 0:3. Na podobnou zprávu si tuzemský fanoušek musel už zvyknout, za posledních dvacet let se radoval z postupu do semifinále jen třikrát. V roce 2005 z toho byla poslední medaile (bronzová), v letech 2004 a 2018 čtvrtá místa.

Naopak poslední tři turnaje skončily shodně bídně sedmým místem a leckoho ještě teď musí strašit již zmíněný šampionát 2018, kdy Češi v semifinále schytali výprask 2:7 od Kanady a v utkání o bronz dokonce 3:9 od Spojených států.

„Musíme nastoupit sebevědomě,“plánoval před úvodním utkáním útočník Ivan Ivan (jak se mladíkům vedlo, si přečtěte na webu iDNES.cz/sport).

Národní tým na americký kontinent neodjel bezbranný. Trenér Karel Mlejnek může spoléhat na solidní obranu. Jen považte: 18letý Stanislav Svozil vyrostl v brněnské Kometě, ale poslední měsíce si zvyká na zámořský hokej mezi juniory v Regině (26 zápasů, 18 bodů). S Columbusem z NHL už podepsal smlouvu.

Hodně se očekává i od urostlého a odvážného Davida Jiříčka z extraligové Plzně. Experti věští, že obrovský talent se na draftu objeví v první desítce.

Do extraligy se prosadili i další beci: Michal Hrádek (Pardubice), Jiří Ticháček (Kladno) a David Moravec (Mladá Boleslav).

Na české poměry je to vskutku nevídaná věc, abyste mohli říct, že obrana převyšuje útok. Vždyť jde o jedno z velkých témat při debatě o stavu českého hokeje: kde je nový Židlický, Kaberle a jim podobní?

„Především ofenzivní obránci nám chybí, nemáme je. Snad jen o Filipu Hronkovi to můžete říct,“přitaká Ladislav Šmíd, účastník bronzového turnaje z roku 2005.

Kvalitou současná juniorská reprezentace disponuje i v bráně.

A to i přesto, že odmítl jet ten nejlepší – Nick Malík se rozhodl soustředit na klubovou kariéru v KooKoo ve finské nejvyšší lize.

Jeho pozici zastane dvojice Jakub Málek a Jan Bednář. První chytá mezi dospělými ve Vsetíně, druhý se loni přesunul z Karlových Varů do zámoří mezi juniory.

Největší pochyby tak budí útok, ten je za poslední roky opravdu slabší a gólové hody zřejmě čekat nelze. Nejvíc zaujmou dvě jména: kapitán Jan Myšák a teprve 17letý Jiří Kulich.

Myšák po odchodu z Litvínova už navykl na hokej na užším kluzišti,* minulou sezonu strávil mezi dospělými v AHL, tu aktuální válí mezi juniory za Hamilton Bulldogs.

Kulich dostává v extraligových Varech dost prostoru a i kouč Mlejnek řekl: „V reprezentaci má velice důležitou pozici, ve věku nevidím vůbec žádný problém.“

Přestože se Češi mohou pochlubit několika šikovnými hráči, medailový úspěch by byl ohromným překvapením. Potenciál mužstva naznačí skupina, po Kanadě dvacítku čeká Německo, Finsko a Rakousko.

Problém může být i to, že kvůli covidové situaci Česko nesehrálo jediný přípravný duel.