Chtějí bránit invazi: Kyjev cvičí i civilisty
Třetina Ukrajinců by šla bránit zemi proti útoku Rusů.
KYJEV
Pročesávají lesy, obsazují „opuštěné budovy“, cvičí se ve střelbě a odrážejí přitom „palbu“nepřítele. Nejsou regulérními vojáky, přesto, pokud by Rusko příští rok zaútočilo, by se mohli na straně ukrajinské armády zapojit do bojů v řadách dobrovolnických jednotek. Do těch už se přihlásilo několik tisíc Ukrajinců, na válku se připravují během pravidelných cvičení.
V okolí staré továrny nedaleko Kyjeva se pravidelně každý víkend schází několik desítek dobrovolníků k několikahodinovému výcviku. Zahrnuje praktické úkoly, jako je například nastražit protitankovou minu nebo poskytování první pomoci raněným během probíhající střelby, ale i přednášky, třeba o možných plánech ruského postupu na ukrajinském území. Výcvik mají na starosti většinou veteráni z bojů s proruskými separatisty na východě země. „Musím být připraven chopit se zbraně v jakýkoliv okamžik a jít tam, kam mi můj velitel rozkáže,“řekl v rozhovoru s deníkem Telegraph pětačtyřicetiletý Andrij Kudinov, který ve všední dny pracuje v bance, zatímco o víkendech cvičí své vojenské dovednosti. Je jedním z tisíců dalších civilistů – lékařů, učitelů, architektů, servírek, kteří se přihlásili do dobrovolnických brigád napříč regiony. Vláda s nimi uzavřela dočasné smlouvy a formálně jsou tak součástí vojenských rezerv.
Partyzánský odboj
Podle armádních zástupců je nyní v 25 dobrovolnických jednotkách zhruba 80 až 100 tisíc civilistů, které zastřešují takzvané pozemní obranné síly. Přesné počty však k dispozici nejsou. Výcvik dobrovolníků začal už loni, zájem o něj však vzrostl až v posledních měsících. Ukrajinská armáda financuje pozemní obranné síly jen zčásti, další část výloh platí soukromé militantní skupiny. Účastníkům
Bránit město
nicméně nezajišťují vybavení a mnozí si ho proto kupují za vlastní peníze, a to včetně uniforem, neprůstřelných vest či zbraní a munice. Na okamžitý povolávací rozkaz jsou prý připraveni, většina už má doma sbalený batoh s teplým oblečením, spacákem, vysílačkou a lékárničkou. I tak ale doufají, že k boji nakonec nedojde.
S neustupujícím napětím na pozadí ruské mobilizace poblíž ukrajinské hranice si Kyjev uvědomuje, že ani přes posílení armády nemá příliš šancí ruský útok odrazit. Nadějí je ale podle expertů gerilový odboj, který by hladký postup ukrajinským územím Rusům ztížil a v němž by mohli civilisté armádě pomáhat. Dobrovolnické oddíly přitom ukrajinské armádě výrazně pomáhaly v bojích s proruskými separatisty už v roce 2014, kdy byly vládní jednotky v rozkladu a boje s povstalci nezvládaly.
Průzkumy mínění nyní ukazují, že Ukrajinci jsou odhodláni zemi v případě ruského útoku bránit. Až třetina obyvatel země je připravena postavit se invazi se zbraní v ruce.
Skepse i obavy
Obavy z ruské invaze na Ukrajině nepolevují s ostrou rétorikou ruského prezidenta Vladimira Putina, který požaduje od Západu v čele se Severoatlantickou aliancí bezpečnostní záruky pro Rusko. Těmi má být mimo jiné právní závazek, že se Ukrajina nikdy nestane členem NATO, což spojenci odmítají. O dalším postupu mají strany podle Washingtonu jednat hned počátkem ledna. Západní tajné služby přitom předpovídají případný útok na přelom ledna a února.
Velká část Ukrajinců sice nevěří, že situace skutečně eskaluje v další vlnu násilí, ale například v Kyjevě už oprášili mapu 5 000 starých protileteckých krytů – mezi nimi třeba staré stanice metra, školy či bary. V médiích se pak objevily i rady, co dělat v případě leteckého náletu nebo co si sbalit pro případ nouze.