Věřte, nebo ne, na Zemi se řítí ničivá kometa
Z vesmíru se řítí kometa, jejíž střet s naší planetou bude pro lidstvo fatální. Takže je třeba sešikovat největší mozky dneška a najít chrabrého hrdinu, který za Zemi položí i život, bude-li třeba. K tomu nám dopomáhej Bůh, heroický hudební podkres a náležitě motivační projev americké hlavy státu.
Film K zemi hleď! z produkce Netflixu v prvních minutách opravdu připomene Armageddon, případně destruktivní spektákly Rolanda Emmericha. Nejpozději ve scéně, kdy ústřední vědecké duo Randall Mindy a Kate Dibiasky konečně přijme prezidentka USA Janie Orleanová, je jasné, že režisér a scenárista Adam McKay nenatočil standardní katastrofický film, nýbrž vtipnou, ovšem pořádně hořkou a trefnou satiru na svět fake news, dezinformací a konspiračních teorií, kdy realitu vnímáme především skrze statusy a lajky na sociálních sítích.
Popírači komety
Místo aby obyvatelé Země začali panikařit, doktorovi Mindymu a doktorandce Dibiasky nikdo nevěří a velmi záhy se stanou terčem internetových memů, kyberšikany a nechutných zákulisních čachrů nejvyšší politiky.
Není těžké uhodnout, co má kometa nazvaná po své objevitelce Dibiasky symbolizovat. Rozdělení společnosti na ty, co na kometu nevěří a hledí k zemi, versus uvědomělí, kteří důvěřují vědě a dívají se s obavami k oblakům, je jasnou parabolou ke covidové pandemii, a nejen k ní. Nic z toho není potřeba ve filmu dlouze hledat či rozkrývat, vše je okamžitě srozumitelné.
Jako od Macourka
Film stojí na hereckých výkonech. Doktora Mindyho modeluje Leonardo DiCaprio jako prášky nadopovaného neurotika, aniž jen na okamžik sklouzává k laciné karikatuře bláznivého vědátora. Jennifer Lawrence je v roli Kate Dibiasky věcná, odtažitá, přitom křehká a zranitelná. Meryl Streepová si na „trumpovsky“
Pozor, kometa
populistické prezidentce Janie Orleanové pochutnala se vší grácií a Jonah Hill jako její syn Jason je ukázkový buran a hovado. Za zmínku stojí ještě Mark Rylance v roli miliardáře a technologického vizionáře Petera Isherwella.
Mimoidní figuru s autistickými rysy a vrtochami, inspirovanou nejspíš Elonem Muskem nebo Stevem Jobsem, charakterizuje pomocí nepřítomného pohledu a protivně skřípavého hlasu. Ke konci je ostře satirický hrot poněkud zbroušen dojemně-rodinnými okamžiky smíření. Naštěstí je režisér neprotahuje a moralistní tón shodí ztřeštěným finále, které jako kdyby vypadlo z vorlíčkovsko-macourkovské sci-fi parodie.
K zemi hleď! Netflix