Inteligentní hlavní město
Praha se v oblasti Smart City snaží o chytrý svoz odpadu či plánování tras. Brzdí ji však bydlení
Hlavní město přestává být chytré a „uživatelsky přívětivé“. Toto hodnocení mu dali sami Pražané, vyplývá to z celosvětového výzkumu. Městští odborníci se to snaží změnit především pomocí dat, zaměřují se přitom na městskou hromadnou dopravu nebo chytrý svoz odpadu.
Jedním z největších a nejdůležitějších projektů v oblasti Smart City je datová platforma Golemio, která sbírá, analyzuje a poskytuje data o tom, co se v Praze děje. Ať už jde o data z dopravy, spotřebu energií v městských budovách, nebo třeba informace o zaplněnosti popelnic.
„Projekt chytrého svozu odpadu se v příštím roce rozšíří na více než šest tisíc nádob na tříděný odpad po celém městě. Během pilotního projektu jsme osadili senzory 424 především podzemních odpadních nádob, teď máme v plánu osadit i kontejnery nadzemní,“říká Matej Šandor, místopředseda představenstva městské společnosti Operátor ICT (OICT). Zmíněné senzory dokážou rozpoznat, kdy je která nádoba plná, a popeláři tak mohou optimalizovat svozové trasy, četnost svozů, případně do vytížených lokalit přidávat další nádoby. Předpokládané úspory mají činit přibližně 7,2 milionu korun ročně. „Podle našich dat je největší potenciál úspor především u svozu kontejnerů na sklo, nápojové kartony a kovové obaly,“doplňuje Šandor.
Ne všechny projekty, které kancelář Smart Prague testuje, si však metropole ponechá a provozuje dál. Příkladem jsou „chytré“lavičky, na kterých se lidé mohli třeba připojit na veřejně přístupný internet, který lavičky vysílaly. V USB portech šlo nabíjet elektronické přístroje, zároveň se Pražané mohli dozvědět aktuální informace o ovzduší a v případě nouze se spojit s Integrovaným záchranným systémem.
Z deseti laviček, které stály téměř dva miliony korun, jich nyní funguje šest. „Lavičky jsme po skončení pilotního projektu z velké části postupně předali za symbolickou cenu zájemcům z městských částí či městských společností,“shrnuje jejich příběh Šandor.
Zelenou lavičku si od letošního roku převzala radnice Prahy 6, další dvě lavičky poté Praha 11 a jednu chytrou lavičku si vzali do správy v Kongresovém centru. O odkupu zbývajících laviček nyní OICT jedná.
Nový plánovač tras
Mezi další novinky v dohledné budoucnosti patří třeba rozšíření aplikace PID Lítačka o intermodální plánovač trasy, který bude schopný vybrat nejrychlejší způsob dopravy, a to kombinací různých dopravních prostředků. „Uvedu na příkladu – vyrazím svým osobním autem ze středních Čech, plánovač trasy mě navede na nejbližší P+R parkoviště, dále pojedu metrem a poslední kilometr se svezu na sdíleném kole,“informuje generální ředitel OICT Michal Fišer. Do aplikace budou kromě MHD zahrnuty i všechny sdílené dopravní prostředky, jako jsou skútry, auta nebo koloběžky.
Pražanům však tato chytrá řešení zjevně nestačí. Praha totiž už druhý rok po sobě výrazně poklesla v celosvětovém žebříčku takzvaných chytrých měst, který sestavuje švýcarský institut IMD a Univerzita technologie a designu v Singapuru (SUTD). Hlavní město se nyní nachází na 78. místě, loni přitom byla Praha 44., rok předtím obsadila dokonce 19. pozici. Českou metropoli letos předstihla například Varšava, Moskva či Peking.
Problém je bydlení
V Praze lidé uvedli, že pro ně má největší prioritu dostupné bydlení, dopravní situace a korupce. V těchto oblastech si přitom česká metropole vede podle svých obyvatel nejhůře. Velmi podprůměrnou známku například dostala v otázce, zda je ve městě bezproblémové najít bydlení s nájmem nepřesahujícím 30 procent měsíčního příjmu.
Nevalně si vedla rovněž v otázkách ohledně dopravních zácp či toho, zda se digitalizace podepsala pozitivně na kvalitě služeb místních úřadů. Obyvatelé Prahy v prvních ročnících žebříčku hodnotili pozitivně samotný vznik různých aplikací pro chytré telefony, které měly pomoci například s parkováním či při styku s úřady.
„Již nestačí, že nějaká aplikace existuje,“řekl k letošnímu poklesu Prahy Kryštof Kruliš z neziskové organizace Spotřebitelské fórum, která na žebříčku spolupracuje s IMD. Podle něj to lze pozorovat u většiny sledovaných kategorií týkajících se digitalizace a využívání pokročilých technologií při správě města.
„Lidé se chtějí díky funkcionalitám chytrého města rychleji dopravovat, kam potřebují, snadněji vyřídit své administrativní záležitosti či se skutečně cítit bezpečněji,“dodal Kruliš.