Slovem roku se stalo očkování
PRAHA Český jazyk letos obohatila řada zásadní slov. Namátkou třeba „flákanec“někdejšího poslance Lubomíra Volného, který chtěl uštědřit políček jednomu ze sociálních demokratů při přetahované o mikrofon u sněmovního pultíku.
Další jsou termíny „vaxer“a „antivaxer“označující příznivce a odpůrce očkování. Jedná se ale skutečně o slova, která jsou charakteristická pro končící rok 2021?
Tuto otázku si položili i čeští jazykovědci v projektu Český národní korpus. Ten mapuje slova, která se v průběhu roku dostanou do centra zájmu a která se více než dříve používají na internetových zpravodajských portálech.
Zatímco loni, kdy se tento sběr dat konal u nás historicky poprvé, zvítězilo slovo „covid“, letos se celkem nepřekvapivě stalo Slovem roku „očkování“.
„Slova roku už dávno vyhlašovaly různé týmy v Anglii či Polsku. Dlouhou dobu to bylo spíše intuitivní. Poslední dva roky jsme začali slovo roku vyhodnocovat na základě dat v korpusu, takže to dostalo trochu exaktnější základ,“říká Václav Cvrček, zástupce ředitele Českého národního korpusu, který vznikl při Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Podle Cvrčka je Slovo roku nejvíce podobné hitparádě, kdy se pravidelně sestavuje žebříček nejoblíbenějších hitů. „Tady jsou ale místo písní slova a tím hitem číslo 1 po většinu roku byla právě slova očkování a vakcinace, jež se používala více než v minulosti,“popisuje Cvrček.
Řečí čísel bylo „očkování“jedním z hlavních témat uplynulého roku po více než deset měsíců. Nejintenzivněji se ve zpravodajství objevovalo v prvních měsících letošního roku. V dubnu pak očkování sekundovaly události okolo vrbětické aféry, v srpnu zase třeba události v Afghánistánu. Do popředí se zase očkování dostalo na podzim (viz graf nahoře vpravo).
Že rok 2021 byl rokem očkování, potvrzují i další ankety a srovnání na podobné téma. Třeba slovník Merriam–Webster vyhlásil slovem roku slovo „vakcína“, a to na základě počtu vyhledávání, jež se už loni zvýšilo o více než 600 procent a v letošním dokonce o více než 1 000 procent. Vax, tedy „vakcína“, pak slovem roku vyhlásil i slovník The Oxford English Dictionary.
Pandemie a jazyk
Je nasnadě, že koronavirová pandemie nemění jen psané, ale i mluvené slovo a v některých případech i již běžně používaná slova dostávají nové významy.
A svůj díl na tom mají i odborníci, kteří se v průběhu pandemie dostávají do popředí. Tak třeba slovo „naivní“. Slovníkový význam je „dětsky prostý, bezprostřední, hloupý“. Jenže když slovo používá epidemiolog v souvislosti s populací (populace naivní vůči viru), znamená to, že je náchylná k nákaze. Nový význam dostalo třeba i tak obyčejné slovo jako „vnímavý“. Takzvaně vnímavý jedinec je v pandemické době člověk, kterému chybí imunita. Jenže to, jestli po konci koronavirové éry některá dnes hojně užívaná slova nevymizí z našeho slovníku, nebo naopak tam trvale zůstanou, se podle jazykovědců dá jen těžko odhadovat.
„Devadesátá léta náš slovník obohatila třeba o slovo tunelování. Bývalý premiér Mirek Topolánek zase do veřejného diskursu vnesl obrat schůzka na čtyři oči. Co se ale týče pandemie, dnes můžeme jen těžko odhadnout, jestli zanechá v běžné mluvě trvalé stopy. Třeba loni rezonovalo slovo rouška, a to už letos v žebříčku nenajdete. Dva roky v životě jazyka je relativně krátká doba,“konstatuje Václav Cvrček.