Co chybí home office? Kuchyňka
Povídání v kanceláři je nenahraditelné. Ačkoli můžeme z rukávu sypat veselé příhody, které se nám při online práci staly, poklábosení v kuchyňce u kávovaru nic z toho nepřebije. A to dokonce ani v týmech, které online komunikace živí.
Zvyknout se dá na vše. O tom jsme se přesvědčili v posledních dvou letech úplně všichni. Například, že i projekt za miliony se dá dotahovat na domácí toaletě, protože to je jediné místo v domě, kde je signál nebo klid. Že svoji práci přerušujeme x krát za den, protože se na počítači střídáme s dětmi a jejich distančními učiteli. Že si užíváme, když nám při práci hlučí „jen“pračka, myčka, lednička a kávovar…
A právě kávovar nám často připomene, co jsme ztratili, ale málokdo se s tím smířil. Popovídání si v kuchyňce, ty pravidelné ranní i odpolední debaty, zatímco se nám připravuje káva.
„Člověk už nevidí, co si jeho kolegyně nebo kolega dá ráno na začátek pracovního dne. Je to káva? Je to čaj? Dá si k tomu koláč, nebo fit tyčinku? Dnes už vidím jen pěkný hrneček přes webkameru. Je náročné pochválit někomu nové boty nebo kalhoty,“poznamenává Oliver Fecko ze společnosti Everli, která zprostředkovává online nákupy.
V kuchyňce se „semele“všechno. Od oka na punčoše přes ranní dopravu a tragické počasí až po nové pracovní projekty. „V bývalé firmě jsem se u podnikového kávovaru seznámil s mojí přítelkyní. Teď zas rád u kafe probírám s kamarády sportovní výsledky,“říká pětadvacetiletý informatik Petr.
Do online konverzace sice všetečně nevstoupí nikdo nezvaný, na druhou stranu zase nikoho nového nepoznáte. „V minulosti jsem se velmi často v kuchyňce setkal s novými lidmi z jiných oddělení, z jiných úrovní managementu a často to bylo pro byznys velmi přínosné. Small talks, to je asi věc, která mi v online světě chybí nejvíc,“říká marketingový manažer Fecko.
Firemní kuchyňka, místo setkávání, tak kupodivu nechyběla letos jen v tradičních kancelářích, ale i ve společnostech, kde je online práce dennodenním chlebem. Například v digitální agentuře Socialsharks zaměřené na sociální sítě.
„Když jsme byli na home office, tak se samozřejmě většina konverzací točila kolem pracovních témat, ale měli jsme možnost pobavit se i o tom, jak se nám daří. Je pravda, že nám klasické klábosení v kanceláři chybělo a ani online komunikace je nedokázala nahradit. Navíc jsme měli tolik interních i klientských online meetingů, že jsme byli často rádi, že už si můžeme sundat sluchátka a trochu si oddychnout,“prozrazuje Nikol Stolle, ředitelka agentury.
Jak cenní jsou kolegové?
I v marketingové agentuře Fairy Tailors, kde je home office bez ohledu na pandemii standardním způsobem práce, vypozorovali, jak se jejich konverzační témata změnila. „Zatímco u kávovaru běžně rozebíráme, jak se máme a co jsme zažili, na pracovních online kanálech se soustředíme spíše na věcnou diskusi o práci. Proto se, i s ohledem na to, že máme půlku týmu v Praze a půlku ve Zlíně, snažíme využít každé příležitosti k setkání,“říká Ondřej Tyleček.
Po měsících, kdy se kolegové naživo téměř neviděli, tak začaly týmy kreativně budovat své vlastní „online kuchyňky“. Některé týmy spolu obědvaly nebo pořádaly společné večeře i s rodinnými příslušníky, jinde hráli týmovou soutěž, zkrátka dělali vše pro to, aby o sobě věděli.
„Sociální sítě zase přinášejí podněty, které by u kávovaru možná nevznikly. Vzájemně se sledujeme na Instagramu, Facebooku nebo v aplikaci Strava, která měří atletickou aktivitu přes GPS, takže když Honza zveřejní své palubní video z víkendových závodů na okruhu v Sosnové nebo Nicola uběhne 20 km pod 1:50, celý tým to ví a kolegové neváhají komentovat, chválit a diskutovat,“popisuje Tyleček z Fairy Tailors.
Co se letos v „online kuchyňkách“nejvíce probíralo? „Do všech našich rozhovorů se nevyhnutelně dostávalo téma covidu. Občas jsme od ostatních zjišťovali, jak chápou různá omezení, případně jaké mají zkušenosti s cestováním do jiných zemí, kam bychom sami chtěli také jet. Čím dál častěji jsme také nahlíželi do rodinného života našich kolegů, ať už v případě nemocí, či hlídání dětí. Jinak se ale konverzace točila i okolo všech běžných témat, úkolů či trávení volného času,“poznamenává Jana Večerková z Coding Bootcamp Praha.
Samota a dlouhé odloučení občas mezi kolegy způsobily, že byli k sobě nebývale osobní, mnohdy si řekli i více, než by tomu bylo tváří v tvář. Především introvertní lidé na síti ožili. Přesto chybí online světu jedno kouzlo.
„V rozhovorech přes zoom často chybí spontánnost, která je typická pro small talks v kanceláři nebo kuchyňce. Při videohovorech zaměstnanci mnohem častěji řeší rovnou pracovní záležitosti a není tam tolik prostoru pro odlehčenou konverzaci na nepracovní témata,“myslí si Jan Klusoň z Welcome to the Jungle.
A i to je důvod, proč se některé kolektivy vrátily k sobě, co nejdříve to šlo. „My jsme měli velké štěstí, že jsme nakonec v režimu home office fungovali jen krátkou dobu. Určitě jsme si celá firma uvědomili, jak moc cenné je pro nás setkávat se v kanceláři. Vždycky jsme byli zvyklí fungovat v týmech, máme velmi silnou firemní kulturu a dobré vztahy. Kvůli udržení kolektivu a efektivnějšímu fungování týmů jsme se, jakmile to bylo možné, rozhodli vrátit zpět do kanceláří,“prozrazuje Nikol Stolle ze Socialsharks.