Neodpalujte nic z oken a čtěte návod
Mluvčí pražských hasičů Martin Kavka v rozhovoru varuje před kupováním neznámých petard
HOLEŠOVICE Silvestr sice očekávají klidný, ale jinak mají pražští hasiči práce nad hlavu i o Vánocích. Třeba s rozvážením přiotrávených lidí do nemocnice, jako se to stalo o víkendu v Modřanech. Na závěr roku čeká hasiče pomyslné finále, tedy oslavy Nového roku a s nimi neodmyslitelně spojené ohňostroje a petardy. Podle slov mluvčího pražských hasičů Martina Kavky je nejnebezpečnější taková pyrotechnika, která člověka překvapí. „Největší chyba je kupovat velké rachejtle dětem,“říká Kavka.
Jak se pražští hasiči připravují na letošního silvestra v hlavním městě?
Naštěstí je silvestr v Praze klidnější a klidnější. Za poslední léta jezdíme pouze k menším požárům, kdy se jedná o nějakou zábavní pyrotechniku, která způsobí požáry křovin nebo třeba kontejnerů. U tohoto typu „vánočních“požárů jsou ty největší pravidelně na balkonech, ale i těch ubývá. Třeba loni nebylo kvůli covidu opravdu nic. Báli jsme se, že budou lidé střílet rachejtle z oken a zraní se při tom, ale naštěstí jsou většinou rozumní. Příprava tedy není nijak zvlášť odlišná, zatím jsou to od nás spíše různá varování.
Co byste doporučil lidem, kteří rádi oslavují s petardami a rachejtlemi?
Pyrotechniku odpalujte podle návodu venku, nikdy ne v bytě. Najděte volné prostranství, kde rachejtle nemůže zalétnout na střechu nebo na balkon či oknem do bytů, kde by způsobila požár. Nejnebezpečnější je ten typ petard, který nesplňuje to, co očekáváme. Někdo má velké oči a koupí si sadu pro profesionály, kterou pak nedokáže dostat pod kontrolu a může se něco stát. Největší chyba je kupovat velké rachejtle či petardy dětem a nechat je s nimi manipulovat samotné. I když je jim třeba už třináct. My tedy radíme kupovat prověřenou pyrotechniku, vždy si přečíst návod a neodpalovat ji v blízkosti domu nebo auta.
Jak tedy lze nejlépe zajistit při odpalování bezpečnost?
Dobré je vzít si s sebou na odpalování také třeba dvoulitrovou PET lahev, kterou můžete uhasit začínající oheň. Petardy a světlice by také neměli brát do rukou podnapilí lidé nebo lidé pod vlivem omamných látek.
Byl letošní rok v Praze něčím specifický? Hodně se hovořilo například o dlouhých kolonách v dopravě, stíhali jste dojíždět ke všem incidentům?
Pražští hasiči v tomhle mají výhodu. Řidiči našich cisteren mají povědomí o dopravní situaci v okolí, protože mají v každém autě výjezdový tablet a vědí o uzavírkách či nehodách dopředu. Navíc je v Praze deset hasičských stanic a každá má svůj rajon, takže se nemusí jezdit nikam daleko. Rekonstrukce komunikací sice protáhly čas kolon, ale nám se nikdy nestalo, že bychom někam nedojeli a nestihli pomoct. Hlavní město má ale mnohem větší problém.
Povídejte.
Neprůjezdnost sídlišť. Na velkých pražských sídlištích parkují řidiči často špatně. V jednom případě jsme se kvůli špatně zaparkovanému autu málem nedostali k požáru. Už léta se snažíme v rámci kampaně „Tři metry k životu“vysvětlovat, že všechny složky IZS (Integrovaný záchranný systém, poz. red.) prostě potřebují ke svému transportu větší nájezd. Takže i když si někdo při parkování řekne, že je to akorát a auta projedou, tak my s velkou cisternou neprojedeme.
Už druhý rok žijeme s pandemií a lidé jsou obecně více doma. Přibylo kvůli tomu v Praze požárů?
Nepřibylo, v časech tvrdých lockdownů jich spíše ubylo, lidé si doma více dávají pozor, svíčku u záclony rychle uhasí sami. To samé platí například pro technické závady v bytech. Práce přibylo spíše v souvislosti s koronavirem, kdy jsme pomáhali zdravotníkům v nemocnicích nebo třeba v sociálních zařízeních.
K jakému druhu případů jste tedy vlastně v posledním roce nejčastěji vyjížděli?
Nejvíce to bylo u technických případů. To jsou popadané stromy po větru nebo voda ve sklepě po dešti. Denně vyjedou pražští hasiči až ke stu případů, často také asistují policii nebo záchrance. Jako typické příklady mě napadají otevření bytu se starší osobou, vyproštění z výtahu nebo dopravní nehody. U nich je zřejmě nejtěžší vyprošťování z hořícího auta. Až pak v četnosti přicházejí na řadu požáry.
Když jsme byli u té pandemie, například policisté mají dle svých slov stále tisíce neočkovaných strážníků. Jak jsou na tom hasiči?
Pražští hasiči jsou téměř na devadesáti procentech proočkovanosti. Celkově nás je asi devět set, takže je přibližně stovka, kteří se buď nemohli očkovat ze zdravotních důvodů, nebo ještě váhají. Co jsem se bavil s kolegy z dobrovolných hasičů, tak podobná čísla očkovaných mají i oni.
Kolik je z těch devíti set pražských hasičů žen? A co mají na starosti?
Je jich určitě méně než mužů, ale zase ne o tolik. V některých pozicích
Největší problém je v současnosti neprůjezdnost pražských sídlišť.
pracují i na výjezdech, kde se starají o technické věci pro mužskou posádku, která zasahuje třeba u požáru. Je to například zjišťování technického stavu hořícího objektu nebo průzkum v nejbližším okolí. Ženy jinak převažují hlavně na jiných nezbytných pozicích, jako je personální oddělení, mzdová účtárna nebo i oddělení prevence či na kontrole projektů. Hodně jich také máme na operačním středisku linky 112.
V listopadu konečně převzali hasiči novou holešovickou stanici. Nahradila starou dřevěnou hasičárnu. Jak se vám líbí?
Moc. Ta stará tam byla od roku 1941. Měla sice svoje kouzlo, ale bylo to možná až nedůstojné a energeticky náročné. V Holešovicích se podařilo postavit novou moderní stanici, která bude v budoucnu fungovat jako hlavní centrála pražských hasičů. První výjezd by měl proběhnout během ledna.