Litva sporu s Čínou lituje, ale neustoupí
Roztržka kvůli Tchaj-wanu nebere konce. Peking vydírá Vilnius i evropské podniky.
Roztržka, která propukla nedávno mezi Vilniusem a Pekingem po otevření de facto tchajwanské ambasády v Litvě, nebere konce. Ba naopak. Diplomatické, a především pak ekonomické vztahy mezi oběma zeměmi jsou prakticky v troskách. Na mezinárodní aréně se na stranu pobaltské země postavily Spojené státy, Evropská unie kolem problému opatrně našlapuje, zatímco na vnitropolitické scéně nyní krok rozvířil spory.
Podle litevského prezidenta Gitanase Nausédy bylo chybou dovolit Tchaj-wanu otevřít v Litvě zastupitelský úřad pod vlastním názvem. Tchaj-wan v jiných zemích běžně používá pro označení jméno metropole Tchaj-pej, čímž se snaží vyhnout sporu s Čínou, která ostrov stále považuje za svou provincii a snaží se ho mezinárodně izolovat.
„Nemyslím si, že otevření tchajwanského úřadu bylo chyba, přešlapem byl jeho název, který se mnou nikdo nekonzultoval... Myslím si, že právě to byla jiskra a my se teď musíme vyrovnávat s důsledky,“řekl v úterním rozhovoru s rádiem Žiniu Nauséda, který v zemi dohlíží na směr zahraniční politiky.
Ačkoliv jsou jeho slova pro vládní kabinet premiérky Ingridy Šimonytéové, s níž je zatím spíše v křehkém spojenectví, nepříjemným popíchnutím, Nauséda zároveň kritizuje čínské kroky. Považuje je prý prakticky za nevyhlášené ekonomické
VILNIUS, PEKING
sankce a útok na jednoho ze členů EU.
Střet mezi oběma zeměmi sice není první, je ale zatím nejzávažnější – Litva se proti čínským investicím vymezovala ještě letech 2012–2013, naopak se dlouhodobě přimlouvá za Tchaj-wan. V roce 2019 Vilnius tlačil na Světovou zdravotnickou organizaci, aby zapojila Taj-pej do své práce, v parlamentních volbách o rok později pak nynější koaliční Strana svobody rovnou deklarovala uznání nezávislosti ostrova jako součást svého programu. Po volbách začala země velmi úzce spolupracovat s Tchaj-wanem, zatímco čínské firmy postupně vyřazovala z tendrů na strategické projekty. Loni na jaře pak Litva opustila formát 17+1, platformu pro spolupráci mezi Čínou, střední a východní Evropou a nevraživost v létě eskalovala otevřením tchajwanského zastupitelského úřadu.
Blecha versus slon?
Z čínské reakce je přitom patrné, že se Peking rozhodl udělat z Litvy výstražný případ a v podstatě zmrazil vzájemný obchod mezi oběma státy. Ačkoliv čínští představitelé popírají, že by o nějakých problémech v zahraničních dodávkách věděli, tlaku ze strany úřadů nyní čelí nejen litevské firmy se zájmy v Číně, ale i další evropské podniky včetně německých či francouzských automobilek, které využívají jen součástky vyrobené v Litvě. Čínská státní média mezitím popisují pobaltskou zemi s „populací menší než jedna z pekingských čtvrtí“jakožto myš či „blechu pod nohama bojovných slonů“.
V porovnání s některými ostatními evropskými státy však podle některých
Ne přátelé
expertů pro Litvu faktické embargo na vývoz do Číny není až takový problém – loni tvořil litevský export do Číny kolem pouhého jednoho procenta z celkového objemu, zatímco objem dovezeného čínského zboží byl sice o něco větší, ale i tak by jeho výpadek neměl způsobit výrazné potíže.
Tato nepříjemná situace nicméně staví Evropskou unii do nelehké pozice, v níž by měla bránit zájmy svého člena, na což však nemá žádnou potřebnou páku. Běžné evropské regulace se na tuto situaci použít nedají a chybí i bilaterální dohody, které by čínský nátlak mohly trestat. Zatím se tedy Brusel spokojil se stížností u Světové obchodní organizace – ovšem s tím, že celkový proces šetření může zabrat celé roky.