Omikron nechce JIP ani ventilaci

Až 65 % pacientů v New Yorku netušilo, že má covid. Přišli do nemocnice s něčím jiným.

Amerika má špatnou i dobrou covidovou zprávu. Ta špatná: nemocní začínají zahlcovat nemocnice v takřka nevídaných počtech. Ta dobrá: mnohem méně potřebují plicní ventilátory a pobyt na jednotkách intenzivní péče. Většina jde brzy domů. Omikronová vlna se chová jinak než ty předchozí.

Pacienty už dokonce nemusí svážet houkající sanitky: jak píší americká média, až 65 procent všech pacientů v newyorských nemocnicích tvoří lidé, kteří přišli s úplně jinými potížemi, například s úrazy, a covid byl u nich odhalen při rutinním vstupním testu. To znamená, že nebyli hospitalizováni kvůli covidu, i když ho měli.

Jak píše New York Times, jedna velká nemocnice v texaském Houstonu si spočítala, že v omikronové vlně bylo zatím hospitalizováno 15 procent pacientů z těch, kteří tam dorazili, zatímco ve vlně delty to bylo 43 procent lidí a v úvodní vlně alfa, jíž pandemie začínala, dokonce 48 procent. List dodává, že ve všech nemocnicích od New Yorku

NEW YORK

po Texas a Floridu „drtivou většinu pacientů na odděleních intenzivní péče tvoří neočkovaní“.

Je v tom ale jeden háček. Co omikron nenažene na obtížnosti průběhu nemoci, dohoní kvantitou. Počet nakažených je bezprecedentní, v úterý dělal v USA skoro milion a sto deset tisíc případů, což byl ze dne na den nárůst o víc než sto procent. Omikron má v Americe vrcholit v půli ledna a zatím se pro jistotu neobjevily žádné veřejné propočty, kam až by mohl takovým tempem vyletět.

Z toho plyne praktický problém. I když nemocnici bude potřebovat mnohem menší část pacientů než v minulých vlnách, při tak velkých počtech jich bude v součtu opravdu hodně. A tak nemocnice na rozdíl od předchozích vln, kdy zoufale sháněly ventilátory či ochranné oděvy, si nyní lámou hlavu, kam umístí tolik postelí a kde seženou tolik personálu, aby příval pacientů vůbec zvládly. Protože omikron samozřejmě postihuje i lékaře a sestry, čelí nemocnice situaci, že ve chvíli, kdy mohou počítat s historickým přílivem pacientů, mohou mít míň zdravotníků než obvykle.

S covidem smějí léčit

Včera jsme v MF DNES psali, že dvě zdravotnická zařízení v USA už z nouze povolávala zpět do práce zaměstnance s covidem, kteří by správně měli být doma v izolaci.

Stejně radikální krok oznámila včera Francie: nechává pracovat zdravotníky v nemocnicích a personál v domovech důchodců, kteří mají sice covid, ale necítí žádné symptomy. Toto vědomé riziko ukazuje, pod jakým tlakem je francouzské zdravotnictví. Ve Francii bylo v úterý 300 000 nově nakažených.

Experti vysvětlují prozatímní nižší nebezpečnost omikronu tím, že nenapadá plíce, ale zůstává v horních cestách dýchacích. Nižší počet těžkých případů prý ovlivňuje i to, že v porovnání s předchozími vlnami má nyní mnohem víc lidí imunitu – ať už proto, že covid prodělali, nebo díky očkování.

Když američtí lékaři hovoří o nízkém počtu lidí potřebujících intenzivní péči, dělají si alibi s tím, že jde o začátek omikronové vlny a počty těžkých pacientů vždy mají zpoždění.

Faktem však je, že podobná čísla jako USA měli i v Jihoafrické republice, kterou se vlna omikronu prohnala jako první. A stejné trendy zaznamenávají zatím třeba i v Británii a Kanadě.