Z benjamínka hvězdou. Změna role Markéty Davidové

Za měsíc to budou přesně čtyři roky, co se biatlonistka Markéta Davidová objevila na své první olympiádě. V 21 letech se v Pchjongčchangu neztratila. Dojela patnáctá ve sprintu, pětadvacátá ve stíhacím závodě.

Vešla se i mezi třicítku nejlepších pro hromadný závod, ve kterém skončila osmnáctá, a jela také smíšenou štafetu.

Veskrze pozitivní vzpomínky. Proto na ni v narážce na bronzovou medaili Veroniky Vítkové za cílem fanoušci volali: „Příště budeš mít medaili ty.“

„Jedině tu od Verči,“smála se Davidová.

„Ne, ty budeš mít vlastní,“oponovali fanoušci.

„To si musíte ještě chvíli počkat,“odpověděla biatlonistka.

A tak fanoušci čekali a čtyři roky rychle uběhly. „Hrozně rychle,“zdůrazní nyní pětadvacetiletá Davidová. „Nějakou cestu jsem za tu dobu určitě ušla a určité pokroky udělala.“

Z benjamínka týmu se stala hlavní hvězdou. Závodnicí, od které se nyní čekají výsledky a vzhledem k posledním sezonám třeba i medaile. „Přitom já myslela, že se ze mě za ty roky stala spíš jedna z nejstarších, což už taky začíná být pravda,“směje se. „Ale ne, já to nevnímám tak, že jsem hvězda. Ráda

Dnes začínají závody v Oberhofu

bych prostě závodila tak, abych byla spokojená.“

To byla v posledních letech hned několikrát. V poolympijské sezoně se čtyřikrát postavila na pódium, vyhrála svůj první závod kariéry, když triumfovala ve sprintu v Anterselvě. V předminulé sezoně zase se smíšenou štafetou získala bronz na stejném místě na mistrovství světa. No a loni už se na Pokljuce stala mistryní světa ve vytrvalostním závodu.

Usadila se ve světové špičce, zpřesnila a zrychlila střelbu, přitom zůstala skvělou běžkyní.

I proto tuto zimu zahájila nejlépe, jak mohla, když triumfovala hned v prvním závodě sezony a po Gabriele Soukalové slavilo Česko další biatlonistku se žlutým dresem pro vedoucí ženu Světového poháru.

„Že dám čtyři nuly, jsem nečekala. A běh ještě není žádný zázrak,“klidnila tehdy emoce. „Určitě mám radost, hodně si dnešního vítězství vážím, je to všechno super. Jenom mi užívání si toho momentu jde trochu těžko.“

Vždycky taková byla. Moc dobře ví, že v biatlonu je radost pomíjivá. Že hned další den je nový závod, nová šance. Že všechno může být jinak. A taky bylo. Od té doby Davidová na stupně vítězů útočila marně, jen dvakrát už se v dalších sedmi závodech vešla do elitní desítky. A třeba ve francouzském Le Grand Bornand ze sprintu nepostoupila ani do stíhacího závodu.

„I proto musím říct, že v sobě mám spíš pocit, že ta sezona nejde úplně tak, jak bych si představova-* la. Hledám, co změnit, co udělat jinak, abych se zase cítila dobře,“říká.

Zatímco Michal Krčmář po svém čtvrtém místě v prosinci vyprávěl, jak přesně jeden takový závod před olympiádou potřeboval, Davidové to nestačí. „Pro svou pohodu bych jich chtěla víc než jen jeden,“tvrdí. „Ale určitě se teď cítím líp než na konci prvního trimestru. Odpočinek mi rozhodně pomohl.“

Ukázat to může už dnes v Oberhofu v prvním sprintu letošního roku. Z něj se může odrazit k lepším a stabilnějším výkonům směrem k Pekingu.

Vždyť sama ví, že když má den, dokáže porazit všechny.

Zpravodajství z Oberhofu a online reportáže ze závodů na iDNES.cz/sport