Lidé si připlatí za lepší kloub či zuby
Nová vláda vrací do hry v programovém prohlášení nadstandardy ve zdravotnictví
Vláda Petra Fialy (ODS) včera představila programové prohlášení, ve kterém prezentuje své plány na následující čtyři roky. Ve zdravotnictví chce kromě jiného zavést také možnost „dobrovolného doplňkového připojištění“. Na výkladu tohoto bodu se však vládní strany zatím neshodnou.
Mluvčí ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) Ondřej Jakob tvrdí, že by si lidé mohli v budoucnu platit vyšší pojištění, ze kterého by se jim hradila nadstandardní péče u lékaře, kterou si již v současnosti mohou legálně doplatit. „Jedná se například o zákroky u zubaře či různé preventivní prohlídky,“řekl Válkův mluvčí.
Podle předsedy sněmovního výboru pro zdravotnictví a experta nejsilnější vládní strany Bohuslava Svobody (ODS) však kabinet de facto plánuje návrat nadstandardů ve zdravotnictví. „Stávající zákon už delší dobu potřebuje změnu. Pojišťovny nyní nepřipouští žádnou variantu, jak by si mohli lidé ve zdravotnictví připlatit za něco lepšího,“poznamenal pro MF DNES Svoboda.
Lidé doplatí rozdíl v ceně
Plánovanou změnu zákona vysvětluje na příkladu výměny kyčelního kloubu. Za stávajících podmínek záleží totiž pouze na lékaři, jakou náhradu zvolí. Pacienti nemají možnost výběru. „Běžná náhrada stačí na to, abyste chodil a normálně fungoval. Ale existuje i kvalitnější varianta, se kterou se dá i sportovat. A my chceme, aby pojišťovna hradila sumu za normální kloub a rozdíl v ceně za ten, se kterým se třeba dá hrát i fotbal, by mohl doplatit pacient,“vysvětlil Svoboda.
Podobně by zákon ulevil také pacientům u zubaře, kteří chtějí kvalitnější plombu či korunku. „Je celá řada materiálů, které jsou dražší a pojišťovna je nehradí. Když je nyní někdo chce, tak za ně musí zaplatit kompletní částku, protože pojišťovna na ně nepřidá vůbec nic. A my chceme, aby pacient, který chce něco dražšího, mohl doplatit jen cenu nad rámec standardního produktu, který hradí pojišťovna,“doplnil. Stejně by se podle něj postupovalo i v případě očních čoček, kloubů a dalších náhrad, které existují v rozdílné kvalitě. Příplatek na pojištění by podle Svobody dokonce nemusel být žádný. „Ale o tom se ještě vede diskuse,“upřesnil.
„Chceme, aby pacient, který chce něco dražšího, mohl doplatit jen cenu nad rámec standardního produktu.“Bohuslav Svoboda ODS
Samotné pojišťovny říkají, že s nimi vláda o tématu dosud nejednala. „Současná vláda se zástupci svazu či zástupci pojišťoven diskusi o tomto zatím nezahájila. Nemůžeme tedy předjímat, jakým směrem bude vláda diskusi vést,“říká výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR Martin Balada.
Zástupci opozice případné otevření otázky standardů a nadstandardů rovnou odmítají. Alespoň v nejbližší době. „Každý občan, který je plátcem zdravotního pojištění, musí dostat nejlepší možnou péči v daném místě a v daném čase,“říká například předseda SPD Tomio Okamura.
Poslanec hnutí ANO a lékař David Kasal, člen zdravotního výboru Sněmovny, diskusi o nadstandardech ve zdravotnictví považuje minimálně za nešťastnou. „Na tento bod jsem v programovém prohlášení vlády také narazil. Musím říct, že mě docela zaujal, protože připojištění tak, jak se o něm mluví, není v současném systému jednoduché zařídit. Navíc v době, kdy stoupají ceny energií, roste inflace, otevírat takovou věc mi přijde zcela nevhodné. Jakkoli do budoucna bych se jí nebránil,“uvedl.
S nadstandardy ve zdravotnictví mají už pacienti v Česku zkušenost, i když poměrně krátkou. Poprvé je zavedl ministr Leoš Heger (TOP 09) ve vládě Petra Nečase (ODS). Lidé si tehdy připláceli například na kvalitnější měkké čočky či lehčí sádru. Vydržely však jen rok a půl, v roce 2013 reformu zrušil Ústavní soud.
Důchod o třech pilířích
Vedle zdravotnictví se zřejmě bude během vlády Petra Fialy intenzivně diskutovat i o důchodové reformě, evergreenu nastupujících kabinetů. Ten nynější si dal za cíl představit její podobu do konce roku 2023.
Podle prvního obecného návrhu se myšlenka v mnohém podobá reformě, kterou se pokusila bez úspěchu prosadit bývalá ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Její návrh vypracovala Komise pro spravedlivé důchody pod vedením ekonomky a rektorky Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudové.
„Jsem velmi ráda, že návrh obsahuje základní architekturu tak, jak byla výstupem Komise pro spravedlivé důchody, to znamená, že je tam základní neboli minimální důchod, je tam pilíř zásluhové části a je tam třetí pilíř, což je stávající pilíř penzijního připojištění,“říká Nerudová.
Na základní důchod by tak zřejmě dosáhli všichni, kteří splní podmínky pro nárok na důchod. Kolik by to bylo, dokument zatím nezmiňuje, Maláčová navrhovala 10 tisíc korun. Zásluhová složka by měla vycházet z odvodů do pojistného systému. To znamená, že by zohledňovala to, kolik člověk vydělával a záviselo by i na počtu vychovaných dětí.
Mezi další vzkříšené myšlenky patří zkrácení potřebné doby pro dosažení nároku na důchod. Do hry se vrací dřívější odchod do důchodu pro lidi v náročných profesích.
Naopak novinkou je, že lidé budou mít zřejmě možnost platit jedno procento svého důchodového pojištění rodičům či prarodičům a vláda slibuje zavést dobrovolný společný vyměřovací základ manželů. Lidem by se také měla opět začít počítat do odpracované doby doba studia.
Celkový návrh důchodové reformy má však jeden zásadní nedostatek, kvůli kterému sklidila kritiku i Maláčová. „Nenalézáme tam, stejně tak, jako s tím nemohla přijít Komise pro spravedlivé důchody, příjmovou stranu. Předpokládám, že pokud se má reforma zrealizovat do dvou let, tak to předpokládá velmi úzkou spolupráci s ministerstvem financí a velmi úzkou návaznost na reformu daňového systému České republiky,“doplňuje Nerudová.
Sto padesát po dálnici
Ale nejde jen o zdravotnictví či důchodovou reformu. Vláda Petra Fialy se chce zaměřit na stabilizaci veřejných financí. V dalších kapitolách programového prohlášení se dá třeba dočíst, že ambicí nového kabinetu je v příští čtyřech letech dokončit na dvě stě kilometrů dálnic. V některých již stávajících úsecích by se navíc mělo jezdit legálně rychlostí 150 kilometrů v hodině. „Na nových úsecích dálnic vybavených moderní telematikou bude možné zvýšit povolenou rychlost až na 150 km/h za podmínek dobré viditelnosti a provozu,“píše se v programovém vládním prohlášení doslova.
Je nasnadě, že tento bod, který dlouhodobě prosazovali občanští demokraté, bude rovněž velmi diskutovaný, protože proti zvýšení maximální rychlosti na dálnici se v minulosti stavěli někteří dopravní experti. „Při 150 km/h, pokud jsou horší klimatické podmínky, nemají řidiči šanci zabrzdit nebo se vyhnout srážce. Ať už musí nenadále brzdit kvůli jinému vozidlu, nebo kupříkladu zvěři,“uváděli třeba experti ÚAMK.
S přispěním Kristíny Paulenkové