Po zaklepání smrt
Pomoc parašutistům přivedla na popraviště i policisty a jejich rodiny
Výsadkáři ze skupiny Anthropoid, kteří měli odstranit zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, nalezli na sklonku roku 1941 pomoc v Plzni u Václava Krále. Inspektor protektorátní policie náleží k polozapomenutým příslušníkům odboje. Podobně obětavého spolupracovníka nalezli parašutisté z výsadku Silver A v četnickém
na cizinecký referát. V té době o několik dveří dál úřadoval na státně-bezpečnostním referátu bratislavské policie rada Karel Jaroš. Také on vstoupil hned v roce 1939 do odboje a pro skupinu Tří králů zajišťoval informace i z centrály pražského gestapa. Za svou činnost zaplatil životem.
Král předtím, než u něj zaklepali výsadkáři, spolupracoval s Ústředním vedením odboje domácího. Pro Gabčíka s Kubišem zajistil legitimace a pracovní knížky nezbytné pro pohyb v okupované zemi.
Dokumenty vystavil Králův příbuzný zaměstnaný na pracovním úřadu. „V doprovodu mně neznámého muže Král žádal, abych mu pro tohoto neznámého, jakož i pro druhého, který se s poraněnou nohou nachází u něho v bytě, vystavil pracovní knížky,“vypověděl později Karel Baxa, který zemřel v nacistické věznici.
Neúspěšný nálet
S výsadkáři se plzeňský policista neviděl naposledy, jeho byt se v druhé půli dubna 1942 proměnil ve štáb operace Canonbury. „Šlo o přípravy bombardování Škodových závodů. Akce si vyžádala značného vypětí energie a sil,“popsal historik Jiří Šolc.
U Králových se sešli s Gabčíkem a Kubišem i Adolf Opálka a Karel Čurda z výsadku Out Distance a Josef Valčík ze Silveru A. Král dal parašutistům
Před výsadkem
k dispozici i svou chatu u řeky Úhlavy v Lahošti u Radobyčic. V Plzni parašutistům obětavě pomáhal též Králův kolega od policie Jan Bejvl.
Parašutisté však přišli o speciální naváděcí radiomaják Eureka, a britské bombardéry tak měly na cíl nasměrovat hořící stodoly v okolí západočeské metropole. Navzdory nasazení odbojářů letecký útok v noci na 26. dubna 1942 skončil nezdarem.
V úterý 16. června 1942 se v pražském Petschkově paláci přihlásil Karel Čurda s rozsáhlým doznáním. „Ještě v noci se začalo se zatýkáním,“popsal později tajemník gestapa Josef Chalupský. Do bytu Králových gestapo vpadlo 17. června 1942.
Tajná policie zatkla Václava Krále, jeho choť Pavlu a sedmnáctiletou dceru, gymnazistku Helenku. Rodinu čekalo martyrium výslechů a věznění na pražské Pankráci a v Terezíně. Odtud byli deportováni do koncentračního tábora Mauthausen a 24. října 1942 zavražděni. Stejný osud potkal i Jana Bejvla.
Londýnští zpravodajci přesto adresu rodiny Králových předali jako záchytnou ještě výsadkářům ze skupiny Sulphur, vysazenou v dubnu 1944.
Smrt na cestě
Čurdova zrada přinesla smrt i na východ Čech. „Dne 22. června o 6.30 oznámil mi rolník Novotný z Habrovic, že na cestě mezi obcí Louka a Habrovice leží mrtvý četník,“vypověděl roku 1946 Václav Hřebík, bývalý starosta Louky, pod niž spadal katastr Ležáků.
Mrtvým byl strážmistr Karel Kněz ze stanice ve Vrbatově Kostelci. V době, kdy se okolo kraje stahovala smyčka německé tajné policie, se zastřelil služební pistolí. Spolupracovník radisty z výsadku Silver A Jiřího Potůčka zemřel dva dny před vyhlazením Ležáků.
„Potvrdilo se, že protektorátní policie nepožívala oprávněně naší valné důvěry,“zhodnotil spolupráci s českou policií při poválečném výslechu důstojník gestapa Kurt Oberhauser.
Karel Kněz spolupracoval s odbojem více než rok. Skupina bývalého armádního nadporučíka a obchodníka Rudolfa Choutka ze Skály u Chrudimi, k níž Kněz patřil, začala vcelku skromně. Poslechem a šířením zpráv z Londýna. Její aktivity se ale rozšiřovaly a zahrnuly i spolupráci s výsadkáři. „Kněz začal s organizováním sběru zpravodajských informací o dislokaci a výzbroji německých posádek a činnosti německé policie v chrudimském obvodu,“vypověděl později člen zpravodajské služby SS Wernfried Pfaff. Václav Král a Karel Kněz nebyli jedinými odbojáři v policii a četnictvu. Poválečná parlamentní zpráva hovořila o tom, že v době okupace padlo nebo bylo umučeno 686 policistů a četníků a dalších 124 zůstávalo nezvěstných.
V uniformách proti nacistům
Strážmistr Karel Kněz a policejní inspektor Václav Král (na plzeňské pamětní desce).