Boj o pracovní karanténu vrcholí
Klíčová infrastruktura: rozhoduje se, kdo bude smět pracovat i nakažený
Už příští týden by podle predikcí mělo v Česku výrazně přibýt nakažených kvůli variantě omikron. Vláda chce mít do té doby seznam oblastí kritické infrastruktury, kterých by se týkala pracovní karanténa. Vybraní zaměstnanci by pak i v případě, že by byli bezpříznakově nakaženi, mohli do práce, aby zajistili nezbytný chod státu.
Ministerstvo vnitra již má od krajů jmenné seznamy vybraných lidí. Hejtmani pro to využili záznamy z loňského jara. Kritická infrastruktura se tehdy očkovala přednostně.
„Takže jak jsme to měli připravené před rokem v rámci očkování, tak úplně stejně to máme teď,“vysvětlil MF DNES hejtman Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD).
Jedná se především o pracovníky zdravotnictví, sociálních služeb, autobusové a železniční dopravy, potravinářství, pohřebnictví, energetiky či vodohospodářství.
Tyto seznamy je však podle hejtmanů nutné doplnit o další profese, které k přednostnímu očkování vybrány nebyly. „My jsme tam neměli třeba oblast zemědělské výroby. Někdo například musí dojít podojit zvířata nebo odvézt mléko,“vysvětlil předseda Asociace krajů ČR Martin Kuba (ODS).
Na seznam chtějí všichni
Vláda řeší stejný problém jako v době přednostního očkování. Na seznam vybraných profesí se chtějí dostat takřka všichni. Na ministerstva se teď ve velkém obracejí profesní svazy, sdružení či samotné podniky. „S firmami jsme v kontaktu. Potřebu definování ještě další skupiny evidujeme,“potvrdil mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu Vojtěch Srnka.
S ministerstvem vnitra vyjednává například Česká národní banka. „Navrhli jsme zaměstnance, kteří vykonávají nezbytné činnosti, jež nelze vykonávat vzdáleně. Konkrétně zaměstnance provádějící bankovní obchody, zajišťující zpracování hotovosti či IT,“uvedla mluvčí ČNB Markéta Fišerová.
Vytipované zaměstnance má také energetický gigant ČEZ. „Těch zvlášť kritických jsme v rámci všech společností vybrali zhruba 400. Kritických zaměstnanců jsme pak vytipovali více než 5 000,“uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž.
Někdo například musí dojít podojit zvířata nebo odvézt mléko.
Šéf hejtmanů Martin Kuba sice zájem firem chápe. Před masivním rozšiřováním seznamů vybraných profesí však varuje. „Je to logické. Zájem všech podniků je, aby na seznamu měly co nejvíce lidí a mohly během krize fungovat. Pokud tam ovšem bude každý, tak celá pracovní karanténa už ztrácí smysl,“vysvětlil Kuba.
Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje by měl mít stát k dispozici data a fakta, aby uměl v takovýchto situacích rozhodovat, znát dopady a specifika a roli sektorů, jako je například svoz a zpracování odpadu nebo výroba obalů pro léky a potraviny.
U jiných oborů už je naopak jasné, že zahrnuty nebudou.
„Pracovní karanténa se rozhodně nebude týkat školství, kde je velké riziko nákazy,“uvedl ministr vnitra Vít Rakušan.
Hejtman Netolický přípravu vlády na krizovou situaci považuje za správnou. Upozorňuje ale, že v první řadě je nyní potřeba si ujasnit podmínky, co to vlastně pracovní karanténa je a za jakých okolností bude moci zaměstnanec do práce jít. „Zatím to beru tak, že do práce půjde člověk, který nebude mít příznaky a bude se subjektivně cítit zdráv. Musí se jasně říct, že nikdo nemocný nebude nucen chodit do práce,“konstatoval Netolický.
Pracovní karanténa by se podle dostupných informací měla týkat lidí, kteří budou pro zaměstnavatele nenahraditelní navzdory tomu, že budou mít pozitivní antigenní test. Takový člověk by ale měl po celou dobu nosit ochranu dýchacích cest a měl by být co nejvíce oddělen od ostatních pracovníků. Třeba společné obědy by v žádném případě nepřicházely v úvahu. Za nemocného by byl považován člověk, který by měl po antigenním pozitivní i PCR test (ten už by do práce nemohl). Za jakých podmínek by jej musel dotyčný z kritické infrastruktury absolvovat, ale není zřejmé.
S pozitivitou do práce
Varianta omikron je nebezpečná nadměrnou nakažlivostí. Může se stát, že jí bude nakažen milion lidí a v karanténě se náhle ocitne dvojnásobek. Tak může dojít ke zhroucení infrastruktury státu. Prezident České lékařské komory Milan Kubek vidí pracovní karantény jako řešení kritického stavu. „Bude-li mít někdo klinické symptomy, tedy bude se cítit nemocný, nebude chodit do práce a zůstane v izolaci. Toho člověka nic k ničemu nedonutí,“popsal Kubek. K záměru vlády poznamenal: „V oné kritické době by se ale měly na čas zavřít pro diváky sportovní a kulturní akce. Neumím si představit, že se na jedné straně budou nutit nemocní lidé chodit práce a na druhé se půjde běžně do kina.“
Pracovní karanténu nevidí jako odborně nejideálnější postup epidemiolog Rastislav Maďar, ale vnímá ji jako nezbytnou věc pro řešení nedostatku pracovníků v sekcích kritické infrastruktury. „Tato karanténa má být připravena pro nejhorší období a na co nejkratší dobu,“dodal Maďar.
Hejtman Kuba si nicméně není jistý tím, zda na vyhlášení pracovní karantény bude vládě stačit pandemický zákon.
Ministr Rakušan včera připustil, že vláda s variantou nouzového stavu kvůli pracovní povinnosti pracuje. „Může přijít situace, kdy třeba třetina hasičů či policistů bude mimo výkon služby, která by případně nouzový stav jako silnější instrument vyžadovala,“uvedl Rakušan s tím, že stav nouze by umožnil povolat k výkonu určité práce i lidi mimo zmíněnou profesi.
Vyhlášení nouzového stavu ale podle Rakušana není na pořadu dne. „Situace s pandemií nyní nevyvolává potřebu nouzového stavu, ale nástup může být rychlý,“uvedl Rakušan. Ten bude definici kritické infrastruktury dále řešit v součinnosti s ministerstvem práce. Definitivní znění pracovní karantény by pak mělo být po zasedání vlády.