Léčba podle barvy: černoši mají přednost

New York: půlka hospitalizovaných neví, že má covid

Už to tak vypadá, že statistiky hospitalizovaných během omikronové vlny vlastně zkreslují situaci k horšímu. Přišli na to v New Yorku, kde se po zásahu nové guvernérky Kathy Hochulové ukázalo, že denní počet přijatých covidových pacientů není vůbec totéž jako počet těch, kdo kvůli covidu museli jít ležet do nemocnice.

Například v samotném městě New York skončila v nemocnici kvůli špatnému průběhu covidu jen polovina ze všech lidí, které tam přijali jako pozitivní. Těsná nadpoloviční většina se tam dostala s jinými

NEW YORK

potížemi a až při rutinním testu na příjmu se dozvěděli, že mají taky covid. Šlo například o lidi po autohaváriích, úrazech, předávkování, infarktech, ale také třeba o budoucí maminky, které přicházely do porodnic.

Dosud všichni skončili v jednom číselném údaji, ať už byl covid jejich primární diagnóza, nebo ne.

To docela mění situaci, protože počty hospitalizovaných s covidem slouží jako jeden z hlavních indikátorů nebezpečnosti vlny. Z minulých etap koronavirové pandemie plynul takřka automatický dojem, že téměř všichni přijatí jsou až na výjimky v těžkém stavu a hospitalizace byla nařízena kvůli covidu. Proto ještě minulý týden považovala americká média za zlověstnou informaci, že v New Yorku, jenž je jedním z aktuálních epicenter nemoci v USA, počet hospitalizovaných prudce stoupal.

Jenže guvernérka Hochulová si nechala od nemocnic poslat úplně jinou statistiku, než jaká chodila od počátku pandemie. Místo jednoho čísla tam byla tři: to první znamenalo počet všech nově přijatých pozitivních pacientů, to druhé počet pacientů přijatých kvůli covidu a to třetí jsou všichni ostatní s jinými potížemi, kteří náhodou mají také covid.

Najednou byl vidět zásadní rozdíl. V newyorských nemocnicích přijali minulý týden v jeden den 6 052 lidí s covidem, což bez kontextu připomínalo krizovou špičku přesně před rokem. Jenže tentokrát z nich

Stát New York vyvolal kritiku z rasismu naruby průlomovým rozhodnutím, že nedostatkové léky na covid dostanou přednostně barevní pacienti před bělochy. Budou předepisovány nejdříve rizikovým skupinám, z nichž ovšem za jednu byla kromě běžných kritérií jako věk a nemoci typu rakoviny či cukrovky určena i příslušnost k „nebělošské rase nebo hispánskému etniku“. Ta je prý „rizikový faktor, neboť dlouhodobé systémové zdravotní a sociální nerovnosti přispívají ke zvýšenému riziku závažných onemocnění a úmrtí na covid“. (vod) bylo přímo kvůli covidu hospitalizováno jen 3 060. Zbytek, 2 992 lidí, skončil v nemocnici s něčím jiným, aniž tušil, že se tam dozví i covidovou diagnózu.

To jsou údaje pro město New York. V celém státě je to trochu jinak. Celkově tam během dne sledovaného poprvé novou metodou bylo přijato 11 548 nových případů covidu, z nichž skutečně kvůli covidu dorazilo 6 620 osob, zatímco zbylých 4 928 lidí ještě na příjmu pravděpodobně ani netušilo, že má ke všemu ještě i covid.

To znamená poměr 57 procent proti 43 procentům. To je pořád téměř o polovinu nižší stav „skutečného“covidu, než ukazuje statistika starého typu. Situaci a zřejmě i pravidla počítání případů změnila omikronová vlna, která je sice nakažlivější, ale obvykle mívá lehčí až bezpříznakový průběh, takže lidé ani nemusí tušit, že jsou nakažení.

Údaje z New Yorku také představují cenné vodítko pro země, jako je Česko, kde hlavní nápor omikronu teprve čekají.

Optimistická zpráva z New Yorku má i odvrácenou stranu. Protože v omikronové vlně přibývá denně několikanásobně více nakažených než při předchozích vlnách – nyní je jich v USA průměrně asi 700 000 za čtyřiadvacet hodin – i nižší procento těžkých případů při takovém množství v celkovém součtu zatěžuje nemocnice, plicní ventilace a jipky podobně jako předchozí vlny. Na druhou stranu však umožňuje jiné fungování společnosti.