„Hrozí likvidace chovů“
Rozdělování zemědělců na lepší a horší je prostě špatně, říká Martin Pýcha
Nová vláda chce na poslední chvíli předělat Strategický plán Společné zemědělské politiky, který připravil minulý kabinet. Do Bruselu jej musí poslat ještě v lednu. Zástupci Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR s tím nesouhlasí a svolávají demonstraci. Varují před kolapsem živočišné výroby. Dokonce demonstraci o den posunuli, aby byla co nejdříve. Důvody MF DNES vysvětluje předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Proč jste demonstraci posunuli ze středy na úterý?
Protože jsme se dozvěděli, že předsedové jednotlivých koaličních stran, jejich poradci a ministr zemědělství o tom budou jednat v úterý večer. Nechtěli jsme se dostat do situace, že budeme demonstrovat proti něčemu, co bude už rozhodnuté.
Kolik očekáváte účastníků?
Očekáváme, že počet bude mezi tisícem až patnácti sty lidmi.
Co se bude dít? Přijedou traktory?
Ne. Chceme pokojnou demonstraci. Naším cílem není dělat velkou show a mrzí nás, že máme blokovat nábřeží, což není příliš šťastné. Chceme ukázat vládě a prezidentovi, že návrhy, které zaznívají na jednotlivých koaličních platformách, jsou pro nás velmi nebezpečné a mohou být i likvidační minimálně pro živočišnou výrobu. Za námi stojí opravdu velké množství zemědělců. Společné prohlášení, které jsme poslali předsedům koaličních stran, podepsalo třicet organizací. Kromě Agrární komory ČR a Zemědělského svazu ČR jsou tam různé chovatelské svazy a samozřejmě potravináři. Ti mají obavy, že pokud přijdou o surovinu, v některých oborech bude velmi složité výpadek domácí produkce nahradit a za zemědělci by skončili následně i potravináři.
Čeho vy se nejvíce obáváte?
Nejvíce nám vadí z hlediska změny národního Strategického plánu věci, které se týkají zastropování redistributivní platby. To je platba, kde se určitá část obálky na přímé platby vyčlení bokem a přerozdělí se na prvních 150 hektarů všem zemědělcům. Obáváme se, že se tak vytvoří obrovský rozdíl mezi různými skupinami zemědělců. My zastupujeme produkční zemědělce. Zemědělce, kteří dělají z velké části živočišnou výrobu a citlivé komodity. Tyto oblasti vyžadují velké investice a mají velké provozní náklady a ekonomická návratnost je mnohem menší, než když pěstujete pšenici, kukuřici, řepku a podobně. Většinu živočišné výroby chovají podniky právnických osob a to jsou podniky, které mají několik set hektarů a výš. Pokud na prvních 150 hektarů dostane zemědělec takzvanou redistributivní platbu šest tisíc korun, což je dvojnásobek dnešní základní platby, a zemědělský podnik, který má 2 000 hektarů, bude dostávat jen 1 675 korun, což znamená zhruba polovinu stávající základní platby, vyvolá to na trhu s půdou obrovský nepoměr.
V čem?
Ti, kteří budou dostávat k základní platbě ještě 6 150 korun, budou samozřejmě platit vyšší pachtovné, tedy nájemné za půdu – a to si větší podniky nebudou moci dovolit a budou muset redukovat výrobu, která nebude ekonomicky rentabilní. Budou končit s živočišnou výrobou a to chceme vládě vysvětlit. Je to velmi vážné a nebezpečné rozdělení zemědělců. Jeden náš kolega zemědělec říká, že dělíme zemědělce na lepšolidi a horšolidi. A podniky právnických osob jsou označované jako horší, což není správné a férové. Povede to k zániku významné části živočišné výroby včetně dopadů na potraviny. Rozdělování zemědělců na malé a velké a na lepší a horší je prostě špatně.
Koho se potíže budou podle vás nejvíce týkat?
Obáváme se, že to povede k účelovému dělení podniků. Budou zmenšovat svoji výrobu, aby čerpaly platby na první hektary. Není problém napsat část farmy na manželku a část farmy na děti. V případě, že mají největší zemědělské podniky jednoho vlastníka, také to dokážou rozdělit. Ale největší problém budou mít zemědělské podniky, družstva nebo akciové společnosti, které mají stovky vlastníků. Stovkám vlastníkům těžko vysvětlíte, že potřebujete družstvo rozdělit na čtyři nebo pět malých družstev nebo s. r. o. Proto se obáváme, že to odnesou střední zemědělské podniky, které u nás drží živočišnou výrobu a které drží výrobu citlivých komodit.
Můžete shrnout, které segmenty zemědělství by podle vás byly chystanými změnami v národním Strategickém plánu nejvíce ohroženy?
Produkce vepřového masa, mléka, hovězího masa. Tyto komunity jsou velmi významně navázané na dotace z rostlinné výroby. Zemědělci dotacemi z rostlinné výroby sanují části ztráty z živočišné výroby. Pak jsou zde také citlivé komodity, jako je třeba pěstování cukrové řepy, chmele nebo brambor, kde podle nás může být efekt úplně stejný.
Nevyřešila by to Česká republika dovozem potravin?
To samozřejmě takto dopadne. Jde vlastně o to, jestli budeme schopni zásobovat vlastní obyvatelstvo v celé škále, anebo jestli budeme vyrábět extrémní množství obilí, které budeme vyvážet jakožto rozvojová země jako základní surovinu. Z té suroviny se pak bude někde dělat přidaná hodnota. Třeba se tím budou krmit prasata a vepřové se nám sem bude vozit. To bychom neměli připustit, protože si musíte uvědomit, že na živočišnou výrobu jsou navázány záležitosti jako pestrost v krajině. Pro živočišnou výrobu produkujete krmiva a ta jsou většinou zlepšující plodiny, které vytvářejí pestrost v krajině. Když nebudeme mít živočišnou výrobu, nebudeme muset ani pěstovat pícniny pro zvířata. Je to velmi úzce propojené.
Ozývají se hlasy, aby se to do Bruselu poslalo později, není to řešení?
To je veliký problém, protože Evropská komise má na posouzení Strategického plánu minimálně tři měsíce. Obdrží to na konci ledna a posuzovat to bude během února, března a dubna. V okamžiku, kdyby ho neschválila a vrátila nám ho zpátky k přepracování, dostáváme se pro nás do neřešitelné situace. Zemědělci nejpozději v polovině roku už musí vědět, za jakých podmínek mají fungovat roce 2023. Podmínky musejí vědět, když už vytvářejí osevní postup a sejí plodiny na další rok. Když to nevíte, žijete ve vzduchoprázdnu a může se stát, že nám Evropská komise odmítne proplatit dotace za rok 2023.
A co dál?
Podle nás by bylo lepší rozhodnutí, ať už je to redistributivní platba, nebo zastropování a další věci, odložit, poslat do Bruselu tak, jak je to připravené a strategický plán potom případně upravit v průběhu příštího roku a požádat komisi znovu o notifikaci. Přišlo by nám to rozumnější, bylo by více času o tom diskutovat. Hlavně bychom si udělali analýzu dopadů návrhů, které ministerstvo připravuje, a věděli bychom, co to zemědělcům přinese. Měli bychom to promyšlené a nešilo by se to několik dnů horkou jehlou.
Jeden náš kolega zemědělec říká, že dělíme zemědělce na lepšolidi a horšolidi.