Michl z ČNB: inflace teď může být i kolem 10 procent
Česká národní banka sérií rychlých kroků vyhnala klíčovou úrokovou sazbu až na 3,75 procenta. A další zvyšování se podle guvernéra Jiřího Rusnoka dá čekat hned na příštím zasedání, kdy by mohla padnout i čtyřprocentní hranice. Názor na boj s inflací však v ČNB není jednotný. Proti růstu sazeb je dlouhodobě člen bankovní rady Aleš Michl, který byl hostem pořadu Rozstřel na iDNES.cz.
Pět pro, dva proti
To, že na zasedání bankovní rady 22. prosince hlasoval Michl společně s Oldřichem Dědkem proti zvýšení sazeb, vyplynulo ze záznamu z jednání, který ČNB v pátek zveřejnila. Zbylých pět členů rady hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o jeden procentní bod na 3,75 procenta.
„Nás je v bankovní radě celkem sedm. Každý z nás je jiný. Spolu s profesorem Dědkem jsme ale oproti ostatním opatrnější. Nejsme pro tak razantní zvýšení sazeb. Já osobně bych nechal ekonomice čas a stabilitu. Nevíme, co nás dál čeká,“uvedl centrální bankéř.
Zbylých pět bankéřů ale podle Michla chce sazby zvyšovat mnohem drastičtěji, což může být velmi nebezpečné. „Vystavujeme kurz koruny přílivu spekulativního kapitálu, který ale naše země spíše nechce, protože má tendenci v případě změn v ekonomice zase rychle utíkat,“řekl Michl.
Podle Michla jde v českém prostředí hlavně o nákladovou inflaci. Zdražily totiž energie, a proto by úrokové sazby nezvyšoval. „Kdyby sazby nestouply, museli bychom veřejnosti mnohem více vysvětlovat, že inflace v dalších měsících opravdu spadne. První dobrou zprávou ale v současnosti je, že klesají postupně ceny plynu, a to značí, že inflace opravdu spadne. Od poloviny tohoto roku pak bude klesat citelněji a na podzim už bude mírná,“tvrdí Michl.
V debatě o vývoji inflace se vesměs i celá bankovní rada podle záznamu shodovala, že jejím významným zdrojem jsou nákladové tlaky globálního charakteru. Ty vedle vysokých cen komodit a energií odrážejí přetrvávající problémy v globálních výrobních řetězcích.
Většina členů ale považovala za významný také příspěvek silné domácí poptávky podporované dlouhodobě přehřátým trhem práce. Naopak podle Dědka a Michla je růst inflace způsoben silnými nákladovými tlaky ze zahraničí, kterým měnová politika může vzdorovat jen s malou účinností.
Lednová inflace podle Michla může dokonce atakovat i hranici deseti procent. „Lednová inflace bude špatná. Přesto však čekám, že do jednoho roku bude výrazně nižší než dnes,“uvedl.
Co čeká Česko po covidu?
Inflace se podle Michla Českem přežene podobně jako pandemie. „My sice úrokové sazby zvýšit můžeme, ale inflaci se nevyhneme,“řekl. Michl zároveň predikoval, jak to bude vypadat po pandemii. „Budeme muset více pracovat a šetřit. Naše mzdové požadavky musí odpovídat naší produktivitě práce, to je podstatné, jestli chceme snížit inflaci,“uvedl centrální bankéř.
Co se kurzu koruny týče, Michl si netroufne říct, jak bude za pár měsíců vypadat kurz koruny. „Nikdo neví, jak se kurz bude v budoucnu vyvíjet. Osobně bych ale chtěl, aby česká koruna postupně posilovala. Nejde ani o riziko pro český export,“tvrdí.
Michl má rovněž vizi, jak centrální banka může pozitivně ovlivnit české hospodářství. „Česká národní banka může podle zákona část svého zisku dát do státního rozpočtu nebo suverénního fondu. My máme v ČNB velké devizové rezervy a zároveň máme skvělé lidi na jejich správu. Problémem ale je, že se spravují velmi konzervativně. Chtěl bych, aby díky nim centrální banka vydělala, a to až sto miliard ročně. Výnosem by se mohla financovat třeba penzijní reforma pro naše děti. Chci, aby Česká národní banka pomáhala vládě, protože centrální banka odpovídá i za finanční stabilitu,“tvrdí.