K soudu nově už bez striptýzu advokátů

Po léta platilo, že advokáti vcházeli do budovy soudu detekčním rámem, někdy i bez bot nebo s kalhotami u kolen. Od ledna už to naštěstí neplatí. Jak se to stalo, že konečně zvítězil rozum?

Již dlouhou dobu platí, že kdo chce vstoupit do soudní budovy a není zaměstnanec soudu, musí se podrobit osobní prohlídce a prohlídce všech věcí, které má u sebe. V době šílenců s trhavinou v ruksaku nebo útočnou puškou pod kabátem nic podivného. Problém ale může působit výklad toho, jak moc osobní má taková prohlídka být.

Může to být jen průchod tzv. rámem a případně dodatečné oskenování, pokud příchozímu zvoní propisovačky v saku, hodinky či klíče, ale asi zásadně nelze vyloučit ani prohlídky, při kterých se zouvají boty a vyndává například pásek z kalhot.

Volba formy prohlídky až doposud byla věcí předsedy či předsedkyně příslušného soudu, případně pracovníka justiční stráže, který prohlídku provádí. Zouvání z bot nebo vyndávání pásků či podobné svlékací procedury možná někomu nevadily a někomu se polonahý advokát na prahu justičního paláce mohl i líbit, ale advokátní stav to vnímal jako nedůstojné zacházení – a Česká advokátní komora to dávala hlasitě najevo. Mimo jiné s poukazem na to, že advokát je zván „amicus curiae“tedy jako přítel soudu – a přátele snad nešacujeme, když k nám jdou.

Před pár lety jsem to zažil i na vlastní kůži, když jsem byl u vchodu do budovy jednoho okresního soudu vyzván, abych si vytáhl z kalhot pásek. Dost rozhodně jsem to odmítl. A to proto, že na zjištění toho, jestli neklid signálního zařízení způsobuje kovová přezka pásku, anebo pistole zastrčená někde vzadu pod sakem za páskem, stačí vteřinová kontrola ručním skenem, který má každý justiční strážce. Vzepřel jsem se ale také proto, že když už jednou advokacie takové způsoby označila za nedůstojné, tak jako její představitel prostě mlčet nemohu.

Též jsem si vzpomněl na kolegu, který líčil, jak to vypadá, když on, který má artrózu v rameni, si musí vyndat pásek. Kvůli artróze má pak značné potíže jej znovu do kalhot instalovat, což zhusta končí tím, že kontrolou projde, ale již prakticky ve slipech a s kalhotami kolem kotníků. Někdy sám, někdy za asistence jiných návštěvníků soudu, ale vždy ponižujícím způsobem.

Poté, co jsem odmítl pásek vytáhnout, mi člen justiční stráže oznámil, že mě v takovém případě dál pustit nemůže. Byl tím úkolem viditelně disgustovaný, ale rozkaz je rozkaz. Nedalo se nic dělat, má právní mise se zdála být u konce. Nechal jsem pozdravovat paní soudkyni s tím, aby jí vyřídili, že soudní jednání, k němuž jsem byl předvolán jako právní zástupce, bude mít drobnou vadu, protože právní zástupce nebyl vpuštěn. Sedl jsem do auta a vracel se do své kanceláře, ovšem asi po 30 kilometrech jízdy mi od soudu telefonovali, abych se vrátil, že se věc dá vyřešit i jinak. Skutečně dala, pásek zůstal, kde byl, a jednání mohlo proběhnout, byť začalo s drobným zpožděním.

Takových historek by kolegyně a kolegové mohli navyprávět spousty a všechny byly zbytečné, protože advokát se může prokázat svým průkazem, což naznačuje, že by nemusel být soudu nebezpečný jinak než svými řečmi. Praxe prokazování advokátním průkazem ostatně byla posléze u většiny soudů zavedena, nicméně záleželo jen a výhradně na zmíněném vedení soudu, jak moc a zdali.

Z pohledu běžných denních problémů většiny občanů jde nepochybně o bagatelní záležitost. Pro toho, kdo ale chodí řekněme obden k různým soudům a netuší, jestli ho čeká formální skenování, anebo striptýz, má nepochybně dosti značný význam novela zákona o soudech a soudcích.

Ta od 1. ledna 2022 řeší problém změnou ustanovení, jež vydávalo advokáty, ale též státní zástupce, notáře, případně soudní exekutory, možné prohlídce. Podle novelizované verze uvedeného zákona se povinná prohlídka nebude vztahovat na tyto profese. Ovšem nestanoví-li předseda příslušného soudu v jednotlivých odůvodněných případech jinak.

Nepředpokládám, že by zmíněná výjimka byla zneužívána. Odůvodněna by ale mohla být v případě kolegy, jemuž před několika lety vynesl kárný postih přímo od České advokátní komory pokus projít k soudu s jakýmsi nožem, zamontovaným právě do přezky pásku. Což zajisté není problém zdrcující většiny advokátů.

Průkaz naznačuje, že by advokát nemusel být soudu nebezpečný jinak než svými řečmi.