Létání jako horor
Letiště jsou přetížená a chybí jim personál. Na odbavení se čeká dlouhé hodiny
Dvě hodiny před odletem už na mnoha evropských letištích nestačí. Případy lidí, kteří kvůli pomalému odbavování nestihli letadlo, nehlásí zdaleka jen Velká Británie, která na konci dubna prošla zatěžkávací zkouškou v době hojně navštěvovaných oslav narozenin královny Alžběty II., ale i jiné velké přestupní uzly. Personál kvůli covidovým opatřením propouštěla i malá letiště včetně pražského Letiště Václava Havla. To cestující vyzvalo, aby k odbavení přišli s dvouapůlhodinovým předstihem a u dálkových letů nebo při odbavování nadrozměrných zavazadel raději tři hodiny před odletem.
„Není to jen na letišti v Praze, ale v celé Evropě. Tím, že Česko navíc bude předsedat Evropské unii, tak mohou vznikat další náhlé komplikace,“uvedla mluvčí největšího tuzemského letiště Klára Divíšková. Během cestovatelského útlumu ruzyňské letiště propustilo na šest set zaměstnanců. Nedávno přitom ohlásilo, že dvě stě z nich bude přijímat zpátky. Zejména šlo o pracovníky v odbavení nebo bagážisty, zkrátka provozní profese, bez kterých nelze provoz na letišti rozšířit na předpokládaných zhruba devět milionů cestujících. Nyní připouští, že ne všechna potřebná místa se mu už podařilo obsadit novým personálem.
Avšak zdaleka ne na všech letištích cestující s českými doporučeními vystačí. Příkladem může být Ben Gurionovo letiště v Tel Avivu, kde kvůli přísným bezpečnostním kontrolám bylo doporučováno už před nynější situací dorazit alespoň tři hodiny před odletem. Tento limit letiště od dubna doporučilo navýšit na čtyři hodiny. „Chybí jim asi tisícovka lidí, zdržení jsou tedy rovněž kvůli nedostatku personálu. Navíc celé čtyři hodiny strávíte ve frontě,“popsala situaci Dagmar Shapira, která z Tel Avivu cestovala do Prahy v průběhu minulého týdne.
K potížím s letištním personálem se v řadě zemí připojil i nedostatek posádek letadel, které během covidových opatření rovněž čekalo propouštění. Mnozí piloti a stevardi si během předchozích hubených let našli jiné zaměstnání.
Tím, že Česko navíc bude předsedat Evropské unii, tak mohou vznikat další náhlé komplikace.
Některým pilotům zase propadly povinné atesty, takže se nyní nemohou do kokpitu snadno vrátit. Kvůli nedostatku posádek německé aerolinky Lufthansa nedávno oznámily, že v červenci budou muset zrušit na 900 letů. „Celý letecký průmysl, zejména v Evropě, v současné době trpí nedostatkem kapacit a personálu,“uvedl dopravce.
Dopravci i letiště očekávají během prázdnin rekordní zájem o cestování k moři, které si řada lidí kvůli karanténním opatřením v posledních dvou letech odepřela. Zatímco zahraniční dopravci už nyní mluví o tom, že jim personál bude chybět, tuzemské Smartwings ubezpečují, že situace v Česku je oproti cizině odlišná.
S náborem palubního personálu na letní sezonu údajně aerolinky začaly s dostatečným předstihem, aby byly personálně zajištěny. „V rámci skupiny Smartwings jsme již přijali cca 500 lidí na pozici palubní průvodčí. Smartwings nabídly práci také letuškám z ukrajinských leteckých společností, které z důvodu války o práci přišly,“řekla MF DNES mluvčí společnosti vladimíra Dufková. Na letech provozovaných Smartwings se tak cestující mohou potkat s celkem padesáti letuškami z Ukrajiny.
Dopravce na letní sezonu rozšířil flotilu 49 letadel o pět strojů prostřednictvím takzvaného wet leasingu, tedy pronájmu letadel i s posádkami od jiných dopravců. Kromě zmiňovaného včasného náboru personálu tuzemskému dopravci situaci zjednodušilo to, že mu během hubených let zůstala velká část lidí na neplaceném volnu, případně přistoupili na částečné úvazky. Ty jim firma nyní může navyšovat, což se týká zejména pilotů.
Od českých dopravců (České aerolinie jsou součástí skupiny Smartwings) nicméně také odešla řada pilotů. Nejčastějším novým působištěm se pro ně stala relativně nečekaně Litva, respektive tamější společnost Avion Partner. Ta pronajímá letadla jiným dopravcům, případě cestovním kancelářím.
V Litvě našly práci dvě desítky českých pilotů. Druhou velkou skupinou byli provozovatelé tryskáčů pro byznysmeny. Soukromé tryskáče totiž během covidu nezažívaly útlum jako velká dopravní letadla, ale právě naopak.
Úspěšně krizí prošlo i pražské letiště. Zatímco první covidový rok hospodařilo se ztrátou 687 milionů korun, loni se navzdory pokračování řady cestovních omezení ze ztráty vymanilo a uzavřelo hospodaření se ziskem 145 milionů korun.
Další zlepšování hospodářského výsledku letiště očekává také letos. „Z pohledu provozního hospodaření můžeme být lehce optimističtí, protože jsme se dostali do mírně kladného výsledku a zastavili jsme další prohlubování zadluženosti naší společnosti,“řekl agentuře ČTK ředitel Letiště Praha Jiří Pos.
Dopravci očekávají během prázdnin rekordní zájem o cestování k moři.