Metropoli hrozí zabijácké horko

Akademici upozorňují na rizika pražského tepelného ostrova

Žhnoucí letní slunce rozpaluje ulice a domy v metropoli. Tropické počasí výrazně zvyšuje riziko kolapsu a úmrtí. Za posledních deset let kvůli vedru zemřelo v průměru dvakrát víc lidí než v předchozích třiceti letech. Vyplývá to ze studie vědců Ústavu fyziky atmosféry Akademie věd ČR a Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v Praze, která pracuje s daty za poslední čtyři dekády.

Pocit únavy, vyčerpání organismu nebo nevolnost – vysoké teploty negativně ovlivňují zdraví Pražanů a každé léto přidávají práci lékařům. Nejde přitom jen o starší a nemocné osoby, problémy z horka hrozí i těm, kdo jinak nemají vážnější zdravotní problémy. Následky mohou být fatální. Vliv teplého počasí a rozpáleného města na úmrtnost se podle analýzy jasně projevil. Průměrný počet úmrtí spojených s horkem v prvních třech sledovaných dekádách činil průměrně 50 za rok. V posledních 10 letech došlo již průměrně k 90 úmrtím za rok.

„Rekordní počet úmrtí souvisejících s horkem byl zaznamenán v roce 2015. Tehdy v Praze na horko zemřelo 250 lidí,“shrnuje studie. Zákeřnost vedra potvrzují zdravotníci i vědci. „Vlny horka představují nejrizikovější atmosférické jevy v Evropě z hlediska počtu zemřelých. Jejich dopady jsou citelné ve městech s hustou zástavbou a malým podílem zeleně,“vysvětlila mluvčí Akademie věd ČR (AV ČR) Markéta Růžičková.

V nově publikované studii vědci porovnávali průměrné denní teploty, naměřené stanicí v Ruzyni, v období od května do září v jednotlivých dekádách od 80. let 20. století

PRAHA

do roku 2019. „Četnost a intenzita vln horka v minulé dekádě byla bezprecedentní,“upozornil Aleš Urban, vedoucí týmu z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.

Když řádí tropy

První dekády 21. století byly v Praze podle badatelů nejžhavější v porovnání minimálně od 80. let, měřeno délkou a intenzitou vln veder. Zatímco průměrná letní teplota v 80. letech dosahovala 15,3 °C, v letech 2010–2019 to bylo 16,9 °C.

Výrazně přibylo také dnů s průměrnou denní teplotou vyšší než 20 °C anebo tropických dnů s 30 a více stupni. „Nejvíc tropických dnů bylo v roce 2015, tedy 32. V roce 2019 bylo tropických dnů 29 a v roce 2018 jejich počet dosáhl 26,“uvedl meteorolog Pavel Jůza. Naopak nejméně tropických dnů zaznamenali meteorologové v Libuši za léto 1977 – jeden. V letech 1981, 1980 a 1978 šlo o dva tropické dny.

V posledních letech také roste množství parných dnů s teplotami přes 35 °C, při nichž se nedá dělat moc jiných věcí než se koupat. Nejvíc jich bylo v roce 2015, a to jedenáct. V letech 1994 a 2018 bylo takových dnů pět a v letech 2013 a 2019 se jednalo o čtyři.

Hlavní město představuje tepelný ostrov a obyvatelé v jeho výhni trpí. „V případě Prahy vychází rozdíl v průměru kolem 2,5 °C. Tedy v centru je asi o dva a půl stupně tepleji, než kdyby tam nebyla zastavěná oblast a lidská aktivita,“uvedl Michal Žák z Českého hydrometeorologického ústavu

Další důležitý aspektem, který podle akademiků velmi pravděpodobně přispěl k největší úmrtnosti z horka za poslední desetiletí v metropoli, představuje stárnutí obyvatel.

„Populace středního věku se mezi lety 1994 a 2015 snížila, tepelně nejzranitelnější skupina obyvatelstva se přesunula do vyššího věku. U mužů je to 70 a více let, u žen 75 roků,“uvádí analýza. Metropole je ohledně věku specifická, stárne, nikoli však stejnoměrně. Vyšší věkový průměr patří spíše ke středu města, nižší na okrajích.

Krocení veder

Více zelených ostrovů či vodních ploch – i tímto způsobem magistrát snižuje dopady veder. Jednotlivé body strategie shrnuje Klimatický plán Prahy do roku 2030. „S přehříváním města budeme bojovat tak, že získáme dostatek kvalitní zeleně,“uvedl radní pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN).

Podle aktuálních čísel v uplynulém roce dělníci vysadili více než 218 tisíc sazenic. Nový les tak například nyní roste v lokalitě Na Musile v Kunraticích na ploše 13,5 hektaru anebo na ploše bývalého elektrovodu v Ďáblicích. V blízkosti přírodní památky Lítožnice mezi Běchovicemi, Dubčí a Kolodějemi vyrůstá další zelený ostrov s 91 tisíci lesními sazenicemi. V budoucnu má podle odborníků pomoci odstínit provoz na plánovaném úseku okruhu kolem Prahy od stávající zástavby.

Hlavní město ochlazují dále nové vodní plochy, ty starší město nechává rekonstruovat. Nedávno skončila například generální oprava rybníka uprostřed zámeckého parku v Čakovicích. Revitalizací prošla mimo jiné také nádrž ve Vokovicích.