Ze skleníku do přírody

Botanici vysazují ohrožené druhy rostlin

Hlavní město se stále více rozšiřuje, přibývá obyvatel a s nimi i aut a domů. Aby se ale společnost mohla dále rozpínat, zákonitě ji musí ustoupit příroda. Z toho důvodu některé druhy rostlin v Praze už vyhynuly a další k tomu někdy nemají moc daleko.

„Vymírání druhů v Praze má spoustu důvodů. Jedním z nich skutečně je rozšířující se zástavba, ale lze to přičíst třeba i emisím z aut, kvůli kterým se dostává ve větší míře dusík do půdy,“říká náměstek odborného oddělení Botanické zahrady Praha Vlastik Rybka. Na druhou stranu ale uznává, že město přistupuje k ochraně pražské přírody velmi profesionálně a efektivně. Řadu rostlin také z přirozených lokalit vytlačují invazivní druhy, kterých je do Prahy zavlečených nespočet, mezi nimi například akát.

„U některých druhů stačí jeden suchý rok a mohou z Prahy už zmizet

PRAHA

definitivně,“dodává. Kvůli výstavbě například zcela zanikla slaniska, která se dříve nacházela na území Malešic. Od katastrofálního zhoršování Prahu nicméně chrání hustá síť chráněných území.

Hlaváček v ohrožení

Pražská botanická zahrada se proto ve spolupráci s magistrátem a Akademií věd ČR snaží některé ohrožené druhy zachraňovat a znovu je rozšiřovat v místech jejich původního výskytu. „Jednou z důležitých úloh botanických zahrad je činnost v oblasti ochrany genofondu rostlin. Jedná se o činnost přímo směřující ke zlepšení situace ohrožených druhů rostlin, ale i o vzdělávání návštěvníků v tomto směru,“říká ředitel pražské botanické zahrady Bohumil Černý.

„Tyto aktivity v posledních letech značně posilujeme, přímo u nás v botanické zahradě budujeme biotopové expozice. Jednou z nich je expozice rašeliniště v Horní zahradě, dále biotop písčiny v Ornamentální zahradě a aktuálně tvoříme expozici biotopů ohrožených rostlin na

Stráni. Návštěvníky se snažíme informovat o ohrožených rostlinách a o způsobu jejich ochrany v přírodě,“dodává.

V letošním roce se například podařilo vysadit na přírodní stanoviště rozrazil dlouholistý, který roste v Praze už jen na jejím východním okraji u Běchovic. Ještě předtím se také do pražské přírody díky botanikům vrátil koniklec otevřený, který je v Evropě velmi vzácný a v Praze se už ve volné přírodě nevyskytoval.

„Velmi zle je na tom rozhodně hlaváček jarní, od kterého máme na podbabských skalách poslední dvě rostliny. Ten by bez našeho nasazení velmi pravděpodobně vyhynul,“vysvětluje Rybka.

Expozice na Stráni

Proces návratu podle Rybky zabere i několik let. Rostliny totiž odborníci musí nejdříve namnožit v bezpečí botanické zahrady. V případě hlaváčku má už nyní zahrada 12 rostlin, což je ale na opětovné vysazení ve volné přírodě pořád málo, a proto podle Rybky může návrat hlaváčku trvat i dalších pět let.

V ohrožení je například i divizna brunátná s temně fialovými květy. V dnešní době totiž roste posledních pár exemplářů na území Šance nad Břežanským údolím. V plánu je navíc i její návrat na vrch Smetánka, kde se historicky vyskytovala. „V současnosti máme v kultuře celkem přes sto ohrožených druhů přímo z Prahy, pro některé máme připravený plán jejich návratu zpět na místa výskytu,“sděluje Rybka.

Botanická zahrada plánuje na Stráni zcela novou expozici, která se právě na ohrožené druhy rostlin zaměří. Podle Rybky je možné, že bude hotová do konce letošního roku, ale záležet bude podle něj na tom, jak se rostliny uchytí, což je dosti nevyzpytatelné.

„Cílem expozice je návštěvníkům představit ohrožené druhy rostlin, a to ty, které se nachází v Praze, ale i ty, které z ní už takřka zmizely. Chceme zde vedle sebe ukázat dva zcela rozdílné biotopy, které v Praze máme. Návštěvníci se mohou těšit na rostliny typické pro vltavské údolí, které se nám zde podařilo zachovat, a zároveň plánujeme vysadit i druhy, které se vyskytují v západní části Prahy například v Prokopském údolí. Do něj ještě zasahuje Český kras, díky jehož vápencovému podloží se tam rostlinám dobře daří,“říká Rybka. Dodal, že nyní usazují vápencové skály, na kterých se později objeví například včelník rakouský.