Kdo seje dvojí metr, sklízí výstřel z volebního děla
Počátkem 90. let zpíval tehdy začínající Daniel Landa: „Na všechny jeden metr berte, ne jako doteď dva.“Kontroverzní zpěvák již tehdy promluvil za všechny, kdo nesnášejí nespravedlnost, kdy jednomu něco prochází, a jinému totéž nikoliv.
Touha po spravedlnosti je stará jako lidstvo samo. I vychovatelé z nápravných zařízení vám potvrdí, že určitá dychtivost po spravedlivém přístupu je vlastní i osobám z nejnižších delikventských sociálních skupin. Liší se sice forma, ale její praobsah je značně obdobný.
Uběhlo třicet let od listopadu 1989, avšak ve společnosti opět bublá nechuť k dvojímu metru. Pravicová vládní koalice většinou říká lidem: Pomozte si sami. Vysoké ceny energií, benzinu, potravin i bydlení je váš problém, vlády se nemají starat o lidi, nikdo nepotřebuje vodit za ručičku. Viz hojné mediální vzkazy předsedkyně Sněmovny Markéty Pekarové Adamové. Vládní pravičáci k tomu neustále opakují: Pokud už nějakou pomoc výjimečně poskytneme, tak naprosto individuálně a předtím vás potupně vysvlečeme do naha! Plošná pomoc je špatně, střední třído. Smířlivější občan si řekne: No dobře, když individuálně, tak holt individuálně – a zatne zuby. Ostatně v posledních měsících a letech již poněkolikáté.
Nicméně věc má jeden systémový háček. Z týchž vládních úst, která již od počátku svého vládnutí opakují mantry skoro jako z 19. století, že si každý má pomoci sám, najednou slyšíme úplný opak. A to ve vztahu k uprchlíkům z Ukrajiny: zde najednou ze Strakovky znějí slova o tom, jak je velkorysá a plošná pomoc nutná. Může se pak někdo divit normálním lidem, kteří si stěžují na výše zmíněný dvojí metr? A když si někdo z normálních lidí postěžuje na stoupající drahotu a citovaný dvojí metr, je většinou perfidně označen za putinovce, nebo alespoň okamurovce.
Kde zůstala předvídatelnost práva a činnosti vlády, když jednou plošnost zavrhuje, ale podruhé preferuje? Aby bylo jasno, i autor těchto řádek souhlasí s podporou běžencům z Ukrajiny, avšak současně se nesmí povýšeně zapomínat na naše občany. Hlavně na střední třídu, která je pomyslnou solí každé společnosti a která nyní trpí nejvíce.
Rozhodně zde nejde o populismus. Věřte mi: pokud dnes vláda střelí střední třídu z pomyslné pistole, pak ji při příštích volbách středostavovští voliči střelí z děla. To opravdu současná vláda chce?