Rakušana neodvolám, vláda pracuje dobře

Premiér Petr Fiala o skandálech STAN • o ceně benzinu • o tarifu na energie • o pomoci uprchlíkům • o kandidatuře na prezidenta • o předsednictví EU

Pane premiére, je to přesně půl roku od chvíle, kdy byla jmenována vaše vláda. Od té doby jste musel řešit i nečekané problémy včetně války na Ukrajině, kterou napadlo Rusko. Musím se vás ale nejprve zeptat na jednu aktuální věc. Je tu další kauza, už několikátá kolem politiků STAN, tentokrát korupční, v Praze. Nemůže otřást i vládní koalicí?

Těch věcí, které řešíme, je tolik, že jsem si ani neuvědomil, že je to přesně půl roku. Inflace, ceny energií, energetická bezpečnost, válka na Ukrajině, to všechno jsou věci, kterým se musíme věnovat. Vládní koalice je soudržná, pracujeme jako tým a ta kauza, kterou teď vidím v médiích, se činnosti vlády nedotýká. Samozřejmě, důležité je, aby bylo řádně vyšetřeno, k čemu došlo, aby byli potrestáni viníci a byl dán průchod spravedlnosti. Je ale dobře, že hnutí STAN reagovalo tak rychle, jak reagovalo, a vyzvalo pana Petra Hlubučka, aby se vzdal všech funkcí. Říkal jste i ve Sněmovně, že to nemá vliv na vládu. Bylo obviněno 11 lidí včetně podnikatele Michala Redla, který měl úzké vazby na Radovana Krejčíře. Teď se objevují zprávy, že se Redl staral o mediální obraz hnutí STAN a že s ministrem školství Petrem Gazdíkem jezdil na dovolenou. Neznepokojuje vás to ani trochu?

Mě ta kauza chladným nenechává, ale já mám zatím jen informace z médií. S ministry za hnutí STAN jsem mluvil. Je to živá kauza a nepřísluší mi ani, abych to komentoval. Ale co určitě chci a co se děje, je to, aby politická odpovědnost byla vyvozována.

Řekl jste, že volání opozice, abyste ministerstvo vnitra svěřil někomu jinému než hnutí STAN, nevyhovíte. Je fakt, že bez dohody

celé koalice to ani udělat nemůžete.

Hlavně je to volání z opozice, která se sama chovala tak, že všechny kauzy, které byly, vydávala za mediální případy a nereagovala na to vůbec. Hnutí STAN okamžitě reagovalo. Upřímně řečeno, kdyby existovalo nejmenší podezření, že předseda hnutí STAN, který je zároveň ministrem vnitra, nějak zasahuje do nějakých kauz, tak bychom určitě nebyly svědky této kauzy, která se dotýká pražského radního za hnutí STAN. Žádné politické zásahy tu nejsou, ty bych ani nepřipustil. Hnutí STAN se samo rozhodlo, už na základě toho, co bylo zveřejněno, vyzvat pana Hlubučka k rezignaci, to pokládám za důležité a to jiné hnutí v případech jiných kauz neudělalo.

Když se podíváte na výkony svých ministrů, je mezi nimi někdo, komu jste už řekl, že by měl přidat?

S prací týmu jsem spokojen. Žádná vláda v moderní historii neměla tak složitý nástup, nečelila takovým výzvám. Všichni kolegové do toho dávají všechno. Snažíme se řešit situaci ve prospěch občanů.

Sněmovna schválila návrh vlády na příspěvek pět tisíc korun pro děti do 18 let z rodin s příjmem do milionu korun hrubého ročně. Jak jste přišli právě na pět tisíc, není to proto, že pět tisíc dostávají uprchlíci z Ukrajiny?

Tato souvislost tam určitě není. Šlo nám o to, aby to rodina nebo samoživitelé skutečně poznali, aby jim příspěvek pomohl. Načasovali jsme to na srpen, kdy každý, kdo má dítě, má v souvislosti se začátkem školního roku zvýšené náklady.

Není to jen takové „všimné“pro rodiny, protože v září budou volby?

Ne, snažili jsme se pomoci těm, kteří jsou příslušníky střední třídy, ještě třeba nemají nárok na sociální dávky, ale už se jich dotýkají existenční problémy a patří k té nejohroženější skupině. A ze všech analýz vyplývá, že nejohroženější skupinou jsou rodiny s dětmi a samoživitelé.

Neuvažovali jste o tom, že by se příspěvek týkal i studentů do 26 let?

Zvažovali jsme různé varianty, ale někde musíme udělat hranici. Vycházeli jsme i z toho, že dospělý člověk, který studuje, má možnost si někde na brigádě vydělat, zatímco děti do 18 let ne.

Jednáte v koalici také o zvýšení rodičovského příspěvku nebo o vyšších slevách na dani na poplatníka nebo na děti?

Zvýšili jsme některé sociální dávky, upravili jsme čerpání rodičovské a sleva na poplatníka se zvyšovala naposledy na začátku roku. Dokud se na něčem ve vládě nedohodneme, tak máme ve zvyku to neříkat veřejnosti, protože nechceme přinášet zmatek, ale řešení, za kterými vláda stojí. Nemohu vyloučit, že přistoupíme k dalším krokům, vidíme, co se lidem děje. Reagovali jsme na to „Deštníkem proti drahotě“, reagujeme na to podporou seniorů, podporou sociálně slabých rodin a teď připravujeme úsporný tarif, kterým chceme pomoci opravdu velmi široké skupině občanů. Neustále hledáme cesty, jak na jedné straně neudělat plošná opatření, která by navyšovala inflaci, a na druhé straně, jak pomoci lidem, aby situaci zvládli.

O úsporném tarifu se hovoří už dlouho, ale stále není jasné, jak bude vypadat. Z vlády nejdřív zaznělo, že bude stát 24 až 25 miliard korun, pak že 50 miliard. Můžete říci, jak to bude vypadat?

S přípravou úsporného tarifu jsme docela daleko. Jen musím říci, že není úplně jednoduché to nachystat tak, aby to odpovídalo jednotlivým typům tarifů, které domácnosti platí, a abychom dosáhli toho, čeho chceme dosáhnout. Tedy aby vám určitá část energií byla garantována za sníženou cenu prostřednictvím státu. Parametry dolaďujeme a veřejnost s nimi seznámím do konce června. Levné to pro státní rozpočet nebude.

„Nemyslím si, že je divné se bavit o vyšším zdanění, když vzrostly ceny energií a energetické společnosti mají výrazně vyšší zisky, aniž by musely vynaložit nějaké zvláštní investice. Británie zavedla dočasné zvýšení zdanění energetických firem, aby se ty peníze vrátily zpátky do systému. A tímto směrem bychom se měli vydávat asi i my,“řekl ministr vaší vlády Ivan Bartoš. Vydá se vláda i tímto směrem?

Bavíme se o řadě věcí. Díváme se i do zahraničí. Když srovnávám naše kroky s kroky jiných zemí, tak myslím, že česká vláda dělá poměrně razantní opatření. Nechceme jít cestou zvyšování daní, na druhou stranu musím říci, že jsme si vědomi, že řada firem z té situace profituje. Měli jsme jednání se společností PKN Orlen, která nám přislíbila navýšení investic do zvýšení produkce paliv v České republice o 10 miliard, a tímto způsobem s firmami jednáme, aby občané z jejich zisků měli víc. Jinak všechny zisky, které získáme v rámci sedmdesátiprocentního podílu ve společnosti ČEZ, reinvestujeme zpátky do státního rozpočtu do pomoci lidem s cenami energií.

Co třeba možnost odpuštění plateb občanům za obnovitelné zdroje energie, což opakovaně navrhuje bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček?

Karel Havlíček má spoustu nápadů, ale jejich dopady na státní rozpočet, když si je spočítáte, jsou neuvěřitelné. Nicméně odpuštění plateb za obnovitelné zdroje je jedna z věcí, nad kterou sami přemýšlíme a kterou propočítáváme, v jaké podobě by mohla fungovat. Je to opatření, které by mohlo pomoci firmám, což je také věc, kterou vedle pomoci občanům musíme mít na paměti. Přijdeme s balíčkem opatření, ve kterém bude úsporný tarif a některé další věci.

Polsko přistoupilo ke snížení DPH na zemní plyn a výraznému snížení DPH na pohonné hmoty, Slovensko k zastropování ceny elektrické energie do konce roku 2024, Rakousko se rozhodlo pro příspěvek 500 eur dospělému a 250 eur každému dítěti, Chorvatsko ke snížení DPH na dodávky tepla, snížení DPH u plynu, snížení DPH na tuhá paliva. Nic z toho vláda nezvažuje?

Musíme to vidět v souvislostech. Mně moji kolegové premiéři říkají, že se jich novináři ptají, proč neudělají taková opatření, jaká udělala česká vláda. Uvedu jeden příklad: Rakousko připravilo balíček protiinflačních opatření zhruba ve výši 6 miliard eur, to představuje asi 6 procent výdajů rakouského rozpočtu. My jsme připravili balíček za 100 miliard korun a to představuje 5,3 procenta výdajů. To je srovnatelné, Rakousko je trochu bohatší země a ještě má nižší inflaci. Pokud jde o ceny pohonných hmot, opatření, která jsme udělali my, to znamená zrušení povinného přimíchávání biosložky, snížení spotřební daně a kontrola marží, nepochybně fungují. Cena benzinu a nafty v České republice je taková, že patříme k lepší polovině zemí Evropské unie. Dokonce řada zemí, které přistoupily ke snížení DPH, nedosahuje lepších cen.

Jste si jist, že vám dají motoristé za pravdu, když se podívají u pump na ceny, které se dočasně snížily, ale pak se zase vrátily nahoru? Zabrala vaše opatření dostatečně, jste si tím jistý?

Cena po 1. červnu skutečně poklesla, ale mezitím vzrostla cena na burze. Všechny státy se s tím potýkají. Kdybych to měl říci koncepčně, tak česká vláda se snažila odstranit všechny národní vlivy na růst cen. Cenu ropy na světových trzích Česká republika neovlivní.

Odbory vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli tomu, že jste se dosud nedokázali dohodnout na přidání zaměstnancům ve veřejné sféře. Kolik je vláda ochotna lidem maximálně přidat a odkdy?

Je mi líto, že odbory vyhlásily stávkovou pohotovost, a je mi to líto proto, že jsem zvyklý, že když s někým jednám, tak jednám a neuchyluji se k hrozbám a silovým akcím. Rozuměl bych tomu, kdybychom se nedomluvili, ale jednání ještě nejsou ukončena.

Musíme mít odpovědnost k lidem, kteří platí daně, potýkají se s obrovskými problémy a chtějí po nás oprávněně, abychom dokázali zkrotit inflaci, která znehodnocuje jejich úspory a všechno jim zdražuje. A proti tomu jde navyšování platů. My jsme pro to, abychom udrželi inflaci pod kontrolou, zmrazili platy státních zaměstnanců a přidali opravdu jen některým skupinám – ozbrojené složky, učitelé, zdravotníci. O některých požadavcích mluvme, třeba platech nepedagogických pracovníků, ale mějme na paměti, že jakékoli přidání je krok, který může vést k posilování inflace. Takže ten nátlak nepovažuji za vhodný a myslím, že ani nepovede k žádnému lepšímu výsledku.

Rusko nezajímají jen naše města, jeho ambice směřují do obrovského prostoru od Varšavy po Sofii, od Prahy po Tallin, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvědomuje si to Evropa?

Uvědomuje. Nejsilněji země střední a východní Evropy, a proto děláme to, co děláme. Proto jsme byli motorem řady sankcí. Proto Česká republika patří na jedno z předních míst podporovatelů Ukrajiny, proto je tu tak obrovská solidarita s ukrajinskými uprchlíky. Všechno, co se tu odehrává, ukazuje, že si to česká společnost uvědomuje, uvědomují si to další země střední a východní Evropy. Země, které jsou dál od Ruska a nemají zkušenosti s ruským imperialismem, naše obavy, zkušenosti a nápady nyní poslouchají mnohem více než v minulosti.

Když jednáte s lídry dalších zemí NATO, přete se o to, jestli je pomoc Ukrajině dostatečná? „Neudělali jsme dost, abychom podpořili Ukrajince, abychom bránili jejich svobodu a svrchovanost,“prohlásil na adresu zemí Západu polský premiér Morawiecki.

Mluvíme o tom, kde má podpora být, kde má být silnější, kde má být i jasnější distanc od Ruska, a ono to přináší výsledky. Česká republika šla třeba v oblasti vojenské podpory v mnoha směrech příkladem a k tomu se přidávají další státy. Samozřejmě jsou státy, které jsou opatrnější, zdrženlivější.

Ukrajina slyší na jednu stranu slova podpory od západních politiků, na druhé straně třeba výrok francouzského prezidenta Macrona, že Rusko nesmí být na Ukrajině poníženo.

Rusko se ponižuje samo. Úplně se vyčlenilo z pravidel světového řádu.

Nejenom že napadlo nezávislou zemi, která chtěla sama rozhodovat o tom, kam patří a kterým směrem se vydá, ale ještě ta neuvěřitelná brutalita staví Rusko a Vladimira Putina do řad válečných zločinců.

V pomoci s posíláním zbraní na Ukrajinu by podle expremiéra Andreje Babiše mělo Česko přibrzdit. Předpokládám, že se tím doporučením řídit nebudete?

Ne, nebudu.

Na podzim bude mít vaše koalice SPOLU 19 společných kandidátů v senátních volbách. Jaký volební výsledek budete považovat za úspěch?

Chceme obhájit většinu v Senátu jak pro koalici SPOLU, tak pro celou vládní koalici. Ukazuje se to důležité, když jsme viděli, jak opozice blokovala fungování Sněmovny, a chceme také dosáhnout takové většiny, aby Miloš Vystrčil mohl pokračovat ve své výborné práci předsedy Senátu.

A bude mít Vystrčilův výsledek ve volbách na Jihlavsku vliv na to, zda bude kandidovat na prezidenta s podporou SPOLU?

Věřím, že bez problémů uspěje a obhájí svůj senátorský mandát, ale k nominacím kohokoli a ke kandidátům na prezidenta se ještě nebudu vyjadřovat. Koalice SPOLU řekne, jak bude postupovat, až po prázdninách.

Bývalý premiér Andrej Babiš vás vyzval, abyste kandidoval, a on by pak do voleb šel taky. Vy jste svoji kandidaturu už několikrát odmítl. Existuje nějaká okolnost, která by to mohla ještě změnit?

Ne. Já jsem kandidoval ve volbách v čele koalice Spolu a byl to souboj, kdo dostane důvěru, aby mohl sestavovat vládu a získá funkci premiéra. Já jsem tu důvěru dostal a míním ji naplnit. Teď jsou velice těžké časy pro Českou republiku, funkce předsedy vlády je zásadní pro to, co se v republice děje, a já nemám v úmyslu z toho zápasu odcházet. Míním naplnit to, co jsem občanům slíbil.

Od července bude Česká republika předsednickou zemí Evropské unie. K čemu chcete předsednictví využít?

Neuvěřitelná brutalita staví Rusko a Putina do řad válečných zločinců.

Naprosto zásadní je posílení energetické bezpečnosti Evropy, a to i pro Českou republiku znamená, že uděláme zásadní kroky k tomu, abychom se zbavili závislosti na ruských fosilních palivech. Musíme se vyrovnat s válkou na Ukrajině, ať už jde o uprchlíky, nebo poválečnou pomoc. Strašně důležité je posílit obranyschopnost Evropy. Musíme také posílit odolnost evropské ekonomiky. Nejde jen o energie, jde i o suroviny a o další věci. Nemůžeme být tolik závislí na zemích, které se ukážou jako nespolehlivé. Vzpomeňme si třeba na situaci v covidu s čipy, a jak těžce to zasáhlo automobilový průmysl, na kterém jsme do značné míry závislí. I v této věci musíme posílit svou odolnost. Naším hlavním úkolem je to se ctí zvládnout, provést Evropskou unii tímto složitým obdobím a správně reagovat na výzvy, které před námi stojí.