Vodárna pro 3. tisíciletí
Vodní dílo na Želivce slaví půl století v provozu, vodu z ní pijí tři čtvrtiny obyvatel metropole
Malá vodní elektrárna anebo rekonstrukce pískové filtrace, i těchto novinek se dočká úpravna vody Želivka. Ta spolu s vodárenskou nádrží Švihov a více než 50 kilometrů dlouhým štolovým přivaděčem představuje klíčové vodohospodářské dílo, které zajišťuje kvalitní pitnou vodu pro více než milion obyvatel. Vodu ze Želivky Pražané pijí půl století.
Největší nejen v České republice, ale též ve střední Evropě, i tím se může pochlubit vodní dílo na Želivce. Premiérové litry pitné vody ze zdejší úpravny do metropole dotekly na sklonku jara 1972. Její rozvoj tím ale nekončí.
„Z vodárenské nádrže Švihov lze výhledově zásobovat přibližně až 2,8 milionu obyvatel. S ohledem na současné klimatické scénáře je však třeba si uvědomit, že není bezedná. Proto se připravuje i realizuje mnoho opatření v povodí i na vlastní úpravně vody,“uvedl mluvčí společnosti Pražské vodovody a kanalizace (PVK) Tomáš Mrázek. Úpravy se dočká například jedna z mála technologií, fungujících bez větších zásahů od 70. let, písková filtrace. S tím by měli vodohospodáři začít v březnu 2023.
Kouzlo aktivního uhlí
„Zásadní stavbou, jež spěje k dokončení v letošním roce, je malá vodní elektrárna na přítoku do vodojemu Jesenice. Ta využívá energetický potenciál dopravované vody štolovým přivaděčem Želivka,“vysvětlil Tomáš Mrázek. Nedávný výpadek proudu ve velké části metropole upozornil na zranitelnost velkoměsta. Platí to také o zásobování pitnou vodou. Jednou z pojistek proti blackoutu na Želivce je nově dokončená jednotka, která kombinuje výrobu elektrické energie a tepla. Ta je zařazena coby prvek záložního napájení úpravny v případě výpadku proudu.
Nedávno skončila jedna z největších investic do úpravny, výstavba nové technologie, užívající technologie aktivního uhlí. To vylepšuje kvalitu pitné vody včetně chuti a pachu, ale funguje také jako významná preventivní bariéra pro případ kontaminace zdroje surové vody toxickými látkami, zejména pesticidy.
Výroba energie z obnovitelných zdrojů představuje další přínos vodního díla. „Patří sem též projekt plovoucí fotovoltaické elektrárny na usazovací nádrži Rýzmburk,“představil některé plány Mark Rieder, předseda představenstva společnosti VODA Želivka, a. s.
Pražané se významně stěhují z hlavního města, především díky nim rostou obce ve středních Čechách. „Celkový přírůstek počtu obyvatel ve středních Čechách v 1. čtvrtletí 2022 se meziročně zvýšil téměř o pětinu. Za nárůstem počtu obyvatel stál pouze přírůstek stěhováním,“potvrzuje trend podle aktuálních dat Tomáš Hájek, vedoucí oddělení informačních služeb středočeské Krajské správy Českého statistického úřadu (ČSÚ).
A s lidmi se stěhuje do regionu potřeba zajistit dostatek kvalitní tekutiny. I v tom pomáhá Želivka. „Ve spolupráci se Středočeským krajem připravujeme výstavbu vodovodního přivaděče podél dálnice D3 včetně přívodních řadů do měst a obcí,“vysvětlil Mark Rieder.
Organické látky, produkované sinicemi a řasami, výskyt pesticidů, léčiv, saponátů a další látky ohrožují zdroje životodárné tekutiny na různých místech v zemi. Ochranu řeší také na Želivce.
„Již třetím rokem spolupracujeme na bázi dobrovolnosti s 18 významnými zemědělskými subjekty v povodí na snížení či úplném zákazu používání některých přípravků na ochranu rostlin,“popsal jeden ze způsobů ochrany Petr Kubala, generální ředitel Povodí Vltavy, správce vodárenské nádrže Švihov.
Dodávky pro Prahu
Želivka zásobuje 73 procent populace Prahy vodou. Zhruba čtvrtina pochází z Káraného a další dodává podolská vodárna. O vybudování Želivky experti uvažovali od počátku 40. let. „Tehdejší Zemský úřad místo vytipoval jako jedno z nejvhodnějších, protože nabízelo slibný souběh dobré jakosti povrchové vody a přijatelné vzdálenosti od Prahy,“uvedl Tomáš Mrázek.
Válka záměr zbrzdila, po osvobození investoři věnovali pozornost především dostavbě úpravny vody v Podolí na Vltavě. Definitivní rozhodnutí padlo roku 1963. V roce 1972 začala fungovat, Pražané tehdy spotřebovali asi 340 litrů na osobu a den. Podle tehdejších údajů více než obyvatelé Londýna, Bruselu či Kodaně. Plánovači počítali podle dobového tisku, že spotřeba v roce 2000 vzroste na 700 litrů na hlavu. Nyní však každý Pražan zkonzumuje 113 litrů denně.