Až 66 miliard na pomoc s energiemi
Jednorázová sleva na plyn či elektřinu bude 11 až 15 tisíc korun na domácnost
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela včera představil balíček opatření, který má lidem a firmám ulevit od drahých energií. Vláda počítá s tím, že to státní rozpočet celkem vyjde až na 66 miliard korun.
Součástí balíčku, který Síkela nazval „válečným“, je i dlouho očekávaný úsporný tarif na elektřinu a zemní plyn. Platit bude od 1. října tohoto roku do 1. října 2023 a vláda na něj vyčlenila 27 miliard korun. Prostřednictvím tarifu bude stát proplácet domácnostem část jejich účtů za energie. Sleva se bude odvíjet od odběrové sazby domácnosti a nebude třeba o ni žádat – do účtů za energie se propíše automaticky.
Kolik lidé reálně ušetří, vyplyne až z nařízení vlády, které chce Síkela představit v příštích týdnech. Ministr nicméně uvedl několik odhadů. Pro domácnosti, které elektřinou svítí, vaří i topí, bude jednorázová sleva činit zhruba 11 tisíc korun.
„Podobnou slevu uhradí stát také za domácnosti, které svítí elektřinou a topí plynem. Domácnosti, které svítí a ohřívají vodu pomocí elektřiny, ale topí plynem, mohou dostat od státu slevu dokonce přes 15 tisíc korun,“vypočítal Síkela.
Úsporný tarif nepokryje spotřebu ve víkendových chalupách ani dobíjení elektromobilů.
Ministr zároveň slíbil, že vláda připraví pomoc i pro domácnosti, které odebírají teplo z tepláren. Těch se totiž současný úsporný tarif netýká. Vláda se chce dohodnout s teplárníky na tom, že nebudou lidem zvedat ceny a stát jim za to dojedná podporu transformace teplárenství u Evropské komise. Pokud se dohoda nepodaří, vláda má podle Síkely připravenou verzi úsporného tarifu i pro teplo z tepláren.
Stát rovněž lidem a firmám tento i příští rok odpustí poplatek za obnovitelné zdroje energie. Ten u domácností činí 495 korun za MWh. Lidé by díky tomuto opatření při průměrné spotřebě ušetřili zhruba 1 500 korun ročně. Státní kasu to bude stát 23 miliard korun.
Energeticky náročným podnikům, jako například sklárnám, má kromě odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje pomoci kompenzace nepřímých nákladů.
Celkově půjdou dvě třetiny z 66 miliard domácnostem, zbytek firmám.
V úsporném tarifu sehraje roli operátor trhu OTE. Ten dostane peníze od státu a předá je dodavatelům energií. A ti je promítnou do vyúčtování zákazníků.
„Co se týče dodavatelů, díváme se na to jako na práci navíc, protože to bude znamenat komplikace spojené s úpravou informačních a fakturačních systémů. Na druhé straně to podporujeme, protože jsme si jasně vědomi, že je v zájmu dodavatelů energií, aby se lidem ulevilo. Reálně hrozí, že významná část obyvatelstva by se mohla dostat do platební neschopnosti,“komentuje to Jiří Gavor, ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií.
Ministerstvo průmyslu a obchodu si nechalo vypracovat analýzu toho, jak se domácnostem pravděpodobně zvýší cena elektřiny a plynu v jednotlivých kvartálech tohoto roku oproti říjnu roku 2021. Z dokumentu, který má MF DNES k dispozici, vyplývá, že u elektřiny průměrně stoupnou náklady o 65 procent ve třetím čtvrtletí a o 86 procent ve čtvrtém. U zemního plynu je to o 47 procent ve třetím kvartále a o 59 procent ve čtvrtém kvartále oproti říjnu loňského roku.
Od odborníků nicméně zaznívá, že růst cen bude ještě vyšší. V plné míře se ale projeví zejména v roce 2023. Účty domácností za elektřinu a plyn se zřejmě až ztrojnásobí oproti roku 2021. Jak vyplývá z dlouhodobých kontraktů výrobců elektřiny na burze, úleva by měla přijít až v letech 2024 a 2025.
Zatímco velkoobchodní ceny elektřiny sjednávané na rok 2023 se totiž pohybují kolem 240 eur za megawatthodinu (MWh), ceny na rok 2024 klesají pod 200 eur za MWh a v roce 2025 se dostávají až k hodnotě 140 eur za MWh. Podle odborníků je nicméně už teď patrné, že na úroveň roku 2021 se ceny jen tak nevrátí.
Kromě úsporného tarifu bylo jako opatření proti drahým energiím ve hře i odpuštění DPH na energie, které zavedla minulá vláda na podzim loňského roku. Podle Jiřího Matouška ze společnosti Centropol je ale tarif lepší, protože na rozdíl od odpuštění DPH motivuje k úsporným opatřením.
„Očekávám od vlády, že nám pomůže s komunikací směrem k domácnostem a bude vysvětlovat, jaká možná úsporná opatření může domácnost realizovat, aby si snížila spotřebu,“uvádí. Mezi opatření patří třeba vypínání spotřebičů, když se jede na dovolenou, snížení teploty vytápění a podobně.
Vývoj ceny energií v následujících měsících a letech bude hodně záviset na konfliktu na Ukrajině a také na tom, jak rychle bude Evropa schopná zbavovat se závislosti na ruském plynu. Právě od zemního plynu se totiž cena elektřiny nyní odvíjí.
Ruský plynárenský gigant Gazprom v posledních dnech omezuje dodávky plynu do Evropy, přičemž to odůvodňuje tím, že čeká na zařízení, které si nechal opravovat v Kanadě. Plynovodem Nord Stream 1 proudí jen zhruba 40 procent jeho standardní kapacity. Spotová cena elektřiny na burze kvůli tomu vzrostla zhruba o 78 procent v porovnání s daty ze začátku minulého týdne.
„Vypadá to, že minimálně dva až tři roky může být situace velmi turbulentní. Vidina cen, na které jsme byli zvyklí, je bohužel pryč a jen tak se nevrátí,“komentuje Michal Les, energetický analytik portálu Ušetřeno.cz.
Podle výkonného ředitele Mezinárodní agentury pro energii Fatiha Birola by se Evropa měla začít připravovat na nejčernější scénář, v němž Rusko vypne kohoutky zcela. „Čím více se blíží zima, tím jsou nám záměry Ruska jasnější,“uvedl Birol v rozhovoru pro Financial Times. „Domnívám se, že cílem je znemožnit Evropě plnění zásobníků a zvýšit vliv Ruska v zimních měsících,“varuje Birol. Kvůli hrozbě vypnutí dodávek by podle něj měli evropští politici ponechat v provozu jaderné elektrárny. Znovuzprovoznění uhelných elektráren, k čemuž se nedávno uchýlilo Německo, je rovněž na místě, tvrdí Birol.
Kromě úsporného tarifu bylo jako opatření proti drahým energiím ve hře i odpuštění DPH na energie, které zavedla minulá vláda loni na podzim.