Brusel se obává, aby znovu nepadla vláda
Místopředsedkyně Evropského parlamentu Dita Charanzová
Kauza kolem vládního hnutí STAN rezonuje i na půdě Evropské unie, kde Česko za pár dní převezme předsednické křeslo. Unijní politici se podle místopředsedkyně Evropského parlamentu Dity Charanzové (za ANO) obávají, aby se kvůli kauze neopakoval scénář z roku 2009, kdy během prvního českého předsednictví padla vláda.
Českem v posledních dnech hýbe korupční kauza kolem hnutí STAN. Informovala o ní i zahraniční média, která ji dávají do souvislosti s blížícím se startem českého předsednictví. Jak moc kauza rezonuje v Bruselu?
Určitě je to téma, o kterém se tu v posledních dnech mluví. Pokud jeden z nejvlivnějších mužů vládní strany (náměstek pražského primátora za STAN Petr Hlubuček, pozn. red.) skončí ve vazbě, tak to pochopitelně vrhá stín na celou vládu. Vznikají otázky, jak v této situaci Česko předsednictví zvládne.
Vnímáte v Evropském parlamentu obavy, aby se neopakoval rok 2009 a česká vláda opět nepadla během předsednictví?
Rok 2009 tu určitě kvůli této kauze mnoha lidem znovu naskočil. Mně osobně také, tehdy jsem byla u toho jako diplomatka na stálém zastoupení v Bruselu. Jako člověk z první linie si moc dobře pamatuji, co to znamená, když během předsednictví padne vláda. Zahraniční média tehdy referovala, že máme skvělé úředníky a diplomaty, ale že jsme ztroskotali na politicích. Uvidíme, jaké budou ohlasy na české předsednictví v prosinci.
Takže z vašeho pohledu ta kauza poškozuje české předsednictví?
Rozhodně. Už jen to, že o ní pár dní před startem předsednictví referují zahraniční média a píší mi kolegové, kteří chtějí vysvětlit, co se bude dít dál, obraz našeho předsednictví nevylepšuje. Určitě to není dobrý začátek.
Kontakty s obviněným podnikatelem Michalem Redlem měl i europoslanec Stanislav Polčák, který kvůli tomu v pondělí pozastavil členství ve STAN. Mandát v europarlamentu si ale ponechal. Měl by tam zůstávat?
Jsem z toho překvapená. Nechápu, jak se mohl stýkat s člověkem, který má úzké vazby na Radovana Krejčíře. Já bych v životě na takovou schůzku nešla. Jestli je správné, aby pokračoval a zastupoval Česko v europarlamentu, si musí v tuto chvíli vyhodnotit sám.
Pojďme k předsednictví. Jaký má pro nás jako zemi význam?
Je to o vlivu, který v tu chvíli na evropské i mezinárodní úrovni budeme mít. Budeme řídit Evropskou unii, a tím pádem můžeme ovlivnit její chod směrem, kterým chceme. Zároveň jde hodně i o reputaci země. Pokud se předsednictví podaří, tak nás v zahraničí budou vnímat jako úspěšnou zemi. Navíc přebíráme předsednictví v těžké době, která dopadá na každodenní životy českých občanů. Bude tudíž hodně záležet na tom, co se vládě podaří v oblastech, které mají dopad na životy Čechů. Ať už to jsou ceny a dodávky energií, bezpečnost Evropy či ekonomické dopady války na Ukrajině.
Vláda minulý týden představila priority našeho předsednictví. Mezi stěžejní body patří zvládnutí uprchlické krize a poválečná obnova Ukrajiny, energetická bezpečnost nebo posílení obrany. Co na ně říkáte?
Kvituji, že chce vláda nadále pomáhat Ukrajině a jejím uprchlíkům. Souhlasím i s tím, abychom ji podpořili na cestě za kandidátským statusem do Evropské unie. Minimálně na stejné úrovni ale měla vláda stanovit priority, které by řešily problémy občanů. Všichni vnímáme stále rostoucí ceny pohonných hmot i potravin. Musíme to řešit a nechápu, proč to vláda nemá mezi prioritami. Stejně tak postrádám informaci, jak se vláda staví k možnému konci prodeje spalovacích motorů.
Komunikovala vláda s europoslanci o prioritách?
Je zvykem, že před předsednictvím jezdí vládní ministři do Bruselu, kde se scházejí s europoslanci a dalšími klíčovými lidmi a řeší legislativu, která se bude projednávat během předsednictví. K tomu však tentokrát nedošlo. Až na pana Beka (ministr pro evropské záležitosti, pozn. red.), se kterým jsme měli dvě snídaně, s námi čeští ministři v podstatě nekomunikovali. I zahraniční kolegové se mě ptají, co vlastně mají od českého předsednictví čekat. Vláda podle mě trochu podcenila komunikaci směrem k Evropskému parlamentu.
Česko se ujme předsednictví v těžké době. Zvládne podle vás nadcházející jednání ukočírovat?
To se uvidí. Máme skvělé diplomaty, ale pořád nevím, zda k tomu bude dostatečná politická vůle. Od pana ministra Beka zatím slýcháme jen taková neurčitá vyjádření, zatím nic konkrétního. A předsednictví nám začíná za týden.
Vnímáte i motto „Evropa jako úkol“jako neurčité?
To ne. Motto se mi líbí. Libí se mi i zkratky, které k němu patří, tak aby si to i v angličtině dokázali všichni představit (anglický dovětek českého motta je: rebuild, rethink, repower, pozn. red.), ale to je jen jakási střecha. A pod ní máte strašně moc pilířů, u kterých vůbec netuším, jak je chce česká vláda poskládat. Pokud bych to viděla jen pohledem Evropského parlamentu, tak vládě zcela chybí zelená agenda. Ohledně toho je i ve vládní koalici rozpor. Pan premiér Fiala v prosinci říkal, že nedopustí zákaz prodeje spalovacích motorů v roce 2035. Přímo tento návrh ale bude mít na stole během předsednictví. A pak tady máme Piráty a tuším, že kolegu Niedermayera (europoslanec TOP 09, pozn. red.) z koaličních vládních stran, kteří pro zákaz spalovacích motorů hlasovali. Jsem zvědavá, jak se vládě v tomto podaří udržet soudržnost.
U zákazu prodeje spalovacích aut se vládní politici neshodnou, co to pro nás vlastně znamená. Premiér Fiala tvrdí, že zákaz půjde ještě zmírnit. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) nám naopak řekl, že si nějaké ústupky vydobudeme už jen těžko...
Opravdu nechápu, proč zástupci vlády nebyli před dvěma měsíci v Evropském parlamentu a nevysvětlovali, proč Česko zákaz nechce. Teď je samozřejmě pozice Evropského parlamentu daná. Rozběhnou se ale jednání mezi parlamentem a členskými státy a ta bude řídit Česko. Takže předpokládám, že teď vládní představitelé objíždějí jednotlivé státy a vysvětlují naši pozici. Jedině tak to můžeme ovlivnit.
V minulém týdnu výbory Evropského parlamentu ještě vyřadily pro Česko klíčové jádro ze seznamu čistých zdrojů energie. O tom můžeme ještě vyjednávat?
Schválily to dva výbory, ale nevíme, jestli to odráží většinový názor celého europarlamentu. V červenci to půjde na plenární zasedání a bude záležet, jak se europoslanci vyjádří. Pokud tomu dají stopku, tak se vlastně vrátíme na začátek a velmi to zkomplikuje situaci našich investic do jaderné energie. A to vše v době, kdy řešíme, jak se co nejrychleji odstřihnout od ruské ropy. Proto teď musí veškerá pozornost českých ministrů mířit směrem k Bruselu a vyjednat, aby získali kladný postoj ostatních k jádru na červencovém zasedání europarlamentu. Teď je ten klíčový moment.
Padají tu otázky, jak vlastně v této situaci Česko předsednictví zvládne.
Česko chce pomoci Ukrajině k získání kandidátského statusu pro vstup do EU. Nemůže se tak stát už ve čtvrtek na summitu Rady v Bruselu?
Ta debata se hodně vyvíjí. Poslední návštěva německého kancléře a francouzského prezidenta na Ukrajině vyslala jasný signál, že i oni už jsou nakloněni přiznání kandidátského statusu. Máme od EK černé na bílém, že by se tak mělo stát, tak doufám, že se tak stane už možná před začátkem českého předsednictví.
Debatuje se i o tom, jestli EU neschválí sedmý balíček sankcí vůči Rusku, a to konkrétně embargo na ruský plyn. Je to opravdu na stole?
Určitě. Evropa musí na ruská zvěrstva na Ukrajině reagovat. Tím, že od Ruska nakupujeme energie, tak tu válku potažmo financujeme. Když jsem viděla, jaké problémy činilo odstřihnutí se od ruské ropy, tak odstřižení od ruského plynu bude daleko složitější. Na druhou stranu je všem jasné, že Rusko není stabilní partner, že to není dodavatel, se kterým do budoucna máme počítat. Takže otázka podle mě nezní jestli, ale kdy.
Jaký podíl na tom bude mít Česko jako předsedající země?
Zásadní. Česko bude tím, kdo bude tvořit obrysy budoucí energetické politiky celé EU. Ať už je to jádro, využívání obnovitelných zdrojů nebo vytváření zásob například plynu na příští zimu. To vše bude Česko řídit.