Slovníček pojmů

● Diastola – fáze srdečního cyklu, ve které se sval uvolní. Diastolický krevní tlak je nižší číslo, které se zapisuje jako druhé.

● Hypertenze – odborný termín pro vysoký krevní tlak (nad 140/90 mmHg), který se řadí mezi rozšířená civilizační onemocnění. Až polovina osob s vysokým tlakem o nemoci neví, přitom neléčená hypertenze zvyšuje riziko cévních onemocnění, mozkové mrtvice a může vést k selhání srdce nebo ledvin.

● Hypotenze – termín označující nízký krevní tlak. Při nízkém tlaku (pod 90/60 mmHg) může být nedostatečně prokrven například mozek nebo ledviny. Obvykle nebývá nebezpečný, ale je nepříjemný, protože ho doprovází zimomřivost, závratě, mžitky nebo hučení v uších.

● mmHg – jednotka, jejíž užití je povoleno pouze při měření tlaku krve a čte se jako „milimetry rtuťového sloupce“. Při převodu na jednotky SI platí 1 mmHg = 133,322 Pa.

● Normotenze – normální krevní tlak. Zdravý člověk by měl mít krevní tlak do 140/90 mmHg, optimální je do 120/80.

● Pulz (tep) – tlaková vlna, kterou vyvolá vypuzení krve z levé srdeční komory do aorty, odkud se šíří do celého těla. U mužů má hodnotu kolem 75 úderů za minutu, u žen zhruba 82, u sportovců se může pohybovat kolem 40 úderů za minutu.

● Střední arteriální tlak – průměrná hodnota krevního tlaku během jednoho srdečního cyklu. Při optimálních hodnotách krevního tlaku dosahuje 93,3 mmHg.

● Systola – fáze srdečního cyklu, v níž dochází k srdečnímu stahu a vypuzení krve do cév. Systolický tlak je v zápisu první vyšší číslo před lomítkem.

● Tonometr – odborný název pro tlakoměr.