Nemocnice šetří na přístrojích i světle
Tuzemské špitály musí hledat úspory a omezovat investice. Některým se totiž zvedly náklady na energie několikanásobně a platí až stamiliony navíc. Prodražuje se i strava či zdravotnický materiál.
Zdražování zasáhlo nemocnice v celé republice, od těch nejmenších po největší.
Například Městské nemocnici Ostrava se za tento rok náklady na energie více než ztrojnásobily. Zatímco loni platila 15,5 milionu korun, letos to bude více než 51,2 milionu. Kromě energií podražil o sto procent i papír a v průměru o čtvrtinu zdravotnický materiál.
„Pokud máme uzavřenou smlouvu, je cena daná. Stále častěji se proto firmy neúčastní výběrového řízení,
když nemohou garantovat vysoutěženou cenu po dobu trvání smlouvy,“sdělila za nemocnici mluvčí Lucie Branná.
Co to bude znamenat pro pacienty? Může nastat situace, že budou chybět základní pomůcky pro ošetření. „Protože chybí i materiály k výrobě, jako je plast, bude nedostatek injekčních stříkaček. Může nastat i ukončení výroby zdravotnického materiálu a jeho distribuce kvůli nedostatku sortimentu,“vypočítává Branná. I firmy, které vyrábějí zdravotnický materiál, se totiž potýkají s drahými energiemi a dopravou zboží. Je jasné, že zbylý dostupný materiál pak podraží.
Největší nemocnice – pražský Motol – má sice násobně větší rozpočet než Ostrava, ale zdražování ji zasáhne stejně citelně. „Energetické náklady nám vzrostou na více než dvojnásobek ze zhruba 180 milionů korun v loňském roce na odhadovaných 380 milionů,“řekla mluvčí
Pavlína Danková s tím, že dopady budou přicházet postupně. „Nemocnice může po nějakou dobu čerpat z části rezervních prostředků, ale časem se problémy mohou prohlubovat,“dodala.
Kromě toho se zvýší výdaje i za další položky – třeba potraviny. Například zelenina a ovoce od listopadu do letošního dubna zdražily o sto procent. O polovinu se zvýšilo i pojištění odpovědnosti.
Pokračování ze str.1
Loni celkové náklady v Motole činily přes 14 miliard korun a výdaje za energie tak tvořily zhruba jedno procento. Jenomže 200 milionů navíc už letos bude znát.
Pro menší nemocnice budou i ceny jídel problém. „Celodenní strava pro pacienty zdražila ze 78 na 85 korun, což v současné době už náklady nepokryje a nemocnice to doplácí. Budeme proto cenu dál zvyšovat, aby se nesnižovala kvalita pokrmů,“říká Branná z ostravské nemocnice. Špitál tak bude rozdíl sedm korun na stravu každého pacienta hledat ve svém rozpočtu.
To všechno zhoršuje hospodaření a nutí nemocnice hledat úspory.
„Budou logicky méně investovat a více šetřit. Mnoho zařízení teď zvažuje instalaci solárních elektráren nebo zateplení budov,“řekl Michal Čarvaš, předseda Asociace českých a moravských nemocnic.
Nemocnice přehodnocují například i užívání klimatizace (nebudou ji třeba zapínat naplno) a efektivnost stravovacích provozů, které patří mezi největší „žrouty“energie.
Investice se odkládají
Provozovatelé ujišťují, že péče o pacienty zůstane zachována.
„Energeticky nejnáročnější jsou lineární urychlovač, respektive ozařovač na onkologii se spotřebou 5000 kWh za měsíc, pak CT, magnetická rezonance a angiolinka, které mají každý spotřebu 2400 kWh za měsíc,“vypočítává Petra Petlachová, mluvčí Fakultní nemocnice Ostrava, kde letos náklady na energii vzrostou o polovinu.
Více času na přípravu úsporných opatření mají ta zařízení, kterých se zatím nárůst cen energií nedotkl.
Například Oblastní nemocnice Kolín má ceny s dodavateli sjednány pevně až do konce roku 2022.
„Cenový náraz nás ale nepochybně čeká v příštím roce,“říká ředitel Petr Chudomel. Opatření zahrnují instalace úspornějších technologií, způsoby vytápění, zateplení objektů, výměnu oken či výměnu osvětlení. Trutnovská nemocnice bude zase hlídat používání elektronických spotřebičů a osvětlení či optimalizovat vytápění a větrání.
„Plánujeme také přechod stravovacího provozu na úspornější technologie a odstavení těch zastaralých z vlastní prádelny a spalovny,“říká Lucie Chytilová za Oblastní nemocnici Trutnov. Některé nemocnice však i přes šetření na energiích budou muset odložit některé své investice. „Investiční plány jsou dlouhodobého charakteru, ty může ohrozit především růst cen stavebních prací,“říká Lucie Bauerová z Fakultní nemocnice Plzeň. Podle Čarvaše lze očekávat velký dopad u investic do přístrojů a u nových staveb v nemocnicích.
Výhodu má například Fakultní Thomayerova nemocnice, která odstartovala obří projekt za 365 milionů korun. Jde o největší projekt energetických úspor za posledních 40 let a zároveň největší, jaký byl dosud v tuzemských nemocnicích proveden. „Celkově zahrnuje 20 našich objektů a u sedmi našich pavilonů se provede zateplení,“řekl ředitel nemocnice Zdeněk Beneš.
Nemocnice budou méně investovat a více šetřit. Zvažují i solární elektrárny.
Přispějí pojišťovny?
Podle asociace růst cen negativně ovlivňuje hospodaření nemocnic a prodražuje to poskytovanou péči.
„Proto požadujeme vyšší růst úhrad pro rok 2023, aby byly tyto náklady pokryty v platbách od zdravotních pojišťoven za poskytovanou péči,“říká Michal Čarvaš z asociace nemocnic.
Ministerstvo zdravotnictví však o růstu úhrad zatím nerozhodlo. Podle mluvčího resortu Ondřeje Jakoba však situaci intenzivně sleduje a komunikuje se špitály.