Darebák i hrdina
Svéráz Nazem Kadri. Má předky z Libanonu. V play off dělal průšvihy. Teď dal historický gól.
Trestná lavice se loni v květnu pro hokejistu Nazema Kadriho proměnila v mučírnu. Hlava se mu točila, hněval se na sebe, na celý svět. Bláhově si přál, aby v příští vteřině zmizel. Jinam. Kamkoliv.
Uteklo 11 měsíců, pár dní. A ve středu večer útočníka Colorada zahltily naprosto odlišné pocity. V prodloužení čtvrtého finále Stanley Cupu v Tampě si přehodil puk z bekhendu na forhend a vypálil.
Zprvu váhal. Netušil, zda brankář Vasilevskij jeho střelu zastavil, nebo ne. Až po dvou vteřinách pochopil. Gól! Góóól!!!
Tolikrát si představoval, že zazáří v klíčovém okamžiku. Obdivoval auru i umění basketbalového mága Kobeho Bryanta. Častokrát ho touha po vítězství a nenávist k porážkám zavlekly do průšvihu.
Posměšně mu říkali „Ten, co se vždycky nechá vykopnout ze zápasu“nebo s přihlédnutím k jeho muslimské víře „Usáma bin Kadri“.
Před necelými třemi týdny se bál, že po někdejším palčivém nezdaru v Torontu opustí taky Colorado úplně jinak, než zamýšlel. Pochroumal si palec na ruce, když ho edmontonský dravec Kane zezadu srazil na mantinel. Podstoupil operaci.
Kanadská televize TSN na Instagramu oznámila, že jeho návrat do play off je nepravděpodobný, na což Kadri s charakteristickou sebedůvěrou odepsal: „Jó, uvidíme.“
Nechal se zdravotníky Avalanche všemi dostupnými prostředky uschopnit, a byť není stoprocentně fit, předevčírem naskočil.
„Celý život jsem čekal na takovou šanci. Usoudil jsem, že je čas zapojit se do párty,“pravil na tiskovce po utkání, po němž Colorado vede v sérii 3:1 a v noci z pátku na sobotu si ve své aréně může přivlastnit Stanley Cup.
„Něco takového nevymyslíte,“
řekl kapitán Gabriel Landeskog reportérům. „Naz by svou vůlí a bojovností mohl inspirovat každého.“
Teď je jedenatřicetiletý útočník za hrdinu. Jenže v minulosti mu osud víckrát svěřil roli darebáka.
Jeho trestní rejstřík vypadá neobvykle pestře. Krosčeky, údery loktem do hlavy, pozdní příchod na trénink, simulování.
Pokuty, distanc od NHL, zastavení činnosti od šéfů Leafs, kteří ho na jaře 2009 draftovali jako číslo 7.
Zároveň byl sám terčem ostrých zákroků, patřil mezi nejčastěji faulované hráče. Vzhledem k barvě pleti, kterou má po předcích z Libanonu, slyšel dost rasistických nadávek. V jeho projevu se mísí zručnost se zuřivou zavilostí.
„Parádní hokejista, má v sobě nadání, v Torontu patřil mezi tahouny,“líčí Tomáš Plekanec, jeho častý rival v bitvách Toronto – Montreal a na pár měsíců na jaře 2019 taky parťák v Maple Leafs. „Na druhou stranu se rád pošťuchuje, rád někoho nenápadně sekne nebo tvrdě dohraje.“
Zatímco v kabině se podle Plekance choval klidně až uzavřeně a v soukromí působí jako málem vzorný otec, syn, manžel a bratr, na ledě je jako prskavka. Stačí škrtnout.
„Nechá se vyprovokovat, měli jsme pár scének,“přikyvuje Plekanec, jenž se uměl mistrovsky dostat sokovi pod kůži. „Nebyla pro mě žádná dřina vyvést ho z koncentrace. Šlo to většinou hodně rychle.“Největší trable Kadri natropil v době, kterou ve svém povolání nade vše zbožňuje. V play off. Štvalo ho, jak fanoušci soupeřů jízlivě zpívali „Six-ty Seee-ven“, čímž připomínali poslední triumf Maple Leafs ve Stanley Cupu (1967). Tak dychtil po úspěchu, že se přestával kontrolovat.
V letech 2018 a 2019 se vyautoval ze sérií prvního kola s Bostonem. Oslabil své mužstvo, které následně vypadlo po totožném výsledku 3:4. Po druhém případu následoval nepříjemný telefonát od manažera
Dubase a výměna do Colorada, jež s Kadrim zatřásla, neb se v Ontariu cítil doma. Ne že by se v Denveru žilo mizerně. Při pandemii mohl s manželkou a dcerou trávit víc času na zahradě nově pořízeného sídla. V mančaftu vedl druhou lajnu, zvládal bránění, činil se v zakončení. Zapadl mezi hvězdy.
Když však na jaře 2021 měl „Avs“pomoct k poháru, přišel moment, po němž tak ukrutně strádal na trestné lavici. Srazil Faulka ze St. Louis, jenž zůstal ležet na ledě. Vzhledem k pověsti recidivisty Kadri tušil, že je zle. „Nesnáším, když zklamu lidi okolo sebe. Viděl jsem Justina a věděl, že přijde další suspendace. Měl jsem vztek,“popsal v projektu The Players' Tribune.
NHL ho odsoudila na osm mačů. Marně se hájil a odvolával. Colorado bez něj poté podlehlo Las Vegas. „Ten, co se vždycky nechá vykopnout ze zápasu“nemohl spát.
Do nové sezony vletěl s obří motivací. Končí mu smlouva, větřil šanci dosáhnout na vysněnou trofej, hodlal se předvést. V základní části si překonal osobní rekord v bodování – 87 (28+59) v 71 utkáních.
V play off začal znamenitě, než splnění jeho snu ohrozil jiný padouch Kane. Ale jen na chvíli.