Kyjev: první krok daleké cesty do EU
Ukrajina má před sebou roky práce, aby získala členství v EU.
„Je to vítězství. Čekali jsme na něj 120 dní války a třicet let nezávislosti. Konečně budeme mít klid,“komentoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj rozhodnutí Evropské unie, která na summitu koncem týdne udělila Ukrajině společně s Moldavskem status kandidátské země.
Ukrajina podala oficiální žádost o vstup do EU jen čtyři dny po začátku ruské invaze koncem února, což v té době nadšeně podpořila také předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Výsledek čtvrtečního hlasování, s nímž musely souhlasit všechny členské státy, i proto považuje za „dobrý den pro Evropu“. Německý kancléř Olaf Scholz již vítá Ukrajinu do „evropské rodiny“a francouzský prezident Emmanuel Macron rozhodnutí označil za „historický moment, který je silným signálem pro Rusko“.
Právě to ale koneckonců udělení kandidátského statusu Ukrajině je:
BRUSEL
pro případné členství sice nezbytným, ale přesto především symbolickým, právně nezávazným krokem. Již to samo o sobě nicméně Ukrajině za současné situace pomáhá podle tamního ministra zahraničí Dmytra Kuleby i v tom smyslu, že se Ukrajina „po desítkách nevyhraněných let konečně vyčleňuje z ruského vlivu směrem do Evropy“.
V zástupu čekatelů
Mezi žádostí o vstup do EU až po udělení kandidátského statusu většinou uplyne několik let, tři měsíce v případě Ukrajiny jsou tedy velmi krátká doba. Tím ale „speciální a zrychlený proces“, o nějž původně žádal Zelenskyj, končí. Pokud se Ukrajina může řídit zkušeností stávajících kandidátů na členství do EU, pak si na něj řadu let, možná i desítky let, ještě počká.
To se týká také 3,5milionového Moldavska, sousedícího s Ukrajinou, které nyní rovněž získalo status kandidátské země. A tím spíše Gruzie, která doufala v to samé, ale nakonec se musí spokojit pouze s tím, že se kandidátskou zemí možná stane v budoucnosti.
Faktem také je, že
Ukrajina
Na dálku
nejdřív musí podniknout rozsáhlý „úklid“ve státní správě a zahájit reformy, mimo jiné ohledně všudypřítomné korupce a fungování právního státu. Podle analytiků zabývajících se přístupovým procesem do EU by se – nebýt války – vzhledem k rozsáhlým systémovým problémům vstupem Ukrajiny do EU nikdo vážněji nezabýval.
„Nedělejte si iluze“
Státy západního Balkánu evropský krok směrem k Ukrajině a Moldavsku vítají, s hořkostí ale poukazují na vlastní těžkosti ohledně získání unijního členství.
„Ukrajincům doporučuji, ať si nedělají velké iluze,“říká premiér Albánie Edi Rama, jehož země má kandidátský status již třináct let, podobně jako Černá Hora a Srbsko. Ještě déle, od roku 2004, čeká Severní
Makedonie a rekordmanem je Turecko, které na prahu Evropy čeká od roku 1987.
Na vstupu kandidátské země do EU se navíc musí jednohlasně shodnout všechny členské státy. Zatímco země na východě EU vstup Ukrajiny do Unie víceméně podporují, západoevropské státy jsou výrazně zdrženlivější. Už před udělením kandidátského statusu Ukrajině tuto myšlenku odmítalo zhruba deset unijních států, mimo jiné Portugalsko a Nizozemsko.
Širší spolupráce mezi EU a sousedními zeměmi má nicméně být důležitým tématem evropského předsednictví, které koncem června od Francie přebírá Česko. Myšlenka širší Evropy má být otevřená zejména pro země, které usilují o členství v EU, a nabídnout jim možnosti bližší spolupráce.