Ceny rostou a Pražané hůře vycházejí s penězi

Sociální pracovníci zjišťují, že lidé v Praze nyní musí vynakládat více peněz na základní životní potřeby.

S narůstající mírou inflace a zvyšujícími se životními náklady stoupá počet Pražanů, kteří se ocitli v tíživé životní situaci. Důsledky celkového zdražování pociťují také dobročinné organizace.

„Do našich služeb přichází stále více lidí, kteří ještě před rokem nepotřebovali řešit akutní příjmové potíže,“tvrdí ředitel Centra sociálních služeb Praha Martin Šimáček. Podle něho se mění struktura výdajů domácností. Mnohem více prostředků musí lidé vynakládat na základní životní potřeby. Domácnosti bez úspor a domácnosti, které hospodařily na hraně udržitelnosti, nyní přestávají být schopny uhradit běžné výdaje, natož ty mimořádné.

„Tuto situaci lze zvládat krátkodobě,

PRAHA

ve středním a dlouhém horizontu již nikoliv,“říká Šimáček. „U více pražských domácností bude hrozit riziko ztráty bydlení,“dodává.

Napětí v příjmech podle Šimáčka způsobila směsice mimořádných faktorů, jakými jsou třeba odložené efekty pandemie covidu-19, především tedy ztráta pravidelných příjmů a úspor. Dále jde o nynější značné nárůsty cen energií a vysokou inflaci, která se promítá do cen potravin.

„Potřebných lidí přibývá,“potvrzuje ředitelka Potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová. Vloni banka obdarovala v průměru 60 tisíc lidí měsíčně přes organizace a asi 3 500 lidí formou balíčků pro jednotlivce. Letos tato čísla stoupla na 75 tisíc lidí měsíčně prostřednictvím organizací a šest tisíc jednotlivců měsíčně. Ačkoli nápor ukrajinských uprchlíků ustal, v souvislosti s celkovým zdražováním žádostí o potravinovou pomoc přibývá.

Vybralo se také méně jídla

Lidé více šetří, nakupují méně a následkem toho i obchody méně jídla objednávají. V současné době jsou proto sklady potravinové banky prázdnější. „Dá nám hodně práce a úsilí, abychom sehnali potraviny a nedávali do potravinových balíčku méně jídla,“říká Doušová.

Loni v červnu začala pracovat Městská nájemní agentura (MNA), která funguje jako jeden z nástrojů bytové politiky Prahy. Své klienty si MNA vybírá z řad schválených čekatelů na magistrátní byty pro osoby v sociální tísni a z pobytových služeb Centra sociálních služeb Praha.

„Reálně se tedy jedná o Pražany, kteří by na byt od města čekali příliš dlouho, ale kteří kvůli nižším příjmům anebo jiným stigmatům na trhu nemají šanci uspět,“doplňuje vedoucí MNA Kristýna Andrlová. S růstem cen energií a cen potravin čím dál více lidí náklady na standardní bydlení neutáhne a spadne do nejistého nebo provizorního bydlení. „Týdně se na nás obracejí jednotky zájemců, někdy dokonce každý den,“říká Andrlová.

MNA neplánuje nájmy zvyšovat

Městská nájemní agentura se snaží dostupnost podporovat i v době, kdy „dostupné bydlení v Praze“zní jako protimluv. „Nájem klientům nezvyšujeme, stále se s 220 korunami za metr čtvereční pohybujeme na nižší tržní hladině. Růst cen energií ale ovlivnit nemůžeme, nicméně do bytů před nastěhováním instalujeme úsporné prvky a nájemcům radíme, jak na energiích šetřit,“vysvětluje Andrlová.

Přesto v posledních měsících narůstá počet nájemců, kteří i s pomocí MNA finančně sotva vycházejí. Pokud je to zapotřebí, přihlašuje MNA své nájemce k dalšímu poradenství, potravinové pomoci či v rámci zabydlování na služby Nábytkové banky Praha.

Ta poskytuje nábytek a domácí potřeby nízkopříjmovým skupinám Pražanů. Podle vedoucího banky Tomáše Valenty počet žadatelů o nábytek narostl o více než polovinu. Zda je však vyšší zájem o služby banky způsoben zvyšujícími se životními náklady, Valenta nedokáže potvrdit.

Dárců banky od obyvatel hlavního města začíná naopak lehce ubývat. Na množství darovaného nábytku se to ale negativně neprojevilo. „Fyzických dárců jsme zaznamenali obecně o trochu méně, nicméně nyní se zaměřujeme především na spolupráci s právnickými osobami,“komentuje Valenta. Zatímco od právnické osoby obdrží banka v průměru 20 kusů nábytku, od fyzické osoby průměrně tři kusy.